(11.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Ten druhý příklad pořizování zbraňových systémů je velmi jednoduchý. Vezměte si zboží a plaťte. To zboží může být třeba i obnošené, tzn. levnější. To je taková dobrá obchodní politika, že ty boty vám dám skoro zadarmo, ale tady mi prosím podepište závazek, že každé dva měsíce si přijdete koupit tkaničky za tisíc korun. Po dobu životnosti takovéhoto second handu zaplatíte stejné náklady, jako platíte za zboží nové, s tím jediným rozdílem, že k tomu nedostanete jedinou offsetovou kompenzaci, nedostanete ani know-how, nedostane ba ani dokumentaci. To jsou dva odlišné koncepty pořizování složitých a nákladných zbraňových systémů. A já pokládám za správné, že se vláda zrovna tak jako ostatní evropské vyspělé země rozhodla pro tento koncept první.
Nechci příliš dlouho reagovat na argumenty, které tady také padly a které se v rámci této sumy snažily kvantifikovat, kolik kilometrů dálnic, kolik kilometrů kanalizací, kolik rodinných domků. Jistě bychom mohli pokračovat a mohli bychom říkat, kolik nemocnic, kolik dětských hřišť, kolik škol, kolik veřejných - doufám, že pivovarů ne, těch je dost - statků, které bychom samozřejmě všichni rádi pořizovali místo zbraní, kdyby byl svět takový, jaký bychom si ho přáli. On takový ale není a všechny tyto veřejné statky mohou být v jedné vteřině v okamžiku neexistence za předpokladu, že nejsme schopni je věrohodně bránit.
Proto pevně doufám, jakkoliv si uvědomuji, že tady teď přesvědčení hovoří k přesvědčeným, že odpovědnost vůči bezpečnosti a suverenitě České republiky přece jenom převáží nad celou řadou laciných a účelových argumentů.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Petr Šulák. Připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové poslanci, nebudu zde provádět krkolomná řečnická cvičení, jak to zde předvedli pánové Nečas a Payne. Připomínám oběma pánům poslancům, že každý špás něco stojí. Když jde o obranyschopnost státu, pak jsou náklady na její zajištění na místě. Musím také říci, že se mi nelíbí zlehčování nabídky offsetových programů. Žádný další dodavatel letounů nic podobného nenabídl. Myslím, že offsety zásadním způsobem vyvažují položku nákladů. Rozhodně nelze s takovým despektem, jak to předvedli páni kolegové Nečas a Kořistka, offsety snižovat.
Je třeba si připomenout, že vláda nákupem strojů Gripen napravuje prohřešek minulých vlád, které nečinně přihlížely tomu, jak se snižovala obranná kapacita České republiky, pokud jde o letectvo.
Páni poslanci z ODS zde vystupují v duchu tohoto pasivního přístupu. V podstatě zde napadají nápravné opatření sociálně demokratické vlády, kterým se tento závažný prohřešek minulých vlád prostě napravuje. Napadají zde zajištění obranyschopnosti České republiky.
Pokud jde o zvolenou formu financování tohoto nákupu, domnívám se, že jde o standardní způsob používaný při financování podobných zbrojních projektů.
Také argumenty typu, kolik kilometrů dálnic a kolik rodinných domků by se dalo za vynaložené peníze alternativně pořídit, si myslím, že nejsou na místě. Česká republika musí mít zabezpečený vzdušný prostor. Naše pozemní armáda nemůže úspěšně bránit zemi bez podpory letectva. Letectvo a armáda je také symbolem, řekněme, nezávislosti a určité solidní existence tohoto státu.
Z těchto důvodů mi nebude činit problém hlasovat pro tento zákon a prosil bych své kolegy, aby se k věci postavili reálně a aby tento zákon podpořili.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Miloslav Ransdorf, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dnešní český prezident Václav Havel v jedné ze svých her nechal jednu ze svých postav říci dnes už okřídlenou větu: "To jsou ale paradoxy." A paradoxy se samozřejmě objevují po celé měsíce v jednání této sněmovny a také u tohoto bodu.
Argumentuje se nám, že se musí zvolit cesta úvěrů, protože opravdu na uhrazení této techniky nemáme. A tak se zdá, jako kdyby ČSSD - vládnoucí strana - místo růže měla mít ve znaku jinou květinu, a to sice bodlák, který je skotskou národní květinou, protože rozpočet je ve stavu, ve kterém prakticky na nic není.
Na druhé straně jako by i ODS měnila svůj symbol. Místo modrého ptáka jako kdyby najednou v poslední chvíli jejím symbolem byla Picassova mírová holubice. Musím říci, že mě velmi překvapuje, když řečníci, kteří přicházejí k tomuto pultu z této strany, se zastávají investic do nemocnic, komunikací, škol a podobně a přitom zapomínají na to, že konzervativně liberální kabinety třikrát během devadesátých let jednaly o této otázce, a jak už tady připomínal kolega Kalousek, který nepochybně o věci leccos ví, tato záležitost byla třikrát schválena, doporučena a projekčně připravována.
Dokonce je pozoruhodným rysem také to, že v návalu diskusního zaujetí byl rehabilitován pojem plánu. Bylo pro mě velice zajímavým přínosem, jak právě kolega Payne při diskusi o této otázce vyzdvihl pojem plánu, ale doufám, že to tedy nebude omezeno pouze na obranné plánování.
A mezitím jsme dosáhli situace, kdy náš vzdušný prostor střeží v současné době pouze čtyři letuschopné migy 21. Dosáhli jsme situace, kdy byly zlikvidovány začátkem devadesátých let pozemní složky protivzdušné obrany a prstenec, který střežil Prahu, samozřejmě zmizel, ačkoliv tam byly systémy, pro které nebyl na Západě odpovídající ekvivalent.
Pan zpravodaj tady samozřejmě předvedl působivý řečnický výkon, ale já si jenom připomínám jeho cestu s kolegou Vychodilem za oceán, a tam nepochybně nešlo o záležitost, která byla věnována, co já vím, například zábavnímu průmyslu. Na začátku devadesátých let jsme měli možnost v podstatě dojednat to, že bychom uhradili ruský dluh tím, že by se odebrala vojenská technika. Ostatně španělský ministr obrany pan Ceran(?), když tu byl na návštěvě na samém začátku devadesátých let, konstatoval, že to jsou levné a velice kvalitní letouny. Zajímal se o ně, ale tato možnost padla pod stůl.
V okamžiku, kdy sociálně demokratická vláda o tuto variantu projevila - a to je třeba říci k její cti - zájem a pan bývalý ministr financí Mertlík měl zpracovaný takový projekt, ruská strana pro změnu tedy díky tomu, že asi už převládly jiné úmysly, jak naložit s tímto dluhem, od tohoto úmyslu odstoupila.
***