(11.00 hodin)
(pokračuje Severa)

Zdá se mi, že to, co tu kolega Payne říkal, že je zase proti zájmům lidské společnosti, která by měla také umět nějakým způsobem ocenit to, že ten člověk dostal nějaký trest, a neměl by trpět dvakrát. Mám tím na mysli to, že má-li odpovídající trest, tak má možnost ho vykonat v zemi svého původu. Nezdá se mi, že je nutné, aby občané, kteří se provinili, byli v objektech, které jsou mimo naši zemi. Zdá se mi, že případ občanů, kteří jsou v Thajsku, je obecně znám.

Přiznám se, že pro mě jsou občané, kteří obchodují s drogami, potenciálními vrahy, kteří rozdávají bílou smrt, ať je to cokoli, nicméně v tomto případě se mi zdá, že náš pohled musí být trochu jiný, a z hlediska práva bych se přimlouval za to, aby tato smlouva byla propuštěna do dalšího projednávání.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan ministr spravedlnosti.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, mohl bych zůstat sedět a očekávat radostně, že i přes burcující slova pana poslance Payna Poslanecká sněmovna s touto smlouvou vysloví souhlas, ale nemohu zůstat sedět, protože v němém úžasu zírám na argumentaci, že zájmy občanů České republiky jsou v rozporu se zájmy České republiky.

Každý slušný stát, a to je principiální zásada mezinárodního práva trestního, usiluje o to, aby občané jeho státu, je to výraz státní suverenity, je-li to možné, vykonávali trest na území státu, jehož jsou občany. Je to zásada, která se začala uplatňovat jako vlastnost mezinárodních demokratických společností. Je v souladu se zájmy České republiky, aby se chovala jako slušný demokratický stát a aby usilovala o to, aby její občané, byť by stokrát porušili ta či ona ustanovení trestního práva v tom či onom státě, vykonávali tresty odnětí svobody na území České republiky.

K tomu směřovalo úsilí České republiky při sjednávání této dohody a já opravdu argumentaci pana poslance Payna nerozumím. Zdůrazňuji, a to je patrno při přečtení textu smlouvy, že výše trestu, tak jak byla dvěma zmíněným českým občanům uložena rozsudky thajského soudu, zůstává nezměněna. To jsem také ve svém úvodním slově zdůraznil.

Představme si tedy situaci, že tito občané, zdaří-li se naše úsilí o předání, přijedou do českých věznic se závazkem vykonat dlouhodobý trest odnětí svobody, takový, který se v našich poměrech jinak neukládá. Co se uplatní, a to je také humánní a naprosto logické, postupy podle našeho trestního řádu a trestního zákona, pokud jde o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a vzhledem k tomu, že to jsou dlouhodobé tresty, nepřichází v úvahu, aby o tom padlo rozhodnutí dříve než po vykonání dvou třetin výkonu trestu odnětí svobody. Nemohu nikterak zpochybnit slova pana poslance Payna, že je tu k dispozici institut milosti prezidenta republiky, ale argumentovat touto institucí proti snaze České republiky dosáhnout vydání občanů České republiky k výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky nepovažuji za korektní. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Payne.

 

Poslanec Jiří Payne: Já se velmi omlouvám panu ministrovi, možná by si měl udělat pořádek na svém ministerstvu, protože předkladatelé této smlouvy nám explicitně řekli, že smlouva byla sjednávána kvůli těmto dvěma občanům, že nemáme v úmyslu sjednávat obdobné smlouvy se všemi asijskými zeměmi, že se sjednávala právě pro tento případ, že ve smlouvě je článek, že tato smlouva umožňuje udělení milosti právě kvůli těmto dvěma případům. To znamená, předkladatelé z Ministerstva spravedlnosti nám sdělili, že tato smlouva byla účelově udělána na zakázku pro tyto dva občany, a to já říkám, že v právním státě by se dít nemělo.

Samozřejmě, že je zájmem státu, aby pro budoucí případy sjednával smlouvy nikoli retroaktivně, ale do budoucna, aby sjednával smlouvy o tom, že výkon trestu může být vykonáván na našem území. Tak by se to v právním státě mělo stávat, tak by to mělo být. Ministerstvo tu vyjednalo retroaktivní působení smlouvy. To všechno jsou netypické prvky, které se normálně v takových smlouvách nevyskytují. Když nám to i předkladatel z Ministerstva spravedlnosti přiznal, že smlouva byla takto účelově sjednávána a sjednána, tak se domnívám, že nezbývá, než říci, že by to nemělo být v právním státě, že zrovna Ministerstvo spravedlnosti by takto jednat nemělo. To je asi tak vše, co k tomu lze říci.

Na druhé straně, jestli český občan jede do Thajska nebo do kterékoli jiné země, tak by měl vědět, do jakého právního prostředí jede, a samozřejmě musí počítat se všemi důsledky, jaké to pro něj může mít, jestliže se dopustí na území cizího státu trestného činu. Bezesporu je humánní, abychom se pokusili tyto dva občany dostat na naše území, rozumím tomu, že je předjednána milost, alespoň tak nám to bylo sděleno ve výboru, ale přesto se domnívám, že chceme-li být právním státem, tak by se takového věci na Ministerstvu spravedlnosti neměly stávat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Ač nerad, tak musím udělit slovo panu poslanci Matulkovi.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, argument pana poslance Payna týkající se možnosti milosti od prezidenta republiky považuji za argument relevantní. Proto mám procedurální návrh - přerušit tento bod do doby zvolení nového prezidenta České republiky.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Do té doby přerušit ještě jednání Poslanecké sněmovny. Dobře, toto je procedurální návrh, návrh na odročení. Je to velmi zajímavý návrh. Odhlásil jsem vás.

Pane poslanče, je vám jedno, jak bude prezident zvolen? Jestli přímo, nebo dvěma komorami Parlamentu? Dobře. (Smích.)

Vážené kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Matulky, abychom přerušili a odročili tento bod do doby, než bude zvolen nový prezident České republiky, tedy zhruba do března 2003.

Paní místopředsedkyně Buzková, poté pan zpravodaj.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane předsedající, dámy a pánové, já nehodlám jakýmkoli způsobem polemizovat s věcnou absurditou tohoto návrhu. Jedná se mi čistě o procedurální záležitost.

Návrh směřuje k přerušení a odročení tohoto bodu, nicméně odročení do doby, kdy mezitím proběhnou nové volby a bude zvolena nová Poslanecká sněmovna. Obávám se, že tato Poslanecká sněmovna nemůže rozhodovat o tom, kdy může a kdy nemůže zařadit příští Poslanecká sněmovna jakýkoli bod na svůj pořad schůze, to znamená, že tvrdím, že takto přednesený návrh je prostě nehlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pan zpravodaj.

 

Poslanec Jiří Payne: Chtěl bych jen upozornit, že pokus o takového odročení je nehlasovatelný také z jiného důvodu, protože dnem voleb všechny podané sněmovní tisky propadají a musí být znovu podány, to znamená, korektně pan poslanec Matulka, chce-li navrhnout takovýto návrh, musí navrhnout zamítnutí tohoto tisku a v příštím volebním období by musel být znovu předložen vládou. Jiný postup není možný podle jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegové, myslím, že jediný racionální postup, když už se na to odvolává pan zpravodaj, který toto rozpoutal, je, že v tuto chvíli končím rozpravu, prohlašuji návrh pana poslance Matulky za nehlasovatelný a nechám hlasovat o návrhu usnesení navrženém zahraničním výborem.

Pan poslanec Matulka vysloví nesouhlas a námitku proti postupu předsedajícího.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Ano, vznáším námitku proti postupu předsedajícího a prosím, aby sněmovna o ní rozhodla, neboť trvám na tom, že můj návrh je moudrý, a proto hlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Já jsem to viděl ve výrazu vaší tváře, pane poslanče.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP