(11.10 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Vzhledem k tomu, že nás pan ministr obrany informoval, že tato nová aktualizovaná strategie je téměř připravena a bude vládou projednávána tuším 30. dubna, a to v rozsahu údajně asi 4000 stran, tak se domnívám, že vláda přece jen měla mnohem větší prostor k tomu, aby nám předložila přinejmenším kritéria, podle kterých se bude bezpečnostní strategie aktualizovat. Domnívám se tedy, že tento bod vláda splnila tak řídce, že je docela dobře možné, že rozhodování některých členů Poslanecké sněmovny v konečném hlasování bude tímto nedostatečným krokem ovlivněno.
Totéž, i když v o něco menší míře, platí pro Zprávu o průběhu prací na koncepci výstavby profesionální armády. Tato zpráva je něčím více než jen harmonogramem prací, je jakýmsi docela důkladným metodickým pokynem ke koncepci výstavby profesionální armády. Jinými slovy obsahuje všechna kritéria, podle kterých tento proces probíhá, a musím říci, že obsahuje v bodu Seznam prvků Armády České republiky skupiny A, tj. u nichž je plánováno zvýšení jejich účinné schopnosti a dosažení cílového stavu do roku 2006, že tento seznam prvků je opravdu novinkou a alespoň mně jako ne přímo odborníkovi pro věci armády a obrany to dává důkaz, že v tomto bodu vláda informaci předloženou Poslanecké sněmovně vzala skutečně vážně a myslela vážně její poskytnutí.
Bohužel, třetí zpráva, Zpráva o průběhu prací na koncepci vojenské obranné strategie, zase patří do první kategorie. Tady dokonce to není ani metodický pokyn, ani harmonogram průběhu prací. To je jakýsi banální soupis obsahu, tak jak ho nalézáme na konci každé, nebo podle toho, kde se to tiskne, někdy na začátku každé knížky - str. 8, str. 15, str. 19 atd. I v tomto případě musím vyslovit značnou nespokojenost a docela by mě zajímalo alespoň vysvětlení toho, proč se Poslanecké sněmovně nepředložil dokument důkladnější.
Myslím si ale, že požadavky na tyto tři zprávy o průběhu prací, koncepcích, nebyly jediné, které padly. Padl také požadavek, a my jsme ho alespoň kdysi předali vládě přímo písemně, že pro nás je nepředstavitelné, aby tento nákup tohoto rozměru postupoval formou bez přímé účasti vlády, resp. České republiky jako smluvní strany, tedy aby postupoval přes firmu, přes soukromého prostředníka se všemi provizemi a bůhvíčím dalším.
Musím říci, že komplexní pozměňovací návrh, který, předpokládám, padne v podrobné rozpravě, přináší novinku v této věci, protože mění příslušný zákon tak, že bude možné tento nákup učinit přímo jménem České republiky jako smluvní strany bez soukromého prostředníka. Já vítám tento posun a jsem rád, že vláda v tomto směru uvažovala stejně, jako bych uvažoval já, jako jsme uvažovali my.
Další požadavek, který zde padl zejména od předsedy rozpočtového výboru v diskusi v prvním čtení, byl požadavek nezvyšovat veřejný dluh. Jinými slovy, jeho kritika - a myslím, že oprávněná kritika - se soustředila na skutečnost, že financování má proběhnout kompletně cestou přijetí úvěru. A jakkoli bylo zřejmé, že financování bez úvěru, právě pokud by se nepoužily peníze z privatizace, by vlastně nebylo možné, tato kritika měla něco do sebe, a komplexní pozměňovací návrh, který bude předložen, předpokládám, že bude předložen, reaguje i na tuto skutečnost. Je to návrh - máte ho všichni na stole, zatím pro informaci - který mění podmínky financování, a to tak, že vlastně peníze z privatizace, které je v plánu použít na nákup stíhacích letadel, přinejmenším přispějí k nezvyšování státního dluhu, a samozřejmě celá transakce by tak byla o něco lacinější a o něco méně riziková.
Rovněž vítám, že vláda ještě o něco později předložila - myslím, že nám všem - tento obsáhlý soupis materiálů s názvem Průběh a výsledky kontraktačních jednání o nákupu atd. Tyto materiály obsahují to, co nám minule chybělo, a to, co tady už z tohoto místa před chvílí také bylo kritizováno, tj. přesné podmínky smlouvy a další podmínky spojené s kontraktačními jednáními. Myslím, že každý, kdo si chce udělat úplný obrázek, si ho udělat může.
Dovolte, abych směrem k závěru svého vystoupení přece jen reagoval na některá slova, která tady padla.
Kolega Payne zde zmínil několik závažných skutečností, které stojí za zmínku, které stojí za zkoumání, které stojí za kritickou diskusi. Zmínil zcela správně, že otázky obrany, otázky bezpečnosti země mají být - a v naprosté většině zemí také jsou - otázkami politického konsensu, otázkami, nad kterými se minimálně naprostá většina parlamentních stran dokáže shodnout. Já se ale domnívám, že je přehnané tvrzení, že tomu tak v České republice není.
Nevím téměř o žádné parlamentní straně, která by se stavěla za zmrzačenou armádu, za armádu bez schopnosti zabezpečit vzdušný prostor, a tedy za armádu bez nadzvukových stíhacích letadel, protože v dnešním stupni technického vývoje prostě není možné zabezpečení vzdušného prostoru bez nadzvukových letadel, stejně jako pozemní vojska se nemohou obejít bez rychlopalných automatických zbraní, nemohou bojovat šavlemi. Proto se domnívám, že základní konsensus existuje. Co samozřejmě neexistuje, je úplná shoda na tom, jaká konkrétní nadzvuková letadla máme nakoupit, kdy a za jakých podmínek, ale to už nejsou otázky, které nezbytně patří do toho velmi širokého konsensu. V těchto otázkách jsou rozděleny politické strany téměř ve všech zemích, které samy nevyrábějí nadzvuková letadla. A takových příkladů je možno uvést spoustu. Jen se podívejte k našim jižním sousedům do Rakouska, kde za posledních 30 let proběhla dvakrát taková diskuse, mimochodem také nad švédskými letadly.
Otázka offsetů. Offsety bych určitě nepřeceňoval. Kolega Payne má pravdu, že jsou mlhou a šidítkem. Také já se nedomnívám, že jejich reálná hodnota bude 150 % ceny kontraktu. Zaplať pánbůh alespoň za 30 %. I ten malý reálný přínos je přínosem dobrým a je samozřejmě otázka, které světové skupiny jsou schopny poskytnout alespoň tento rozměr.
Domnívám se ale, že je velmi odvážné tvrzení, že cena letadel bez offsetů by byla o 10 až 15 miliard korun menší. Domnívám, že kdyby ta skupina, která nám nabízí letadla, si byla jista, že dokáže oněch 24 letadel místo za 52 miliard korun nabídnout za 37 miliard korun, že by nám to nesdělila(?), že by neřekla(?) vládě: Milá vládo, pokud z nás sejmeš břímě offsetů, můžeš mít stejná letadla ne za 52, ale za 37 miliard korun. To by přece byli sami proti sobě, kdyby nám to nesdělili!
***