(16.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Co se týče úředníků, tak okresní úřady, tak jak o tom hovořil pan poslanec Kvapil, již dnes ve většině případů se starosty hovoří nejen o počtech, ale hovoří i o konkrétních zaměstnancích okresních úřadů. A je to naprosto logické, protože přednostové potřebují zajistit výkon státní správy až do konce roku, a já jim za toto velmi děkuji, protože to považuji za velkou oběť vůči státu, kterou dnes vykonávají, a drží chod okresních úřadů ještě v tuto chvíli. Ale samozřejmě mají zájem na tom, aby lidem dali budoucnost, takže už dnes to dojednávají. Tam není sebemenší problém.
Informace, že starostové dostanou nejvýše 25 % investičních nákladů - opět nepravda, nepochybně účelová, ale tak už to asi v politice chodí. A bránění se tomu, že ODS a KSČM společně tuto věc tlačí tím směrem, aby to zkolabovalo, alespoň v těch představách, jak zatím s tím počítá široká veřejnost, no, o tom se přesvědčíme v konečném hlasování, jestli skutečně tedy se pletl pan poslanec Martínek, nebo nepletl. Ale já nevidím nic problémového na tom, když v poslední době se mnohdy hlasování ODS a KSČM dostává do shody. Prostě je to nějaké souznění názorů.
Pak tady byla poznámka, že Moravská Třebová je v Olomouckém kraji. Opět, když pan poslanec ODS na tuto otázku neuměl odpovědět, je mi to líto a svědčí to o tom, že tito poslanci se této materii opravdu nevěnovali. V tom materiálu to skutečně takto je, ale každý, kdo by alespoň si přečetl ty zákony, které odmítá, tak by věděl, že byl do Poslanecké sněmovny předložen také návrh na změnu hranic krajů a tam se navrhovala právě tato změna. Jestliže toto vláda navrhovala, tak je logické, že se to muselo promítnout do ostatních návrhů. Ale v prvém čtení zákon o změně hranic krajů neprošel. Ale není možné svévolně zasahovat do tisku, který byl už mezitím do Poslanecké sněmovny odeslán. Byla by to úplně jednoduchá odpověď těmto lidem, kdyby pan poslanec ODS, který tuto připomínku vznesl, alespoň četl to, co zásadně odmítá.
Diskuse na téma "příspěvek na výkon veřejné správy, nebo dotace". Ano, to je vážná diskuse. Starostové všude po republice si stěžují na to, že doplácejí na výkon státní správy, a já, upřímně řečeno, se jim nedivím. Je ale zapotřebí se také podívat na druhou stranu mince. A tou druhou stranou mince je to, že příspěvek na výkon veřejné správy, na výkon státní správy, dává obcím a městům vysokou míru samostatnosti. V okamžiku, kdy se z toho stane dotace, tak to bude vláda, která bude stanovovat počty úředníků v jednotlivých obcích, tak to bude vláda a jednotlivá ministerstva, která budou dělat kontroly využívání těchto dotací v souladu s rozpočtovými pravidly tohoto státu.
Toto chcete? Já si myslím, že toto nikdo rozumný chtít nemůže, pokud hovoříme o decentralizaci, pokud hovoříme o posilování samosprávy. Z pozice vlády, upřímně řečeno, by bylo daleko jednodušší jít na představu, že změníme rozpočtové určení daní tak, aby se poněkud zkrátily samostatné příjmy obcí, posílily příjmy centra a ty pak dotačně posouvaly na obce a na kraje. A vláda by měla všechno pevně v ruce. To je reforma veřejné správy? To je posilování samosprávy?
To si myslím, že je nesmysl. Když to takto řeknete těm starostům popravdě, tak si myslím, že si velice výrazně rozmyslí, jestli chtějí dotace, anebo příspěvek. Bavme se o výši příspěvku, to je legitimní téma - výše příspěvku. Ale přece výši příspěvku na výkon státní správy vláda pouze navrhuje, sněmovna tuto výši schvaluje při projednávání státního rozpočtu. Tak se bavme o této věci, ale nikoliv o změně systému.
Paní poslankyně Němcová hovořila o svém setkání ve Žďáru a hovořila o tom, že tam bylo vystoupení před 192 starosty a "masový" odpor vůči reformě, slova "katastrofa" apod., tak to tady bylo zmiňováno. Ano, ve Žďáru se sešli starostové. Ano, bylo jich tam zhruba 200. Ale paní poslankyně Němcová zapomněla na jednu podstatnou věc. V rozpravě vystoupili čtyři z těch 200, podle mých informací, z toho jeden hovořil k problematice školství a financování školství a tři, ano, kritizovali reformu veřejné správy. Toto jsou mé informace. Pokud nejsou správné, tak zcela upřímně se paní poslankyni Němcové omlouvám. Já tam nebyl, tuto informaci jsem obdržel a nemám důvod svým spolupracovníkům nevěřit, alespoň zatím.
Pan poslanec Tlustý hovořil o katastrofě a podvodu. Pan poslanec Tlustý hovořil o dramatickém navýšení úředníků a peněz. Pan poslanec Tlustý stejně tak jako pan místopředseda Langer nehovoří pravdu a nebudu používat silných slov, že lžou, protože věřím tomu, že to říkají z čiročirého přesvědčení, a nikoliv z předvolebního kalkulu.
Když jsem tady hovořil na začátku svého vystoupení o těch deseti procentech, tak při současném stavu zaměstnanců okresních úřadů by to dělalo nikoliv oněch 5000, ale řádově 1500. Jelikož jsem hovořil o tom, že ta situace je lepší, než když jsme odhadovali, tak toto číslo bude s velkou mírou pravděpodobnosti dost výrazně podkročeno. Takže nevidím důvod, proč hovořit o katastrofě, a už vůbec nevidím důvod, proč hovořit o podvodu, pokud skutečně motivem bylo upřímné sdělení svého dojmu Poslanecké sněmovně a nebylo důvodem něco jiného, jako třeba to, za chvíli to jít říci televizním kamerám. Podvod to je od pana poslance Tlustého, pokud to, co sděloval, myslí vážně a stojí si za tím. Jestliže hovořil, že do Slaného přejde 68 úředníků, ano, to je pravda. Ale jestli zároveň řekl, že všichni ti, co tam sedí, a to jsem si poznamenal, zůstanou tam, kde sedí, to prostě pravda není. Není to pravda a bylo by dobré, kdyby pan poslanec Tlustý trochu korigoval své vystoupení, abych si ho nemusel přestat vážit jako člověka, který vždy seriózně hovoří o faktech.
Pan poslanec Zajíček hovořil o tom, že vláda nemusela respektovat doporučení Poslanecké sněmovny o tom, že má být spojený výkon veřejné správy. Menšinová vláda víc než většinová, ale mělo by to platit i pro většinovou, samozřejmě by měla respektovat vůli zákonodárného sboru, pokud přes něj chce prosadit nějaké zákony.
Kdyby reforma veřejné správy šla dělat exekutivně bez změny v zákonech, tak já, pokud bych byl ministrem vnitra v době, kdy se reforma připravovala, bych prosazoval oddělený model výkonu státní a veřejné správy. Ale sněmovna jako jediný orgán, který toto může posvětit zákony, rozhodla zmíněnými 176 hlasy o tom, že má být výkon veřejné správy spojený. Když vezmu 200 poslanců jako základ, odečtu od toho 176, tak se dostávám k číslu 24 poslanců, kteří v této sněmovně s tím nevyslovili souhlas. A ptám se - je kolegů z ODS 24? Není. Kolegů z ODS je přes 60, pokud se nepletu, to znamená, že velká většina poslaneckého klubu ODS musela aktivně podpořit tento princip reformy veřejné správy, jenom se v tuto chvíli k tomuto rozhodnutí prostě nechce znát. Ano, pokud byste řekli: udělali jsme chybu, chtěli bychom to napravit, bral bych to. Ale pokud dáte nějaké zadání exekutivě, aby ho nějak provedla, a pak se k tomuto zadání neznáte, tak to prostě považuji za velmi a velmi nefér.
Závěrem, dámy a pánové, si myslím, že to není v pozici, že nám nic jiného nezbývá, nežli rozhodnout tak, jak je to předloženo. Zbývá nám jediná věc. Zbývá nám buďto říci "chceme kontinuálně pracovat na tom, co se dohodlo v květnu 1999", anebo "toto rozhodnutí chceme změnit". Ale pak tedy nechť se k té změně přihlásí ti, kteří aktivně toto rozhodnutí podporovali, protože jinak není možné obracet ten systém jinam nežli tam, kam ho tato Poslanecká sněmovna nasměrovala, a vláda se ho snažila naplnit. Což neznamená, že ve všech detailech vláda prostě to udělala stoprocentně. Při projednávání kompetencí můžeme dojít ke změně v řadě oblastí, v řadě působností i při stanovování oněch obcí. S tím já problém nemám.
***