Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
15. února 2002 v 9.03 hodin
Přítomno: 163 poslanců
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, členové - jsem velmi potěšen, že vidím celkem tři členy vlády. Vítám vás na dnešním dvanáctém jednacím dnu 46. schůze Poslanecké sněmovny. Prosím, aby se všichni, kteří mají zájem, přihlásili svými identifikačními kartami, oznámili mi, kdo požádal o vydání a komu byla vydána náhradní karta. Náhradní kartu č. 2 má poslanec Ivan Langer.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Jiří Brtnický - zdravotní důvody, Fischerová Eva - zdravotní důvody, Václav Grulich - lázeňské léčení, Ivana Hanačíková - hospitalizace, Mihaličková Monika - zdravotní důvody, Veronika Nedvědová - zdravotní důvody, Zdeňka Stránská - hospitalizace, Petr Matějů - salcburský seminář, Němec Pavel, Škromach Zdeněk, Oldřich Vojíř - zahraniční cesta, Benda, Exner, Titz, Výborný - pracovní cesta do Norska.
Z vlády se omlouvá Zeman Miloš, který se příhraničně setkává s předsedou vlády Polské republiky, Schling Jaromír, Rusnok Jiří - na tomtéž jednání přítomni taktéž, Jan Fencl - pracovní akce, Grégr Miroslav - rekonvalescence, Miloš Kužvart - řídící rada Programu OSN pro životní prostředí, Tvrdík Jaroslav - pracovní jednání mimo Prahu.
Upozorňuji, že před sebou máme velmi náročný program, neboť bychom se měli věnovat nejprve zákonům ve třetím čtení, poté mezinárodním smlouvám ve druhém čtení, a pokud nám zbude čas a energie, tak ještě další zbývající body schváleného pořadu. Pro pečlivé členy jednotlivých poslaneckých klubů sděluji, že bychom se měli zabývat body 147, 148, 166 - a další třetí čtení už nemáme?
Omlouvám se za mylnou informaci. Třetí čtení máme pouze tři. Smluv máme spoustu, ale to znamená, že program nebude tak nabitý. V každém případě máme před sebou jako první bod č. 147.
Pan poslanec Ondruš má náhradní kartu č. 3.
147.
Vládní návrh soudního řádu správního
/sněmovní tisk 1080/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, zpravodaj ústavně právního výboru Zdeněk Jičínský. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1080/2.
Otevírám rozpravu k vládnímu návrhu soudního řádu správního. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Je na panu ministrovi, aby svým brilantním závěrečným slovem obhájil svou představu o podobě soudního řádu správního a vytvořil prostor pro to, aby ti, kteří jsou dosud na cestě do jednacího sálu, měli dostatek příležitosti přijít, aby byli přítomni hlasování.
Pane ministře, máte slovo a já prosím sněmovnu, poslance, aby zaujali svá místa a vyslechli závěrečné slovo ministra spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já považuji za mimořádně vhodné vytvořit před hlasováním o třetím čtení ještě určitý časový prostor, protože reforma správního soudnictví má mimořádný společenský dopad se zřetelem k tomu - a já jsem o tom hovořil naléhavě především v rámci druhého čtení - že Ústavní soud s účinností od 1. ledna příštího ledna zrušil stávající úpravu správního soudnictví v části 5. občanského soudního řádu, z čehož logicky plyne mimořádná odpovědnost vlády, a troufám si tvrdit, že i moci zákonodárné, za seriózní postup, který jsem vždy až dosud předpokládal a vždy jsem byl jeho svědkem i v souvislosti s přijímáním těchto zákonů.
Nebudu opakovat tu základní charakteristiku, o které jsem hovořil v rámci prvního a druhého čtení. Velmi rád a velmi naléhavě poděkuji ústavně právnímu výboru za mimořádně pečlivou a odpovědnou práci, která dostala svůj výraz v komplexním pozměňovacím návrhu. Podstatou hlasování - předpokládám, že pan zpravodaj to navrhne - by tedy měl být tento komplexní pozměňovací návrh ústavně právního výboru, který byl zpracován tak, jak v rámci velmi kvalitních vztahů Ministerstva spravedlnosti a ústavně právního výboru již se stalo tradicí, tedy předkladatelem na základě zhodnocení většinové diskuse v ústavně právním výboru.
Tento komplexní pozměňovací návrh podporuji s jedinou výjimkou a o tom jsem také velmi naléhavě hovořil v rámci druhého čtení, totiž s určením sídla Nejvyššího správního soudu v Brně, namísto vládního návrhu, který z důvodů, o kterých jsem také naléhavě hovořil, předpokládal sídlo Nejvyššího správního soudu v Praze. V této souvislosti bych ještě velmi rád znovu zopakoval, že není vytvořen potřebný prostor na to, pro případ, že by sněmovna dala přednost sídlu Nejvyššího správního soudu v Brně, aby tento soud byl s účinností od 1. ledna příštího roku zřízen, když to předpokládá účinnost zákona. Prostě a jednoduše takových materiálních kroků ani já, ani další ministr spravedlnosti ve zbývajícím čase tohoto roku rozhodně nebude schopen.
Předpokládám, že tak, jak tomu bylo v souvislosti s předcházejícími zákony, kterými byla uvedena v život reforma soudnictví, že velmi věcný, korektní a odpovědný přístup Poslanecké sněmovny najde své vyjádření i při hlasování o návrhu zákona, kterým je předkládán soudní řád správní, a druhého, doprovodného zákona, kterým se mění v souvislosti se soudním řádem správním celá řada souvisejících zákonů.
Děkuji vám za pozornost.
***