(12.10 hodin)
(pokračuje Titz)
Mne překvapuje to, že v této sněmovně se již dříve, tak jak dnes hovoříme o nadzvukových stíhačkách, přes poznámky předsedy klubu ODS, že jde vlastně jenom o půjčku a další zadlužení, já si myslím, že dneska skutečně hovoříme o situaci ve vzdušných silách a v jejich části, v letectvu, a myslím si, že byla strašná chyba, že se v této sněmovně nehovořilo o modernizaci tanku T72, o skutečně pochybném projektu lehkého podzvukového bitevníku L-159 a nehovořilo se například také o štábním informačním systému. Tam všude uteklo mnoho miliard a navíc tyto systémy bohužel nejsou funkční.
Dovolte mi k tanku říct jednu snad jedinou větu. Po úspěchu systému řízení palby Kladivo na tancích T54, 55 byl tento systém velmi solidním způsobem rozpracováván dál pro tanky T72, ale pak škrtnutím pera jsme se rozhodli pro systém cizí, aniž bychom dejme tomu měli požadavek, aby se zkušenosti, které jsme s tím tankem T72 a s připravovaným systémem řízení palby měli, mohly nějakým způsobem zúročit.
Pak tady padlo, že účinnost letectva, řekněme z roku 1992-3, poklesla posléze až na nějakých slabých dvacet procent. Já se ptám - bylo to dáno tím, že se vytratila schopnost lidí, kteří tyto systémy obsluhovali, anebo to bylo dáno tím, že jsme nejprve uzemnili a pak co jiného než prodali, proti tomu já jsem nic nenamítal, migy 29, pak přestože jsem jistého ministra zapřísahal a říkal jsem, že kleknu na kolena, ať neruší migy 23, ať je použije k tomu, aby se ta nebezpečná doba poněkud prodloužila. Ne, spadli jsme tam, že máme dneska migy 21, pouze a jedině. A kdo způsobil to, že vzhledem k nedostatku náhradních dílů, které se samozřejmě pro tato dříve sovětská, dneska ruská letadla musí dovážet z Ruska, jsou v pohotovosti maximálně dva plus dva? Kdo to způsobil, proč jich není v pohotovosti deset, dvacet? Proč tam stojí řada letadel, která jsou vybrakovaná? Je to takzvaný kanibalismus. O tyto věci jde, neboť toto vedlo k necelým dvaceti procentům účinnosti našeho letectva.
A teď bych se chtěl zmínit ještě o další záležitosti. Zdá se, že švédské letadlo SAAB JAS 39 Gripen spadlo z Měsíce. A já bych chtěl této sněmovně říct, že nespadlo z Měsíce, že Švédsko, jeho intelektuální a výrobní schopnosti, již 1. září 1948 přivedlo do vzduchu letadlo J29 TUNNAN, které zároveň v době, kdy ve Spojených státech se dostává do série F86 Sabre, známý vítěz z Koreje, a v Sovětském svazu se dostává do série MiG 15, opět velmi účinné letadlo z Koreje, tak tehdy vzlétl evropský letoun, švédský letoun s šípovými křídly, a předběhl tak Francii, Británii atd. Za tímto letounem, který šel do série a posléze létal v neutrálním Rakousku, následoval letoun Lansen, posléze Draaken, Viggen a dneska je to Gripen. Takže chtěl bych jenom říct, že toto letadlo nespadlo z nebe, že má za sebou skutečně významný potenciál této neutrální země.
A samozřejmě bude asi na panu ministrovi, aby odpověděl kolegovi Paynovi na jeho body, ale dovolím si říct jinou věc. Není, opravdu není všechno tak, jak říkal kolega Payne. Jestliže nečlen NATO Finsko se v minulém roce zúčastnil obrovského cvičení Friese Flag, s letouny F/A18 jako nečlen NATO a plnil naprosto všechny úkoly, které plnila letadla států NATO v tomto cvičení, jestliže se tam v minulém roce zúčastnilo švédské vojenské letectvo jako pozorovatel a v příštím roce právě s letouny Gripen chce na toto cvičení přiletět a plnit tyto úkoly, tak vás jenom chci upozornit, že není všechno tak, jak bylo řečeno. A od 120. kusu, který přichází ke švédským vzdušným silám, je tento letoun převáděn na nějaký standard NATO - ano, můžeme se bavit o tom, na jaký standard NATO, ale včetně například tankování ve vzduchu.
Já vám děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane kolego. O slovo se přihlásil ministr zahraničí Jan Kavan. Dostává přednost před panem poslancem Šulákem.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, schválením vládního návrhu úvěru na nákup 24 nadzvukových letadel Gripen by Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky rozhodla o zásadní změně obranných schopností země, o kvalitativním zlepšení možnosti zapojení Armády České republiky do obranného systému aliance, a to jak v operacích podle článku 5 Washingtonské smlouvy, tak mimo něj, a to na dlouhá desetiletí dopředu.
Chtěl bych zdůraznit, že rozhodnutí vlády o zahájení kontraktačních jednání s konsorciem BAE SAAB o nákupu těchto letadel odráží jak obranné potřeby České republiky, tak závazky, které jsme na sebe vzali vstupem do Severoatlantické aliance. Ale vláda nezapomněla ani na reálné ekonomické možnosti státu. Rozhodnutí vlády předstoupit s otázkou financování tady před Poslaneckou sněmovnu myslím je výrazem vědomí závažnosti tohoto rozhodnutí a také odrazem respektu, který vláda chová k tomuto orgánu.
Předkládaný návrh je výsledkem dlouhodobého rozhodovacího procesu, na kterém se podílela řada státních orgánů a institucí, jehož součástí bylo rozhodnutí vlády o vypsání výběrového řízení na dodavatele víceúčelových nadzvukových taktických letounů, vypracování a schválení zprávy o tomto řízení a řada mezinárodních i vnitrostátních jednání. Chtěl bych připomenout, že o potřebě nákupu supersonických letadel pro Armádu České republiky rozhodla již předchozí vláda, a to v roce 1997. Teprve dnes však vláda České republiky disponuje jasnou koncepcí reformy Armády České republiky a navazujícím plánem rozvoje ozbrojených sil. Pouze připomínám, že pro tuto reformu, jejíž součástí je i pořízení nadzvukových letadel, se vládě podařilo získat podporu rovněž i vysokého ohodnocení u našich spojenců v Severoatlantické alianci.
Jako ministr zahraničních věcí jsem povinen připomenout některé zahraničněpolitické implikace nákupu stíhacích letadel Gripen, které bezprostředně souvisí s dnes projednávanou otázkou financování tohoto nákupu.
To, že se jimi vláda podrobně zabývala v rámci vyhodnocování výsledků výběrového řízení, je již dobře známou skutečností, o níž jsem sám mnohokrát hovořil.
***