(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Obávám se, jedno nepodmiňuje druhé a naopak. I hlasovatelný návrh nemusí být moudrý a moudrý nehlasovatelný. (Smích.)
Vy jste teď podal procedurální námitku proti mému postupu.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 616. Ptám se, kdo s ní souhlasí. Kdo je proti?
Z přítomných 125 pro námitku 28, proti 69. Děkuji za vyslovení důvěry předsedajícímu.
Nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Dohodou mezi Českou republikou a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků, podepsanou v Bangkoku dne 26. dubna 2000."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 617. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 128 pro návrh 105, proti 8. Konstatuji, že s návrhem smlouvy byl vysloven souhlas.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším bodem je
112.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech,
sjednaná v Kyjevě dne 28. května 2001
/sněmovní tisk 1032/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, tentokrát asi nemohu slíbit oživení v sále, ale to nic nemění na významu smlouvy, která je předkládána. Tato smlouva, uzavřená mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci, reaguje - a nemůže tomu být jinak - na změny v uspořádání politických a ekonomických poměrů v obou státech. Obsahuje více kolizních norem, jež konkrétně upravují, jakým právním řádem se řídí konkrétní právní vztahy, vymezuje pravomoc justičních orgánů obou stran a stanoví celkově standardní podmínky obvyklé pro vzájemné dvoustranné právní vztahy.
Smlouva byla sjednána s vědomím, že dnem vstupu předkládané smlouvy v platnost pro obě smluvní strany pozbude platnosti stará, již nevyhovující smlouva, sjednaná ještě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik - nebo jak se to jmenovalo - dne 12. 8. 1982. (Oživení v sále.) Ratifikace a provádění předkládané smlouvy si nevyžádá legislativních změn v českém právním řádu. Odpovídající podmínky jsou vytvořeny zejména procesními předpisy a zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním.
Tato smlouva je smlouvou prezidentskou, protože její ustanovení upravují vztahy, jež jsou jinak upraveny zákonem, a vyžaduje proto před svou ratifikací souhlas Parlamentu. Věřím, vážené paní poslankyně a páni poslanci, že i s ohledem na kladné projednání v garančních výborech má předkládaná smlouva nárok na pochopení a že s ní vyslovíte souhlas.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vládní návrh projednal zahraniční výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1032/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Petra Šuláka, aby návrh odůvodnil.
Poslanec Petr Šulák: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové poslanci, asi bych opakoval to, co již zde řekl pan ministr spravedlnosti, takže se omezím pouze na konstatování, že zahraniční výbor projednal smlouvu na svém zasedání 14. listopadu 2001 a po odůvodnění ředitele mezinárodního odboru Ministerstva spravedlnosti Jindřicha Babického, zpravodajské zprávě poslance Petra Šuláka zahraniční výbor I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, sjednanou v Kyjevě dne 28. května 2001, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji pana poslanci Šulákovi. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy končím. Budeme hlasovat o usnesení navrženém zahraničním výborem.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, sjednanou v Kyjevě dne 28. května 2001."
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 618, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 618 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 134 vyslovilo 107 a jeden byl proti.
Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu. Před zahájením bodu 113 konstatuji, že pan místopředseda Langer ohlásil, že končí platnost náhradní karty, kterou si dnes vyzvedl, neboť již našel kartu svoji.
Dalším bodem je bod
113.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o novém propojení české silnice
I/58 a polské státní silnice č. 78 a o výstavbě nového hraničního mostu
přes řeku Odru v lokalitě Bohumín a Chalupki
/sněmovní tisk 1038/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal za omluveného ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, předkládaná smlouva umožní výstavbu nového silničního mostu na česko-polských státních hranicích v lokalitě Bohumín a Chalupki mezi hraničními znaky 8/1 a 8/2, cca 600 m od stávajícího hraničního mostu proti toku řeky Odry. Stávající most, který má celkovou délku více než 140 m, z toho jedna část je na území České republiky a druhá část na území Polské republiky, je v takovém technickém stavu, který neumožňuje zvládat stávající kapacitu především nákladní silniční dopravy. Přestože byly na tomto mostě učiněny některé rekonstrukční práce jak na polské straně, tak na české straně, stávající situace je taková, že je omezena zatíženost na 15 tun okamžité hmotnosti. Vzhledem k nepříznivé situaci v silniční dopravě a do značné míry nevyhovující situaci na tomto hraničním přechodu bylo odsouhlaseno nové propojení české silnice I/58 a polské státní silnice č. 78 a výstavba zmíněného nového mostu. Bylo dohodnuto, že investorem bude polská strana, s tím, že rozdělení nákladů bude odpovídat poměrné části podle toho, na kterém konkrétním území se tato stavba bude nacházet. Z čehož vyplývá, že Česká republika bude hradit 61,2 % nákladů, což bude v absolutní hodnotě výše 3,8 milionu eur.
Co se týká výběrového řízení, bude realizováno investorem, jak už jsem řekl, polskou stranou, s tím, že na výběrovém řízení se budou podílet i zástupci české strany.
***