(12.00 hodin)
(pokračuje Gross)
Což znamená spojený model výkonu veřejné správy, spojený model výkonu státní správy a samosprávy, což znamená, že není možno tak jednoznačně napasovat vztahy mezi třeba okresními národními výbory a krajskými národními výbory, nelze tyto vztahy napasovat na dnešní vztahy mezi obcemi a krajskými úřady. To je jeden dost vážný argument, který bychom chtěli položit na stůl k tomu, aby Poslanecká sněmovna zvážila možnost vrátit se k této záležitosti.
Dalším poměrně podstatným argumentem, proč je zapotřebí současný správní řád nahradit novou, moderní formou úpravy správního řízení, je ten, že dnešní správní řád některé moderní instituty prakticky vůbec nezná, jeho aplikace v praxi je mnohdy doprovázena určitými výklady úředníků, kteří rozhodují v rámci správního řízení, je rozhodováno na základě řekněme dlouholeté praxe, je rozhodováno na základě analogie. Ale to v moderním právním státě mnohdy nestačí. Dostáváme se už v současné době mnohdy do sporů, kdy jsou takovéto správní postupy poměrně úspěšně napadány a mohou vést k výrazným problémům.
Vládní návrh zákona o správním řádu podle našeho názoru velice výrazně omezoval prostor pro úřední svévoli a obsahoval řadu ustanovení k ochraně dotčených osob. Návrh byl výrazně formálnější než stávající předpisy, došlo k výrazné judicializaci, která za tím účelem, aby se v zájmu právní jistoty účastníků vyloučily různé neformální postupy, které dávají prostor k obtěžování nebo naopak k opomíjení účastníků účelovými interpretacemi a nevhodnými analogiemi, zaváděla postupy, které podle mého soudu zvyšují právní jistoty v rámci správního řízení podle nového správního řádu.
Bylo by též velmi nešťastné podle našeho názoru, kdyby nový systém správního soudnictví, který by měl začít fungovat k 1. 1. příštího roku, nastartoval své fungování za účinnosti starého správního řádu. A to především z toho důvodu, že správní soudy budou nepochybně vytvářet svoji judikaturu a bylo by velmi vhodné, aby tuto judikaturu vytvářely již na základě nové úpravy procesů ve správním řízení.
Vzhledem ke značné stručnosti a obecnosti stávajících předpisů, resp. stávajícího správního řádu, kde - jak už jsem uvedl - řada otázek není řešena vůbec a je poměrně velký prostor pro úvahu příslušného úředníka, bude zřejmě za současného správního řádu - takřka s jistotou - přezkumu těchto správních rozhodování v plné jurisdikci podrobeno mnohem více případů ve správním řízení než v okamžiku, kdyby byl schválen nový správní řád, který tyto postupy velice výrazně formalizoval.
To všechno jsou důvody, které by podle mého názoru měly vést Poslaneckou sněmovnu k tomu, aby ještě jednou zvážila možnost - přes netradiční přístup, který byl zvolen, a přístup, který by mohl být s úspěchem nazýván jako přístup na hraně našeho jednacího řádu - tento správní řád schválit, protože se obávám, pokud bychom to nestihli v tomto volebním období, tak od 1. 1. příštího roku mohou nastat některé problémy, které v současné době nejsme ani schopni pořádně dohlédnout.
To, že některé věci nejsme schopni pořádně dohlédnout, bych opřel ještě o jeden argument. To, že má být připraven nový správní řád, a to, že se nový správní řád připravuje, a to, že na novém správním řádu dělají právní kapacity tohoto státu poměrně dlouhou dobu, se vědělo již několik let. Již několik let předkládalo nejen Ministerstvo vnitra, ale s námi koordinovaně některé jiné resorty do Poslanecké sněmovny návrhy zákonů, které, kdyby nebyl připravován celý nový proces správního řízení, by v sobě obsahovaly některá procesní ustanovení. Nicméně s poukazem na to a s předpokladem toho, že tyto věci budou komplexně řešeny v novém správním řádu, se některá tato procesní ustanovení do těchto zákonů ani nedostávala a čekalo se právě na začátek účinnosti nového správního řádu. Takže i tady jsme v situaci, kdy se velice významně v rámci legislativního procesu v posledního několika letech počítalo s tím, že nový správní řád začne platit od 1. 1. 2003, resp., že nabude účinnosti k 1. 1. 2003. Ukazuje se, že dnes již v přijatých platných předpisech máme určité problémy, které, pokud se bude výrazně prodlužovat doba účinnosti stávajícího správního řádu, mohou přivodit v budoucnu, v poměrně krátké budoucnosti velké problémy.
Já bych v tuto chvíli poprosil sněmovnu, zdali by byla tolerantní k tomuto postupu, který byl zvolen a se kterým ústavně právní výbor nakonec vyslovil souhlas, byť - znovu opakuji - rozhodně ne jednotně a rozhodně po velkých diskusích i po velkých rozpacích, a umožnila projednat tento správní řád v rámci tohoto sněmovního tisku jako komplexní pozměňovací návrh, který byl ústavně právním výborem schválen.
Co se týká samotného zákona, který měl pouze navazovat na schválený správní řád, jak již jsem uvedl. V rámci tohoto původního tisku 1142 se zapracovaly ty změny, kterými je zapotřebí reagovat na nový správní řád. Jsou to změny ve 33 právních předpisech. S tím, že do tohoto tisku byly zakomponovány ještě některé pozměňovací návrhy, které například reagují na vývoj v legislativním procesu, když byly schváleny některé normy, plus některé legislativně technické záležitosti, které původní vládní návrh zpřesňují.
Paní poslankyně, páni poslanci, já bych vás chtěl v tuto chvíli požádat o toleranci, o takový postup, který umožní ještě jednou zvážit to, co Poslanecká sněmovna projednávala na minulé schůzi sněmovny. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím zpravodaje ústavně právního výboru pana poslance Koudelku, aby se ujal své zpravodajské zprávy.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, ústavně právní výbor svým usnesením doporučuje sněmovně, aby vyslovila s návrhem zákona souhlas ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. Obsahem tohoto komplexního pozměňovacího návrhu, jak již bylo řečeno, je prakticky začlenění nového správního řádu, který nebyl schválen na poslední schůzi Poslanecké sněmovny, do toho návrhu zákona. V podrobné rozpravě pak navrhnu, aby tento pozměňovací návrh ÚPV byl základem dalšího projednávání.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážené dámy a pánové, já nechci opakovat obecnou rozpravu, která probíhala nad správním řádem na minulém plénu. Je zcela jasné, že vzhledem k usnesení ústavně právního výboru tady fakticky projednáváme znovu správní řád. Myslím, že je potřeba upozornit jenom na jednu podstatnou věc - kdy pan ministr zde řekl, že ústavně právní výbor přijal jenom nějaké legislativní změny nebo drobné změny - ke které došlo v průběhu projednávání na ústavně právním výboru, resp. v této sněmovně při minulé schůzi, která by podle mého názoru mohla alespoň částečně otočit vnímání správního úřadu v této zemi.
Jsou to dvě změny. První je obsažena v § 5 odst. 5 v základních pravidlech činnosti správních úřadů, která říká, že všichni, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního úřadu, vycházejí při své činnosti z toho, že veřejná správa je službou veřejnosti, a proto se k dotčeným osobám chovají zdvořile a podle možnosti jim vycházejí vstříc.
***