(9.30 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
I když je známo, že výroky zpochybňující dekrety prezidenta republiky vzešly i z dalších zemí.
Za druhé obsahuje tvrzení, že plnoprávné - možná by pro někoho znělo lépe rovnoprávné - členství v Evropské unii patří k zahraničněpolitickým prioritám České republiky. O tom, zda členství v Evropské unii je prioritou pouze pro současnou politickou reprezentaci, nebo pro celou Českou republiku, rozhodnou přece v referendu občané. Předjímat toto rozhodnutí občanů není tedy věcí sněmovny.
Současně však Komunistická strana Čech a Moravy prostřednictvím svého poslaneckého klubu konstatuje: je nanejvýš politicky naléhavé, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítla snahy o otevírání otázek souvisejících s výsledky druhé světové války a aby jasně řekla, že právní a majetkové vztahy, které vyplynuly z válečných i poválečných zákonů, dekretů prezidenta republiky, jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. To skutečně považujeme za prioritní.
Je pochopitelné, že jak vnitřní, tak i zahraniční politika Komunistické strany Čech a Moravy je prozatím koncipována jako opoziční. To ovšem neznamená, že nepodporujeme takové kroky vedení státu či různých stran, které jsou v souladu s národními zájmy a slouží zájmům míru a bezpečnosti ve státě i rovnoprávné spolupráci mezi národy.
Vzhledem k politické naléhavosti a také k významu, který v zahraničních vztazích České republiky může mít jednotné hlasování o usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve věci dekretů prezidenta Beneše, budou členové poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy i přes určité výhrady hlasovat pro předložený návrh. Komunistická strana Čech a Moravy má zájem, aby v Evropě panoval klid a rodily se nové hodnoty života v humanismu, bez poručníkování bavorského ministerského předsedy a jeho sudetoněmeckých krajanů.
Ne, nechci opět mistrovat historii, je však třeba respektovat tezi, že první povinností každého ústavního či státního činitele je hájit na mezinárodním poli zájmy lidu země, jejímž je představitelem. My jsme zavázáni tento přístup naplňovat a také tak, jak již jsem prohlásil, učiníme.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Doufám, že projevy nebudou lineárně v čase narůstat svou délkou, protože bych si také dovedl představit interpretovat tento problém, ale já jsem se toho velmi vyvaroval.
Prosím pana předsedu KDU-ČSL Cyrila Svobodu.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, navržené usnesení je hodné naší podpory ze dvou důvodů. První důvod je, že jsme se na něm shodli. To je možná důvod formální. Druhý důvod je, že co je v usnesení, že je pravda, byť možná, jak jsme to slyšeli před chvílí, se na to dívá každý z jiných úhlů, a protože to je pravda, tak si myslím, že nemůže nikomu bránit, kdo je v této Poslanecké sněmovně, aby pro toto usnesení hlasoval.
Druhá věc, kterou chci zmínit, je toto: máme jedinečnou šanci vydat svědectví před našimi občany o nás samotných, totiž že tuto disciplínu udržíme, že, byť jsme slyšeli různé projevy a mnohé z nás to inspiruje k tomu, abychom se také vyjádřili, že povýší obecný zájem nad tímto zájmem partikulárním, totiž že dodržíme naši dohodu a že budeme o usnesení toliko hlasovat.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu předsedovi, panu poslanci Cyrilu Svobodovi za jeho jasné vystoupení. Prosím pana kolegu poslance Kühnla, předsedu poslaneckého klubu Unie svobody.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím, že cílem všech parlamentních stran by mělo být a je sledovat v zahraniční politice české národní zájmy a tyto zájmy chápat - my je tak chápeme - jako zajištění stability právních, majetkových a územních poměrů v Evropě, čili bezpečnosti založené na prostoru stability, prosperity, demokracie a lidských práv. Nástroji tohoto hlavního cíle jsou členství České republiky v Evropské unii, pevné zakotvení v Severoatlantické alianci a samozřejmě dobře se rozvíjející sousedské vztahy.
Dlouhodobě proto usilujeme o vnitropolitickou konsensuální formulaci české zahraniční politiky a také proto jsme se zapojili do přípravy jasné a srozumitelné deklarace Poslanecké sněmovny, deklarace, která vychází právě z našich národních zájmů, bude demonstrovat jednotu všech relevantních politických sil v České republice, a jsme připraveni tuto deklaraci, na níž jsme spolupracovali a dlouze předjednávali, také svým hlasováním podpořit.
Nechceme v žádném případě, aby témata, o nichž se v deklaraci hovoří, byla jakkoli zneužívána k umělým vnitropolitickým nebo zahraničněpolitickým konfliktům, k hazardování s těmito velmi citlivými a nebezpečnými tématy.
Proto si myslím, že je správné - a deklarace tak činí - upřít naše snahy do budoucnosti. Minulost je totiž neměnná a myšlenka evropské integrace je právě pojistkou proti jakékoli revizi poválečného uspořádání v Evropě. Evropská unie v zásadě svou existencí garantuje poválečné uspořádání Evropy, garantuje prostředí nedotknutelnosti, majetkového práva, prosperity, stability, demokracie a lidských práv.
Pokud obrátíme náš zrak k budoucnosti, můžeme klidně zopakovat to, co se praví v připravované deklaraci. Že totiž právní vztahy, právní skutečnosti vzniklé na základě někdejších dekretů prezidenta republiky jsou platné a neměnné, jakkoli části těchto dekretů jsou dnes neúčinné, a nemohou tedy diskriminovat žádného občana ani České republiky, ani Evropské unie. Pro nás je tedy nepochybné, že občanům České republiky v celém procesu přístupu k Evropské unii nehrozí žádná územní, majetková ani právní revize. Pro nás je právě smyslem přijímaného usnesení ujistit o této skutečnosti naše občany. Učiníme tak hlasováním pro předložené usnesení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kühnlovi.
Vážení, promluvilo pět předsedů, pět poslanců, kteří byli spoluautory tohoto návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k dekretům prezidenta republiky.
Chtěl bych říci, že na schůzce, kterou jsme měli pod gescí ministra zahraničí, jsme se domluvili, že se pokusíme vytvořit konsensuální dokument, s tím, že dobře víme, že každý z nás, každý z nás bychom vytvořili dokument jiný. Každý z nás bychom do něho dodali ještě další věty, extendovali bychom ho, rozvíjeli k obrazu svému.
Myslím, že jsme se pokusili vytvořit něco jako nejvyšší společný jmenovatel našich postojů s nadějí, že každá politická strana si dořekne, co uzná za vhodné, na svých tiskových konferencích, jednáních, sjezdech apod. a že se pokusíme dnes vyjádřit to, co je tím nejvyšším společným jmenovatelem.
Domluvili jsme se dále, že žádná strana, žádný poslanecký klub nepřijde s nějakým pozměňovacím návrhem k tomuto elementárnímu konsensu, který byl vytvořen.
***