(13.50 hodin)
(pokračuje Klaus)

Poprosím aktéry, aby zůstali. Budeme projednávat stejný, obdobný bod o podobné smlouvě s republikou Makedonií. Prosím pana ministra

 

72.
Vládní návrh zákona, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o zamezení dvojímu zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku,
podepsaná v Praze 21. června 2001
/sněmovní tisk 1127/- druhé čtení

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Pro zjednodušení nebudu zde zdůvodňovat význam zamezení mezinárodního dvojího zdanění.

Chtěl bych jenom uvést, že předkládaná smlouva s Makedonií, která byla sjednána na základě opět vzorových modelů OECD a OSN, nahradí ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma státy dosud uplatňovanou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku podepsanou v roce 1981 mezi bývalou Československou socialistickou republikou a bývalou Socialistickou federativní republikou Jugoslávie. Jelikož došlo od této doby k ekonomickým a politickým změnám v obou zemích, které jsou představovány např. změnami v daňových systémech, a vzhledem k dalším změnám, které byly způsobeny především rozpadem Československa a rovněž tak Svazové federativní republiky Jugoslávie, se obě strany dohodly na sjednání smlouvy nové.

Z obdobných důvodů Česká republika uzavřela nové daňové smlouvy se zeměmi bývalé Jugoslávie, konkrétně Slovinskem a Chorvatskem, a v dubnu loňského roku byla zahájena expertní jednání o daňové smlouvě se Svazovou republikou Jugoslávie a v listopadu rovněž s Bosnou a Hercegovinou.

Uzavření smlouvy ani její provádění nebude mít přímý dopad na státní rozpočet.

Smlouva opět vychází ze standardních daňových zákonů obou států, nestanoví daňovým poplatníkům žádné další povinnosti.

Dovoluji si vás požádat, abyste pozitivně přijali tento návrh a vyslovili s ním souhlas. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana poslance Karase opět.

 

Poslanec Jiří Karas: Pane předsedo, dámy a pánové, zahraniční výbor se zabýval tímto návrhem na své schůzi 16. ledna 2002. Po odůvodnění náměstkyně ministra financí paní Yvony Legierské, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Karase a po rozpravě zahraniční výbor

1. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se smlouvou mezi ČR a republikou Makedonie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou v Praze dne 21. června 2001;

2. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;

3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Recman.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Rovněž rozpočtový výbor projednal předmětnou smlouvu na své 56. schůzi, která proběhla 21. února letošního roku. Úvodní slovo a zdůvodnění přednesla na jednání výboru náměstkyně ministra financí paní Yvona Legierská. Proběhla zpravodajská zpráva, kterou přednesl poslanec Recman, a proběhla rozprava. Po této proceduře přijal rozpočtový výbor usnesení č. 609, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 1127/2.

V usnesení rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas se Smlouvou mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku, podepsanou v Praze dne 21. června 2001, tisk 1127. Součástí usnesení je i zmocnění zpravodaje, aby seznámil s tímto usnesením Poslaneckou sněmovnu.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil. To mě trochu překvapuje, protože Makedonie je složitější země, méně stabilizovaná než některé jiné, a tuto smlouvu a dohodu s touto zemí jako bývalý ministr financí považuji za relativně spornou otázku a divím se, že o tom nebylo vážně diskutováno.

Nehlásí-li se nikdo jiný do rozpravy, rozpravu končím. Přikročíme k hlasování.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro vyslovení souhlasu s touto smlouvou, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomu to návrhu?

V hlasování pořadové číslo 158 z přítomných 110 poslanců 82 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

 

73.
Vládní návrh na přístup České republiky k Mezinárodní úmluvě
na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném v Ženevě
10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991
/sněmovní tisk 1113/ -druhé čtení

 

Prosím ministra zemědělství.

 

Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane předsedo, ctěná sněmovno. Dovolte mi, abych vám představil vládní návrh na přístup České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1078 a 19. března 1991, který vláda schválila svým usnesením č. 880 ze dne 5. září 2001, sněmovní tisk č. 1113. Přístup k uvedené mezinárodní úmluvě by měl zvýšit prestiž České republiky na mezinárodním poli v sektoru semenářství cestou účinnější právní ochrany odrůd, jako duševního vlastnictví.

Šlechtění odrůd rostlin dosáhlo v České republice velmi dobré úrovně a vyžaduje obdobný systém ochrany intelektuálního vlastnictví jako v jiných vyspělých zemích. Proto byl již v roce 1989 přijat zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenných zvířat. Aby bylo možné zajistit ochranná práva českým odrůdám i v zahraničí a naopak aby naši zemědělci mohli využívat nejmodernější právně chráněné odrůdy zahraniční, přistoupila v roce 1991 tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin a stala se členem Unie na ochranu práv k novým odrůdám rostlin.

Úmluva je dokument, který vychází z biologických, technických i právních možností, a proto bylo členskými zeměmi unie přijato v roce 1991 čtvrté, upravené znění. Je natolik náročné, že doposud přistoupilo k tomuto znění úmluvy pouze 18 států z celkového počtu ke dnešku 50 členů unie. Na druhé straně dala úmluva ve znění z roku 1991 základ společné ochraně odrůd v Evropské unii, která je zakotvena nařízením rady č. 2001 z roku 1994.

Problematika úmluvy ve znění roku 1991 je zapracována do nového zákona 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin.

V čem spočívá význam přístupu k úmluvě z roku 1991?

1. Přístupem se Česká republika zařadí formálně mezi nejvyspělejší státy v oblasti ochrany duševního vlastnictví v zemědělství.

2. Dosáhne se souladu mezi mezinárodními úmluvami včetně očekávaného přístupu k EU a legislativou České republiky.

3. Posílí se pozice systému, který Česká republika sdílí v dalším kole jednání Světové obchodní organizace v dohodě o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví.

Přístup k úmluvě v roce 1991 nemá dopad na státní rozpočet. Výše členských příspěvků zůstane na dosavadní úrovni.

Návrh přístupu k úmluvě z roku 1991 byl projednán v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny, který přijal na 50. schůzi ze dne 16.ledna 2002 usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s přístupem ČR k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném, jak už jsem úvodem sdělil. S tímto usnesením se plně ztotožňuji.

Děkuji za vaši pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP