(11.20 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Myslím zkrátka, že to je tvrzení mimořádně odvážné, neprokázané ještě ani v jednom jediném případě. Já aspoň o takovém důkazu nevím.
Pokud jde o NATO a jeho formu, ano, je nepochybně pravda, že rozšíření NATO o sedm zemí, ať již bude chápáno jako transformace do pouhé bezpečnostní, a nikoli již obranné organizace, nebo ne - a já nevím o tom, že by tak chápáno být mělo, a jeden projev jednoho kongresmana v jednom parlamentu, byť je to parlament Spojených států, Kongres Spojených států, na tom nic nemění - tak přece jenom přijetí sedmi nových zemí najednou v každém případě změní vnitřní dynamiku této organizace, čili určité počáteční nejistoty nepochybně vzniknou. Nedomnívám se sice, že vznikne organizace, kde budou - jak kolega Payne sdělil - všichni členy, ale která nebude poskytovat bezpečnostní záruky, ale právě kdyby tomu tak bylo, a dokonce i v případě, že tomu tak nebude, ale přece jenom ta vnitřní dynamika může být trochu jiná, tak je to spíš o důvod více nakoupit nadzvuková letadla co nejrychleji, a nikoli odkládat řešení na dobu za dva, za tři, za pět nebo deset let.
Já se tedy domnívám, jakkoli vláda celý proces nezvládla, zejména pokud jde o vypsání a průběh tendru, tak přesto nakonec v zájmu bezpečnosti České republiky není možné říci, že projekt, který připravila, je projektem jenom špatným. Myslím, že musíme vyčkat podrobné rozpravy ve druhém čtení a nového návrhu financování, abychom si mohli udělat skutečný obraz. Domnívám se, že není správné říkat předem na všechno ne. Domnívám se, že je správné studovat skutečné, relevantní materiály, a teprve potom učinit závěrečné rozhodnutí.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Zdeněk Kořistka, připraví se pan poslanec Václav Frank.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady zaznělo mnoho slov o strategii, o potřebě stíhaček, o zahraniční politice, o neprůhledném výběrovém řízení, ale hrozně málo, i když dnes už dvakrát, se mí předřečníci vyjádřili o hospodářské spolupráci, o programu, o offsetech. Já jako člen hospodářského výboru, který pochází z moravskoslezského regionu, který má být offsetovým programem spasen podle vládních návrhů, jsem se tím problémem začal přece jenom trochu více zabývat a chtěl bych tady tento problém více otevřít.
Offsety jakožto kompenzační program doprovází mnoho otazníků. Tato vláda prakticky nemá z čeho vybírat a celé výběrové řízení, které se mělo odehrávat na poli offsetovém, se proměnilo ve hru na monopoly jedné firmy a jejích českých lobbistů. Myslím si, že se vláda dostala do pozice "ber, co jsi dostal". Nikoho z nás nemohou překvapit výsledky takové politiky, jako jsou plechy pro ponorky britského námořnictva, vývoz igelitových pytlů či software pro slovenskou firmu. Jednou se v offsetových nabídkách hovoří o výrobě křídel pro gripeny v Aero Vodochody, podruhé zase o trupu. Stručně řečeno - místo promyšlených offsetů má vláda na stole kaleidoskop jakýchsi offsetových návrhů bez hlavy a paty.
Já se zaměřím na konkrétní materiály, které projednávala vláda ČSSD. Když jsem si četl materiál, který vyhodnocoval ekonomický přínos offsetů, otazníky se spíše měnily na podezření, že se musí rozhodnout za každou cenu. V materiálu se hovoří především o progresivních technologiích, o přímých zahraničních investicích, o nových pracovních místech v postižených regionech atd. Jaká jsou fakta?
Ze 41 offsetových programů jich 10 souvisí přímo s gripeny - tedy jaké offsety! V případě vítězství tohoto projektu by musely být také realizovány. Mezi projekty se objevují nebo objevovaly: výroba plastových pytlů, vývoz kovárny do Saúdské Arábie či výstavba fiktivního ostravského přístavu za celkem 8 miliard Kč. Já v tom regionu bydlím a na ten přístav za těch 8 miliard se těším, protože Odra do Ostravy ještě není splavněna.
Značná část offsetů jde do hutního průmyslu, tedy o progresivních technologiích se nedá vůbec hovořit. Mezi oněmi 41 projekty jsou uvedeny firmy, které nevěděly nebo nevědí, že je někdo používá v materiálech předkládaných do vlády. Přitom se v opatření č. 28 z roku 1998 Ministerstva průmyslu a obchodu hovoří o tom, že projekty vzájemně odsouhlasené mezi uchazečem o offset a českým subjektem předkládá uchazeč o offset k prověření a k schválení Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pokud tedy některé firmy nevědí o svém zařazení do offsetového programu, je tak porušována směrnice MPO - a jak můžeme věřit, že oněch 41 projektů je vůbec realita, a ne fikce?
Výtah z analýzy ekonomické výhodnosti offsetů, kterou se vláda zabývala, hovoří sice v optimistických číslech, ale výsledkem jsou tři až čtyři tisíce nových pracovních míst. Jen pro vaši informaci - v moravskoslezském kraji je v této době, v této chvíli, 95 tisíc nezaměstnaných, takže když si představím, co by se za těch 60 miliard Kč dalo udělat v těch postižených regionech, bylo by toho podstatně více. Myslím si, že ty tři tisíce nových pracovních míst pro celou Českou republiku je číslo hrozně směšné.
Já tady budu ještě jednou citovat z vládního materiálu, kde v bodě 3. Reálnost předloženého offsetového programu a jeho zajištění se praví - cituji: Podmínkou pro akceptování transakce jako offsetu je spolupráce domácího a zahraničního partnera a jasné dotažení podnikatelského záměru, včetně základních údajů z business plánu a vyčíslení nových ekonomických přínosů transakce. Podmínkou je, aby tyto údaje byly potvrzeny podpisy statutárních zástupců domácího a zahraničního partnera navrhované transakce, kteří tímto stvrzují reálnost uváděných údajů. Konec citátu. Je tedy klíčová otázka, jak může někdo vyhrát s offsetovou nabídkou, když nejsou splněna ani jasná kritéria požadovaná ve směrnici MPO.
Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl upozornit na materiál, který jsme dostali, je to materiál Analýza programu průmyslové spolupráce, kde na straně 12 máme výsečový graf. Víte, že vláda vždycky hovořila o tom, že offsety přinesou především investice do špičkové technologie, do informačních technologií, že budou velkým přínosem. Když se podíváte na tento graf, zjistíte, že ta prioritní oblast české vlády, kterou požadovala po splnění offsetové nabídky, zahrnuje pouze jedno procento telekomunikace a informačních technologií, čtrnáct procent biotechnologií - o těchto oblastech se odvažuji tvrdit, že jsou doopravdy špičkové, dále čtyři procenta železářský a ocelářský průmysl, dvacet jedna procent dopravní inženýrství a šedesát procent jde do oblastí, které nejsou vládou považovány za prioritní. Myslím si, že tento materiál jasně ukazuje, že offsety jsou doopravdy fikcí a že nebude splněn záměr, který vláda předpokládá, že toto bude směrováno do doopravdy špičkových technologií.
Já bych chtěl ve světle těchto uvedených faktů, kdy lze úspěšně zpochybnit nejen seznam 41 projektů, ale i reálnost zde uváděných údajů, říci, že celý program offsetů, kterým vláda ČSSD mává, je jenom účelovým argumentem pro obelhávání neinformované veřejnosti. Nebudu zde komentovat různá zjištění médií, která se objevovala i ve veřejnoprávních médiích - v České televizi, v různých tiskovinách -, jestli jsou offsety, nebo nejsou podvodem na voličích, či zda jde o bublinu. Já mám obavu, jestli offsety nemají zajistit spíše samofinancovatelnost některých politiků či polických stran na další desítky let. Ty argumenty, které jsem tady uvedl, mě v tom utvrzují.
Já jsem přesvědčen, že pokud parlament je tvořen zodpovědnými poslanci, nemůže odsouhlasit projekt financování, tak jak nám byl předložen, který doprovázejí tak velké otazníky, a proto se připojuji k návrhu těch kolegů, kteří navrhují zamítnout tento návrh zákona. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Václav Frank, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Václav Frank: Děkuji, pane místopředsedo. Členové vlády, kolegyně a kolegové, protože zde již byla řečena řada technických záležitostí týkajících se letounů, ekonomických záležitostí týkajících se offsetů, dovolte mi k tomuto návrhu zákona několik poznámek z pohledu poslaneckého klubu KSČM.
My vnímáme, že předložená vládní veze zákona vychází - pokud se to tak dá nazvat - především z politického zadání ve vztahu k obraně republiky, samozřejmě i místa a poslání ozbrojených sil, jmenovitě Armády ČR, ve společnosti.
***