(11.40 hodin)
(pokračuje E. Zeman)
Přímá účast statutárního města Brna a Jihomoravského kraje je mimořádně rozsáhlá a kromě již smluvně zajištěné investice do vybudování inženýrských sítí zahrnuje rozvoj celé přilehlé městské části v souladu s potřebami Masarykovy univerzity. Návazně na program by měly vzniknout dostatečné kapacity pro bydlení studentů i učitelů, stravování, rozsáhlá sportoviště i kulturně společenské zázemí, ale také administrativně technické prostory pro komerční instituce spolupracující na výzkumu a vývoji.
Prvním cílem programu je lepší pokrytí zájmu o studium a dosažení vyššího počtu studentů na Masarykově univerzitě v Brně v akademickém roce 2006/2007 a změna struktury vzdělávání za předpokladu vytvoření podmínek pro studium odpovídající současným požadavkům.
Druhým cílem programu je dokončení vybudování materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, to je zabezpečení podmínek pro plnění prvního cíle tak, aby v zmíněném akademickém roce byly dosaženy plánované parametry, tedy především rozšíření užitné plochy včetně plného vybavení.
Třetím cílem programu je zvýšení kvality výuky na odpovídající materiálně technické základně zkvalitněním sboru akademických pracovníků.
Konečně čtvrtým cílem programu je zvýšení kvantity i kvality výzkumu a vývoje a vytvoření podmínek tak, by se v roce 2006 výkonnost zdvojnásobila ve srovnání s rokem 2001.
Finančně nejnáročnějším cílem programu je vybudování materiálně technické základny. Jejím základem je za prvé vybudování moderního areálu v Brně - Bohunicích pro lékařskou fakultu, část přírodovědecké fakulty a pro novou fakultu sportovních studií, které umožní propojení biologických a chemických pracovišť fakult do funkčních celků. Dále umožní podporu rozvoje molekulárních věd, molekulární biologie, genetiky, buněčné biologie a biochemie, propojení pracovišť výše uvedených fakult s klinickým zázemím nemocnice.
Za druhé je to rekonstrukce a modernizace současných objektů univerzity a jejich nové využití. Rozšíření kapacity pedagogické fakulty o plochy po vystěhování fakulty sportovních studií a rekonstrukce starých budov v areálech přírodovědecké fakulty, bývalé lékařské fakulty a filozofické fakulty pro účely rychle se rozvíjející fakulty sociálních studií a pro rozšíření kapacity filozofické fakulty. Půjde také o rozšíření lůžkové kapacity kolejí a modernizaci přístrojového a laboratorního vybavení ve stávajících areálech.
Financování programů bylo zvažováno ve třech variantách. První bylo financování ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vlastních zdrojů Masarykovy univerzity v Brně. Druhou variantou bylo financování ze státního rozpočtu, úvěru od Evropské investiční banky a vlastních zdrojů Masarykovy univerzity. Třetí variantou financování programu ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity při výstavbě univerzitního kampusu Bohunice developerským způsobem.
Financování je zpracováno v souladu se zákonem 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a s vyhláškou Ministerstva financí č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování reprodukce majetku. Pro všechny tři varianty je výchozí částkou náklad na výstavbu ve výši 4 miliardy 853 milionů.
První varianta předpokládá financování formou masivní účasti státního rozpočtu ve výši 3 miliardy 901 milionů v letech 2002 až 2006. Z toho by dotace Masarykově univerzitě byla 2 miliardy 126 milionů a návratná finanční výpomoc 1 miliarda 775 milionů, kterou by Masarykova univerzita splatila v letech 2007 až 2026. Vlastní zdroje Masarykovy univerzity vložené do programu během výstavby jsou ve výši 952 milionů. Tato varianta je pro stát nevýhodná, neboť klade mimořádně vysoké nároky na účast kapitoly školství, mládeže a tělovýchovy.
Druhá varianta předpokládá přijetí půjčky Českou republikou od Evropské investiční banky ve výši maximálně 95 milionů eur, to je přibližně 3 miliardy 135 milionů korun. Úvěr nemůže přijmout přímo Masarykova univerzita, neboť by nebyla schopna jej sama splácet, a úvěr by tedy byl splácen formou úhrady závazků se státní zárukou. Tímto by však bylo obcházeno ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle kterého vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, byť by poskytnutí státní záruky za splácení úvěru umožňoval podle § 73 zákona č. 218/2000 Sb. zvláštní zákon. Podmínkou tohoto návrhu je proto schválení zákona o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování zmíněného programu, neboť Evropská investiční banka může podle rámcové dohody o finanční spolupráci s Českou republikou a Evropskou investiční bankou vyžadovat od České republiky udělení záruky jako podmínku pro udělení půjčky. Úvěr by byl poskytnut na dobu 25 let se sedmiletým odkladem splácení jistiny a za příslušný úrok, který by podle informací zástupců Evropské investiční banky v případě platby v eurech činil asi 5,34 % ročně. Proti první variantě vyžaduje tato varianta splátky úroků ve výši 2 miliardy 262 miliony korun v letech 2003 až 2026. Tato nevýhoda je vyvážena výhodami poskytnutého dlouhodobého úvěru. Masarykově univerzitě by byla poskytnuta dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 100 milionů v roce 2002 a v letech 2003 až 2006 každoročně 170 milionů, tedy 780 milionů celkem. Dotace poskytnutá Masarykově univerzitě z úvěru by byla ve výši 1 miliarda 345,5 milionů korun a návratná finanční výpomoc 1 miliarda 775 milionů korun. Vlastní zdroje Masarykovy univerzity jsou opět ve výši 952 milionů korun.
Podmínky k poskytnutí úvěru jsou výhodné, zejména pokud jde o dobu splatnosti. Finanční zdroje je možné čerpat ihned po přijetí zákona a uzavření smlouvy o půjčce.
Třetí varianta řeší financování výstavby nového kampusu v Brně - Bohunicích developerskou formou resp. nájmem a následnou koupí kampusu. Developer zřejmě nebude schopen zajistit financování nákladů na stroje a vybavení. Tyto náklady a nájem a celou část programu, která se týká rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů Masarykovy univerzity, by musely být řešeny formou dotace ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Soukromý investor by zajistil výstavbu budov kampusu a pronajímal by je Masarykově univerzitě po dobu 25 let. Pak by majetek přešel na Masarykovu univerzitu za symbolickou cenu. Celková částka, kterou soukromý investor v tomto případě získá z pronájmu, jsou náklady na výstavbu násobené koeficientem 1,65, který leží uprostřed obvyklého rozmezí. Celkem 8 miliard 8 milionů korun. Na tento způsob financování není třeba státní záruka a stačí pouze politické rozhodnutí o realizaci projektu na úrovni vlády. Pouze na výstavbu kampusu by činila dotace v letech 2004 až 2006 187 milionů korun a v letech 2007 až 2026 5 miliard 94 milionů korun. Další dotace by byly třeba na rekonstrukce a modernizace, na přístroje a vybavení. Nevýhodou této varianty je neprůhledné právní prostředí, a tím rizika, která nese. Je velmi obtížné předpovědět na dobu 20 let vývoj chování soukromého subjektu. Hrozí velmi rizikový faktor, kterým by na pronajímatele mohl být vyhlášen konkurs a majetek by se stal součástí konkursní podstaty. Složité jsou daňové úvahy, odpisování majetku, pojištění budov a zachování jejich kvality v době předávání do vlastnictví Masarykově univerzitě. V tomto duchu vyznělo i vyžadované stanovisko firmy Deloitte and Touche.
***