(18.00 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Jádrem je vymezení území, na které se vztahuje tato smlouva. Jak jistě všichni víme, 40 % území Kyperské republiky je od pokusu o státní převrat obsazeno tureckou armádou, navíc jsou tam dvě základny NATO obsazené britskou armádou, u kterých není jasné, jestli patří pod jurisdikci kyperské vlády, vlády tzv. Severokyperské republiky, nebo jestli jsou pod přímou jurisdikcí jednoho z členských států NATO, Velké Británie. Jenže vymezení území se předkládací zpráva příliš nedotýká. Konstatuje se, že byla vyhlášena v roce 1983 Severokyperská republika. Poněkud je opomenuto, že to bylo na území, které bylo hospodářsky nejvyspělejší z celého Kypru, které dnes má velké problémy. Ale neříká se, jestli se tato smlouva vztahuje na 60 %, které ovládá vláda Kyperské republiky, která vyjednává o přístupu k Evropské unii, nebo jestli se vztahuje na celý Kypr. To je hlavní problém, který se řeší i při přístupovém vyjednávání Kyperské republiky, to je hlavní problém, který se snaží Evropská unie obejít například tím, že Turecko získalo statut státu, se kterým se vyjednává o přijetí do Evropské unie. Je to problém zatím neřešený. Domnívám se, že to bude určitý problém i při aplikaci této smlouvy. Na to bych chtěl upozornit.
Nemohu chtít po panu ministru financí, aby nám tyto záležitosti zde objasňoval, protože chápu, že jsou to věci velmi složité, ale domnívám se, že pokud se to nepodaří objasnit ani při projednávání na zahraničním výboru, budu nucen navrhnout, aby ve druhém čtení smlouva neprošla Poslaneckou sněmovnou. Na to upozorňuji, protože je to opravdu něco velmi významného. V této smlouvě vymezení státního území je podle mne velmi silně zpochybněno, protože - jak už jsem říkal - Kyperská republika je sice mezinárodně uznávána, ale je zde problém severní části, kde nevykonává svrchovanost centrální vláda z Nikósie.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci, kterému zvoní telefon v momentu, kdy hovoří u řečniště.
Kdo se další hlásí do rozpravy? Chce zareagovat pan ministr na tuto relevantní otázku?
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo, já bych si dovolil zareagovat. Skutečně nebudu schopen vyřešit kyperský problém jako takový, ale myslím, že smlouva je poměrně zřetelná. Říká se tam, že pojem území znamená ve vztahu ke Kyperské republice území Kyperské republiky včetně pobřežního moře a jakékoliv mořské nebo podmořské oblasti - a což je důležité - nad nímž Kyperská republika vykonává v souladu s mezinárodním právem svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci za účelem výzkumu, využívání a ochrany mořského dna, podloží a přírodních zdrojů.
Domnívám se, že nevzniknou problémy s aplikací této smlouvy. Myslím si, že čeští podnikatelé nebudou pravděpodobně investovat na území, s jehož mezinárodním statusem existují vážné problémy. Nicméně samozřejmě pro debatu v zahraničním výboru je to jistě zajímavé téma. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se někdo další do rozpravy? Ne-li, rozpravu v tuto chvíli končím. Budeme hlasovat opět o návrhu na přikázání.
Udělám stejný manévr - odhlásil jsem vás. Prosím, abyste se znovu přihlásili.
Máme ještě dvě další smlouvy v prvním čtení. Prosím zástupce klubů, aby zajistili účast.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh na přikázání, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 573 z přítomných 73 bylo 72 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi i zpravodajovi.
Dostáváme se k bodu, který je jinou smlouvou, a to je
123.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o spolupráci
v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými
a psychotropními látkami a prekurzory, terorizmu a další závažné trestné činnosti,
podepsaná dne 13. listopadu 2001 v Praze
/sněmovní tisk 1208/ - prvé čtení
Prosím pana ministra vnitra.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pokusím se být stručný, protože se jedná relativně o rutinní smlouvu v této oblasti. Jak již uvedl pan předseda Poslanecké sněmovny, jde o smlouvu mezi Českou republikou a Rumunskem o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory, která byla podepsána 13. listopadu 2001 v Praze.
Potřeba této smlouvy je dána především tím, že organizovaný zločin začíná stále intenzivněji působit napříč jednotlivých států a přes hranice jednotlivých států, s tím, že právě ta oblast, která je popisována v této smlouvě a která je do značné míry dána i v názvu této smlouvy, patří právě k jedněm z dominantních činností, kterými se skupiny organizovaného zločinu zabývají. Vzhledem k tomu, že řada těchto organizovaných skupin pochází právě z jihovýchodní Evropy, je smlouva s Rumunskem o to důležitější.
Dalším důvodem, proč předkládáme tuto smlouvu, je i prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, ke které, jak doufáme, bude za čas Česká republika přistupovat. Tato prováděcí úmluva také vyzývá jednotlivé členské státy Schengenské dohody, aby podepisovaly takovéto dvoustranné smlouvy o policejní spolupráci. Stejně tak k tomu vyzývá i Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která byla podepsána 12. prosince 2000 v Palermu.
Smlouva oproti stávající právní úpravě, která je dána dohodou o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Rumunské republiky, rozšiřuje spolupráci na následující oblasti.
Za prvé je to oblast počítačové kriminality, dále oblast legalizace výnosů z trestné činnosti, oblast trestných činů ohrožujících životní prostředí, oblast nezákonné výroby a distribuce chemických, biologických a bakteriologických materiálů, dále zboží s technologií strategického významu a vojenské techniky.
Z podnětu rumunské strany byly zařazeny do této smlouvy i dvě oblasti, které jsou důležité pro rumunskou stranu, tj. boj proti nezákonným hrám a sázkám a také podvodným praktikám při legálních zákonných hrách a sázkách. Dále z rumunské strany byla zařazena oblast narušování veřejného pořádku.
Co se týče nároků na státní rozpočet, tato smlouva sama o sobě nebude klást nároky na státní rozpočet, přestože případná realizace některých jiných ustanovení, jako je např. umožnění vyslání styčného důstojníka, by si pak sekundárně náklady na státní rozpočet vyžádala, ale tato smlouva pouze umožňuje vyslání styčného důstojníka. V tomto případě by se jednalo o styčného důstojníka v Bukurešti s tím, že my v tuto chvíli neuvažujeme o vyslání styčného důstojníka do Rumunska. Naopak jeden styčný důstojník Rumunské republiky by působil na území České republiky.
Tolik na úvod. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi vnitra. Prosím zpravodaje pana poslance Zahradila.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, vážený pane předsedo. Budu extrémně stručný a mohu pouze doporučit kladné stanovisko k tomuto návrhu.
Předseda PSP Václav Klaus: Otevírám obecnou rozpravu, do které se nehlásí nikdo.
Zase bych vás potřeboval, abyste hlasovali. Opět vás odhlásím.
***