(18.10 hodin)
(pokračuje Beneš)
Tato pila je naplňována dřevem z okolních hvozdů a ročně se v ní seřeže na 60 tisíc m3 těženého dřeva, což produkuje zhruba 6 tisíc m3 pilin.
I kvůli těmto pilinám jala se obec Nová Pec vybudovat centrální zdroj vytápění, mimo jiné z příspěvku, který udělil státní Fond životního prostředí a program Phare. Celkem zdroj stál 43 miliony Kč. Dnes se ale na této pile už musí řezat i jiné dřevo než z okolních hvozdů, protože se těžba snižuje. Dochází k tomu, že do tohoto centrálního zdroje vytápění se dováží takřka třetina kapacity z 20 km vzdálené pily Hůrka, čili na Šumavu se vozí dřevo.
Vážený pane ministře, protože hvozdy, které obklopují Novou Pec, jsou zařazeny pouze z malé části do první zóny, ale podle plánu péče mají být zařazeny do zóny 2A a 2B a jen malá část do zóny 2C, upozorňuji, že v brzké době se do tohoto centrálního zdroje, pokud nebude pila uzavřena, bude muset dovážet 4 tisíce m3 pilin ročně.
Vážený pane ministře, považujete toto za normální?
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane kolego. Odpoví ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a poslanci, otázka dovozu pilin na Šumavu může vzbudit mnohé možná i úsměvy. Každopádně se jedná o problém, který mi dovolte, abych popsal trochu šířeji, neboť především jde o využití paliva, obnovitelného zdroje, čili je to věc chvályhodná. K informaci interpelujícího pana poslance Beneše chci dodat, že z celkové sumy 43 milionů Kč šlo ze státního Fondu životního prostředí 23 milionů Kč. Bylo to v roce 1995. Myslím si, že podpora spaloven biomasy je věcí velmi rozumnou. Pokud bych mohl poukázat na obdobné aktivity z jiného regionu, nedávno byla dokončena také takováto jednotka v obci Hartmanice. Myslím si, že je to trend správný.
Pokud jsem to správně pochopil, interpelace pana poslance je opřena i o určité postesknutí, že se snižuje těžba v lesích. Jako ministr životního prostředí jsem rád tomu, že v těch zónách, kde je cílem navrácení lesních porostů pokud možno v přirozené skladbě, nejsou tyto porosty vystaveny obdobným pravidlům jako ryze hospodářské lesy, takže koncepčně je to v pořádku.
Myslím si, že zde dovoz - bylo zmíněno, že se vozí piliny z 20 km vzdálené pily Hůrka - je nutné zarámovat do širšího kontextu. Tady mi dovolte udělat určitý přehled, jakým způsobem dřevo z oblasti Šumavy je využíváno jak v které lokalitě.
Od počátku hospodaření, od vzniku Národního parku Šumava, se měnily vnější i vnitřní podmínky. Tomu byl též přizpůsobován prodej dřeva a jeho distribuce na různá místa. Výchozí podmínky pro prodej dřeva nebyly vůbec jednoduché. Šlo často o těžko prodejné kulatinové sortimenty a složité dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Chtěl bych zdůraznit, že jsem upřímně rád, že byla stanovena regionální obchodní politika národního parku, která stanovila, že maximální množství dřeva, pokud je vytěženo z lesů, kde to pravidla ochrany přírody dovolují, by mělo být prodáno zpracovatelům v regionu, aby tím byla podpořena zdejší zaměstnanost. To je určitý vedlejší efekt. Dalším efektem je produkce obnovitelného zdroje energie - pilin. Postupně byl vyloučen prodej dřeva překupníkům a bylo výrazně omezeno množství dřeva určeného k vývozu do zahraničí. Z hlediska předchozí zmíněné výtopny v Hartmanicích jde o trend, který je rozumný. Piliny by se asi těžko stěhovaly přes hranice.
Tady by bylo určitě užitečné si vzít k ruce určitou statistiku, která se zdaleka netýká jen zdroje v obci Nová Pec, ale i jiných. Především mám na mysli nový zdroj v obci Hartmanice. Tady mi dovolte několik čísel.
Postupně v letech - statistika je od roku 1994 do roku 2001 včetně - prodané m3 v České republice mimo region, přičemž se počítá mimo region mimo okresy Klatovy, Prachatice, Strakonice, Český Krumlov a České Budějovice, v těchto letech statistika dokládá snižující se trend mezi lety 2000 až 2001. Prodané dříví mimo region šlo z 37 487 m3 v roce 2000 na 11 964 m3. Mezi lety 2000 až 2001 to šlo z 15 na 10 %. Myslím si, že toto dokládá zájem vyjádřený v regionální obchodní politice národního parku, aby dřevo bylo pokud možno zpracováváno místními pilami.
To, co je patrně předmětem zájmu pana poslance, je, aby nebylo nutno odněkud někam daleko vozit tisíce m3 pilin. Tady musím říci, a trochu mě to udivuje jako člena menšinové sociálně demokratické vlády, že ze strany jediné opravdové pravicové strany zaznívá dotaz, v jehož podtextu jako bych cítil státní dirigistický moment: ředitel Národního parku Šumava Žlábek a ministr životního prostředí Kužvart nařídí, aby do Nové Pece šlo tolik a tolik m3 dřeva, odvozeno tolik m3 pilin, aby to bylo zásobeno z místního zdroje.
Přestože ke státnímu dirigismu mám výrazně daleko a do této minuty jsem měl pocit, že mám k němu blíž než člen ODS, musím říci, že v této teoretické rovině se rozcházíme úplně v opačných azimutech, než by tomu jakýkoli politolog dal nějakou preferenci. Je tomu jinak.
Chtěl bych konstatovat, že jednotlivé pily či manipulační sklady dřeva a dřevařské provozy v řadě případů v území Šumavy měly problémy v minulých letech třeba s novými majiteli, s tím, aby měly dostatek řeziva. Docházelo tam k tomu, a tady bych chtěl zdůraznit, že jako člen sociálně demokratické vlády bych mohl tento dotaz využít k určité smeči, že tady fungoval trh. Leč je zde k dispozici mnou dvakrát zmíněný regionální program podpora regionálního využití dřevní hmoty, která je z ohledu s plánem péče o šumavský národní park a CHKO Šumava využívána. Myslím si, že zde je nemožné nějakým způsobem z centra z Prahy či ze sídla CHKO a národního parku z Vimperka to dirigovat. Jde o smluvní vztahy mezi jednotlivými pilami vlastněnými v drtivé většině soukromými subjekty, akciovými společnostmi, a ty mají zvyšující se šanci přístupu k surovinám.
To, že se někde dováží 20 km větší množství pilin, určitě není potěšující skutečnost, jen dovoz znamená emisi škodlivin po dráze, pokud se to dováží automobilovou dopravou, ale na druhé straně jde o situaci, do které velmi těžko stát může intervenovat.
***