(19.40 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Samozřejmě pochybnosti, které jsou dány i předhistorií tohoto konfliktu. Připomínám pro ty, kteří se nezajímají tolik o oblast střední Asie, že už v roce 1975 USA navázaly intenzivní kontakty s radikálními islamisty. Řečeno prostě a jednoduše: USA ve hře o tuto oblast v tažení proti Sovětskému svazu a jeho zájmům v této oblasti vsadily na kartu, která se nakonec obrátila i proti nim. Řečeno jinak - USA se ocitly v postavení onoho čarodějova učně, který se nemohl zbýt těch duchů, které sám vyvolal.
Od roku 1975 je tedy předhistorie tohoto konfliktu. Řekl bych, že mohl být skončen mnohem dříve a svět mohl být ušetřen řady nepříjemností, kdyby v roce 1989 dostali sluchu ti lidé, kteří připravili na jednání v Novosibirsku plán na urovnání celého afghánského konfliktu. Tehdy za účasti pánů Voroncova a Bakera byl připraven plán mírového ujednání pod dozorem OSN, kdy měly být udělány svobodné volby a následně koaliční vláda. Tehdy pan Baker pravil: ať ještě rok dostane šanci válka. Válka trvala dalších 12 let.
Myslím si, že pozornosti naší sněmovny nepochybně je hodna další informace, a sice to, že v roce 1999 USA jednaly s Talibanem a jednaly právě o tom, že pokud bude dosaženo souhlasu se stavbou ropovodu do Pákistánu, výměnou za to by mohlo být mezinárodní uznání tohoto nanejvýš zlotřilého režimu.
Další informací, která je hodna zájmu této sněmovny, je fakt, že po prudkém poklesu produkce narkotik v Afghánistánu v minulém roce - mimochodem z nařízení právě talibanské vlády - došlo v nedávné době opět k prudkému nárůstu. A proč? Protože ekonomika této země je zdevastovaná a je to jedna z mála možností obživy.
Chtěl bych tedy říci, že bych orientoval účast České republiky v této zemi úplně jiným směrem, a sice na to, abychom pomohli produkční schopnosti této země. Naše země v minulosti v Afghánistánu budovala infrastrukturu, budovala cementárny. V Herátu například stojí téměř dokončená cementárna, která měla i určité dohody s Íránem. Tu by bylo možné za účinné mezinárodní pomoci dokončit. Podobně budovala řadu dolů. Nepochybně Afghánistán bude potřebovat vývozní zboží, suroviny, které by z těchto dolů mohly být těženy a mohly by být vyváženy. Posloužily by tomu, aby se Afghánistán opět zapojil do mezinárodní dělby práce.
Myslím si, že z tohoto pohledu není dobrá sázka na vojenskou angažovanost. Jsou i lidé, kteří i dnes hrají velkou roli v afghánském životě. Například Burhanuddín Rabbání, který je uznáván mezinárodním společenstvím jako jeden z legitimních vůdců, byl kritizován opakovaně právě pro svou angažovanost z narkobyznysu, nejen Gulbuddín Hekmatjár, který je dnes psanec a který byl kdysi váženým americkým spojencem, ale i Burhanuddín Rabbání.
Myslím si, že je lepší starat se o to, aby v Afghánistánu došlo k hospodářskému vzestupu, aby tato země měla co vyvážet, aby tato země měla čím platit. Pak samozřejmě bude snazší cesta ke stabilizaci této země. Myslím si, že na bodácích těžko může stát dlouhodobá stabilita. Přesvědčili se o tom Britové, přesvědčili se o tom Sověti a myslím si, že se o tom přesvědčí i západní spojenci. Je to jedna z nejchudších zemí tohoto dílu světa. Jedině tehdy, jestliže ji dokážeme ekonomicky stabilizovat, můžeme očekávat, že v této zemi bude lépe.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Myslím si, že i vaše poznámka o panu premiérovi vyzněla naplano, brontosaurus Zeman se dostavil do sněmovny vzhledem k tomu, že vás jistě poslouchal ve své pracovně.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, dámy a pánové, možná by bylo dobré vrátit se od politických rozprávek a vyjadřování svých ideologických názorů k meritu věci. Tím je, že nevysíláme do Afghánistánu žádné bodáky, ale nemocnici, a tuto nemocnici tam vysíláme zcela v souladu s rezolucí Rady Bezpečnosti OSN. Poznámky, které tady zazněly předtím, dost dobře nechápu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pan premiér je, zdá se, dobře naladěn.
Dámy a pánové, pane místopředsedo, omlouvám se vám, že ještě zdržuji tuto rozpravu. Omlouvám se i mým kolegům, kteří už jsou netrpěliví. Chci neuposlechnout výzvy pana poslance Výborného a především se věnovat politické charakteristice této věci, protože se mi zdá, že v dosavadní debatě nebyly některé politické otázky, které si myslím, že jsou pro celou záležitost velmi důležité, vysloveny.
Podkladový materiál především konstatuje, že intenzivní bojová činnost v Afghánistánu byla ukončena 12. března 2002 a probíhala zejména v oblasti, která je na východě Afghánistánu vzdálena více než několik set kilometrů od místa, kde se předpokládá umístění naší polní nemocnice. Pravděpodobně tedy v Afghánistánu, pokud probíhá bojová činnost, jako že víme, že probíhá, tak už není intenzivní. Snažíme se ale vyslat polní nemocnici, která počítá s pomocí denně 120 až 160 raněným a je určena jako prvosledová nemocnice, což charakterizuje její odborné možnosti reagující na popálené a nemocné v průběhu bojové činnosti vojsk, ke krátkodobé hospitalizaci raněných a nemocných atd. Jde o třídění raněných, o dekontaminaci, resuscitaci, život zachraňující výkony, opatření k obnově a stabilizaci vitálních funkcí.
Musím se tedy ptát, jestli se počítá s tím, že intenzivní bojová činnost v okolí Kábulu, kde bude rozmístěna tato nemocnice, bude obnovena, s čím z politicko-vojenského a bezpečnostního hlediska počítáme při vyslání této nemocnice.
Druhá věc je ta, že se hovoří o tom, že jde o mírovou operaci pod mandátem Rady bezpečnosti OSN. Je bohužel už určitým zvykem v podkladových materiálech v podobných případech, že vláda nepokládá za nutné citovat přesně příslušná usnesení nebo rezoluce Rady bezpečnosti OSN, a není tomu tak ani v případě rezoluce číslo 1386 z roku 2001, kterou rada dala mandát k provedení mírové operace mezinárodní koalice sil. Myslím si, že by bylo správné, aby taková citace zde zazněla, abychom si uvědomili, jaký mandát se týká naší polní nemocnice.
Pokud jde o vystoupení pana poslance Výborného, v této souvislosti mi dovolte říci, že za chvíli budeme schvalovat ještě jeden zákon týkající se také vyslání průzkumné jednotky do Afghánistánu, a tam asi těžko budeme mluvit o tom, jestli má, nebo nemá bodáky. Pravděpodobně je přece jen vyzbrojena poněkud lépe.
***