Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(14.00 hodin)

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Nájemníka jako zpravodaje zahraničního výboru.

Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, pane předsedo. Tímto tiskem se zabýval zahraniční výbor na své 50. schůzi dne 16. ledna 2002 a dospěl k tomuto usnesení:

Po odůvodnění náměstka ministra zemědělství Lubomíra Konšela, zpravodajské zprávě poslance Václava Nájemníka a po rozpravě zahraniční výbor

1. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s přístupem České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.

2. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

3. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Nájemníkovi. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí.

Přikročíme k hlasování. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s návrhem usnesení.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 159 z přítomných 111 poslanců 88 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi.

Budeme probírat bod číslo

Tento dokument uvede ministr vnitra Gross.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážené paní poslankyně, páni poslance, pane předsedo, dámy a pánové. Tato smlouva je poměrně důležitá pro další rozvoj České republiky z hlediska jejího zapojení na celoevropskou strukturu silnic a dálnic.

Z toho důvodu, aby byla česká silniční síť napojena na některé důležité tepny v blízkosti našich státních hranic, je zapotřebí, aby se zlepšila situace na hraničním přechodu Folmava - Furth im Wald, tedy propojení silnic - na české straně je I/26, na německé straně B20.

Jak jistě všichni víme, po roce 1990 dochází k poměrně velkému nárůstu automobilové dopravy, a právě na tomto zmíněném hraničním přechodu je v tuto chvíli poměrně nedobrá situace z hlediska kapacit tohoto hraničního přechodu. Proto bylo na úrovni spolkového ministerstva financí a Ministerstva dopravy České republiky přistoupeno k přípravě této smlouvy, kterou právě v tuto chvíli projednáváme.

Cílem této smlouvy je vytvořit právní předpoklady k tomu, aby mohlo dojít k rozšíření tohoto hraničního přechodu. Mělo by se tak uskutečnit tím, že stávající most bude rozšířen o jeden jízdní pruh a bude vystaven ještě jeden most vedle tohoto stávajícího mostu, tak aby se zvýšila kapacita průjezdu osobních i nákladních automobilů přes tento hraniční přechod. Není možno tuto investici zahájit, pokud nebude schválena tato mezinárodní smlouva.

Co se týče hrazení nákladů, tak jak to bývá standardní u takovýchto smluv, náklady budou hrazeny poměrně podle toho, v jakém poměru nad jednotlivými územími smluvních států vede příslušný most.

Co se týče zajištění výstavby, tak pozitivní je, že výstavbu bude realizovat česká strana.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Kohlíčka jako zpravodaje zahraničního výboru.

Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dovolte mi, abych ve smyslu zmocnění zahraničního výboru přednesl usnesení tohoto výboru z 50. schůze, která se konala dne 16. ledna 2002 k vládnímu návrhu, který je zde projednáván.

Po odůvodnění náměstka ministra dopravy a spojů Ing. Karla Hola a zpravodajské zprávě poslance Jaromíra Kohlíčka a po rozpravě, ve které jsme si vyjasnili, že opravdu nejdříve musí být schválena smlouva, a potom se může stavět, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o výstavbě hraničního mostu na společných státních hranicích s napojením na státní silnici I/26 a spolkovou silnici B20.

Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil.

Přistoupíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 160 z přítomných 113 poslanců 83 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Nyní máme bod

Znovu prosím pana ministra Grosse.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci. Jak již z názvu této smlouvy vyplývá, je zaměřena především na spolupráci v oblasti boje s trestnou činností, a to především v jejím předprocesním stadiu. Co se týče oblastí, na které se vztahuje, tak ty oblasti v této smlouvě jsou vyjmenovány pouze demonstrativně. Vlády mají možnost rozšířit okruh trestných činů, na které by se spolupráce v režimu této smlouvy vztahovala.

Co se týče metod spolupráce, které jsou v této smlouvě popsány, tak se jedná především o formu výměny informací o konkrétních případech trestné činnosti. Jedná se o přijímání koordinovaných opatření, součinnost při pátrání po osobách a po věcech, pracovní setkání týkající se konkrétních prošetřovaných případů, výměny analytických materiálů a také informace o metodách vyšetřovací praxe.

Dohoda upravuje podmínky zejména v oblasti předávání osobních údajů a předávání utajovaných skutečností. Podrobnosti, co se týče technických záležitostí, mohou být stanoveny na základě této smlouvy prováděcími dokumenty, k jejichž vydání je na české straně zmocněno Ministerstvo vnitra a dále také Ministerstvo financí, protože i do působnosti Ministerstva financí některé části realizace této dohody spadají, jako je například oblast potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, případně boj proti trestné činnosti při oběhu zboží přes státní hranice.

Je asi ještě zapotřebí dodat, že tato smlouva byla původně koncipována jako neprezidentská smlouva, tzn. měla to být smlouva na úrovni vlád - mezivládní smlouva. Nicméně poté co vstoupil v účinnost novelizovaný zákon o Policii České republiky, je zcela evidentní, že smlouva na této úrovni by pro praxi neměla příliš velký dosah. Proto jsme zvolili změnu, to znamená, že jsme tuto smlouvu přepracovali do pozice prezidentské smlouvy, tak aby na základě právě zmiňovaného nového znění zákona o policii mohlo docházet k předávání osobních údajů, které už na základě zákona o policii jsme schopni v případě takovéto mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem předávat.

Tolik ode mne na úvod. Děkuji.

***