(11.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Bude tím odstraněna podstatná vada dosavadní právní úpravy a bude zvýšena a posílena právní jistota postavení oprávněných osob a jejich možnost ochrany před dovozem padělků a napodobenin.
Další důležitou změnou, která je v novele zakotvena, je konkrétně § 4 odst. 2, kde nalezneme návrh, aby byl zachován jen jeden celní orgán, který rozhoduje o přijetí opatření celními úřady, a to konkrétně Celní ředitelství Hradec Králové. Obdobná úprava existuje v členských státech Evropských společenství. Navrženou úpravou dojde ke sjednocení postupu u všech celních úřadů v České republice.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem naší republiky a navrhovaným zákonem bude dosaženo souladu s ustanovením článku 69 a 70 Evropské dohody.
Jak již uvedla paní předsedající, předseda vlády požádal o zkrácení lhůty k projednání tohoto návrhu. Žádám vás tímto, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, abyste návrh na zkrácení lhůty podpořili, neboť je důležité, aby návrh zákona byl projednán ještě touto sněmovnou, a to vzhledem k navrhovanému datu účinnosti 1. července letošního roku. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, jak zde již bylo řečeno, předložený návrh reaguje na dvouleté zkušenosti s platností zákona a je podle mého názoru, jak jsem to podrobně prostudoval, zpřesňující novelou, která reaguje na potřeby praxe.
Jen bych stručně zopakoval to, co říkal předkladatel pan ministr financí. První z těch novinek, které se zavádějí, je, že žádost o přijetí celního opatření celního úřadu se již nebude podávat na kterémkoliv celním ředitelství, ale jen na Celním ředitelství Hradec Králové, které se stane metodickým centrem vůči všem celním orgánům, což je podle mého názoru správné. V současné době je praxe taková, že drtivá většina těchto žádostí se soustřeďuje v Praze, a vzhledem k tomu, že pražské celní ředitelství má té práce hodně, je třeba práci rozdělit. Pro podnikatelskou veřejnost to není žádný problém.
Druhou novinkou je, že dosud celní úřad nemohl sdělit potřebné údaje osobě, jejíž právo je chráněno, což tato novela řeší. Celní úřad již bude tuto povinnost mít stanovenu za stanovených podmínek. V nesporných případech nebude třeba už také čekat na rozhodnutí soudu o tom, že jde o padělek či nepovolenou napodobeninu, ale rozhodne celní úřad sám, že jde o tento materiál. Výše jistoty se již také nebude složitě vypočítávat, ale je stanovena přímo v zákoně paušální částkou 100 tis. Kč, a za přijetí opatření celním úřadem se rovněž bude platit paušální částka 1500 Kč a nebude ji již stanovovat Ministerstvo financí vyhláškou, což je podle mého názoru také správné.
Takže, dámy a pánové, nemám žádný důvod, proč bych nedoporučil Poslanecké sněmovně, aby propustila tuto novelu zákona do dalšího legislativního procesu, protože danou problematiku posunuje dopředu.
V podrobné rozpravě bych potom ještě navrhl návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Karel Vymětal, kterému udílím slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl, aby předmětnou novelu k projednání dostal přikázanou hospodářský výbor a aby lhůta byla zkrácena na 30 dnů, tedy o 30 dnů na 30 dnů, což je ještě před zahájením dubnové schůze. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Jestliže tomu tak není, obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru a pan poslanec Vymětal navrhl zkrátit lhůtu pro projednání tohoto návrhu o 30 dnů.
O návrhu na přikázání rozhodneme v hlasování pořadové číslo 238, ale obávám se, že vás budu muset odhlásit a požádat o novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 238 a ptám se, kdo je pro návrh na přikázání tohoto návrhu hospodářskému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 238 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 113 vyslovilo 106 a nikdo nebyl proti.
V hlasování pořadové číslo 239, které zahajuji, se ptám, kdo souhlasí se zkrácením lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výboru o 30 dnů. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 239 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 115 vyslovilo 69 a 14 bylo proti.
Tím končím projednávání tohoto návrhu.
66.
Vládní návrh zákona o přijetí úvěru Českou republikou
od Evropské investiční banky na financování programu
Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně
/sněmovní tisk 1269/ - prvé čtení
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, současný rozvoj vysokých škol je mj. charakterizován jejich vnitřní integrací, což je vynuceno jednak vzájemnou prostupností studijních programů, kdy si studenti zapisují často předměty z různých fakult, a jednak často také interfakultním působením kateder a ústavů. Kromě toho nákladné přístroje jak pro výuku, tak zejména pro výzkum vyžadují využívání různými pracovišti, která tedy nemohou být místně odlehlá. To vše směřuje k prostorové koncentraci univerzit do tzv. kampusů.
Masarykova univerzita v Brně je dynamicky se rozvíjející institucí, jejíž význam roste nejen pro město, kraj, ale i pro celou Českou republiku. Její struktura, přestože k tomu nemá prostorové podmínky, je velmi provázaná. Je ojedinělá svou institucionální celistvostí, propojením svých devíti fakult ve výuce i výzkumu, iniciativně zavádí restrukturalizaci vzdělávací nabídky v souladu s Boloňskou deklarací, a to dokonce i v oborech, jako je lékařství a učitelství.
Závěr výstavby kampusu je proto v jejím případě oprávněný. Vyžaduje však jednak volné prostory a dále značné finanční prostředky. Volné plochy Masarykova univerzita vlastní v Brně - Bohunicích. Pak je možné výstavbu realizovat buď postupně menšími, řádově ročně stamilionovými částkami po dobu zhruba 20 let, což není příliš efektivní, nebo intenzivněji v mnohem kratší době. Druhý způsob není možné řešit standardní cestou financováním z kapitoly školství, neboť to není v jejích silách. Proto byly společně s univerzitou hledány cesty financování kampusu a návazných dislokačních změn, které vyústily v sestavení komplexního programu "Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity".
Program sleduje hlavní priority současné politické reprezentace České republiky v širším národním i mezinárodním kontextu, regionální rozvoj a začleňování se do evropských struktur a standardů.
***