(17.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Přesto jsme pokračovali dále v projednávání, a pokud jde o změny ve financování, podřídili jsme je zároveň tomu toku prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví bez využití Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ostatní části byly jen krátce upraveny a zjednodušeny.
Nabídl jsem při jednání v obou výborech změnu, tzn. vypuštění celé části čtvrté kromě § 14 - to jsou povinnosti návštěvníků oblastí - a vypouštěly by se povinnosti provozovatelů stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení, povinnosti provozovatelů technických a lyžařských zařízení kromě té základní povinnosti umístit dopravní značení, která jsou povinna apod.
Stejně tak by se vypouštěly § 18 a 19 a zůstal by jen § 20, účinnost zákona.
V koncepci zůstala nevyřešena otázka, jestli můžeme přímo ze zákona svěřit rozhodování občanskému sdružení, které je k takové činnosti zmocněno přímo ze zákona.
Protože jsem poznámky od Ministerstva vnitra obdržel těsně před jednáním výboru, nemohl jsem je zapracovat do textu, protože by nebylo ode mne korektní jednotlivým poslancům v podstatě dávat text, který si nemohli ani přečíst. Po vzrušené diskusi a kontaktu s Ministerstvem vnitra a samotnou Horskou službou České republiky - současnou Horskou službou, právnickou osobou, která tyto činnosti vykonává ze zákona - jsem dospěl k závěru, že pokud nezamítnete návrh - jako se to udělalo ve výboru pro obranu a ve výboru pro veřejnou správu - po obecné rozpravě, jsem připraven v souladu s názorem Ministerstva vnitra předložit do tisku 1030 pro opakované druhé čtení, které jsem nyní specifikoval, vytvoření Úřadu Horské služby. Úřad by byl součástí Ministerstva zdravotnictví a vycházel by z té koncepce, kterou navrhuje Ministerstvo vnitra, to znamená, že by úřad vydával povolení jednotlivým oblastem, ve kterých působí Horská služba, a tento úřad by jim delegoval pravomoc pro jednotlivá rozhodnutí, která Horská služba musí učinit. Klasické rozhodnutí, které činí Horská služba - zákaz vycházení nebo odstřelení laviny, pokud hrozí lavinové nebezpečí - nemusím to snad rozvádět dále.
Samozřejmě úřad by pak byl oprávněn uzavírat jménem České republiky se všemi subjekty dohody upravující bližší podmínky a způsob vzájemné spolupráce. Úřad by měl v čele ředitele, kterého by jmenoval ministr zdravotnictví, a pokud by zvláštní předpis stanovil v mezích úkolů Horské služby působnost ministerstva, vykonával by ji úřad.
To je tedy to, na co jsem zcela připraven při podrobné rozpravě, a z toho důvodu vás také žádám, abyste zvážili, zda diskusi neposunout alespoň tak, že bychom návrh nezavrhli po obecné rozpravě, jak se mi to stalo v obou výborech.
Vím, že se projednávání tohoto návrhu zákona dostalo do komplikované doby, že soustředěnost na tento zákon není, ale jsem přesvědčen, že cokoli se na novém postavení Horské služby může zlepšit, je pozitivní krok. Je to určitě možnost, aby se na těchto věcech pracovalo. V podstatě se vytvoří podmínky, které signalizoval náměstek ministra vnitra generál Štěpán při jednání ve výboru pro obranu a bezpečnost, když řekl, že stejným způsobem, ale z pozice vlády, bude potřeba upravit postavení jiných specifických občanských sdružení, která už za současného stavu po přijetí zákona o integrovaném záchranném systému mají ze zákona uložené povinnosti, ale tyto povinnosti nejsou žádným způsobem kryty tím, jakým způsobem se zajištění ze strany státu ke splnění povinností dává.
Problém tady dále existuje. Vím, že jsem pravděpodobně neudělal tolik, aby se v současné době mohlo dospět k úplně optimálnímu řešení, ale návrh zákona, tak jak je předložen, včetně případné změny pro alternativu ústředního úřadu, je již koncepčně připraven tak, že je způsobilý k projednání a ke schválení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan poslanec Rudolf Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s tím, jak jednal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Na začátku bych chtěl jen podtrhnout, že to, co tady říkal kolega Filip, do písmene a do poslední tečky souhlasí s tím, co jsem chtěl říci já. Myslím, že velmi dobře popsal i situaci, která vedla k tomu, proč i náš výbor rozhodl tak, jak rozhodl.
Bylo slibováno, že bude předložen komplexní pozměňovací návrh, ale bylo to velmi složité, výbor se odkládal, nebylo to splněno, dodatečně byly honěny všechny detaily, které bylo třeba vypilovat, nicméně pak poslanci usoudili, že to, co bylo předloženo, vlastně jen částečně upravený návrh, nesplnilo předpoklady. Jak tady koneckonců řekl kolega Filip, problémy je prostě ještě třeba dotáhnout a vypilovat. Nicméně samozřejmě souhlasíme s tím, že tato oblast bude muset být řešena. Ministerstvo vnitra by mělo garantovat nejen tento zákon, ale i jeho návaznost a soulad s ostatními podobnými institucemi.
Na závěr přečtu usnesení č. 309 výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze 61. schůze konané 3. 4. 2002.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 61. schůzi po odůvodnění dr. Vojtěcha Filipa, poslance Parlamentu České republiky, po zpravodajské zprávě Ing. Rudolfa Tomíčka, poslance Parlamentu České republiky, a po rozpravě
1. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 1030 zamítnout,
2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu,
3. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.
To je vše, co se týká této předlohy zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost poslanec Jan Žižka.
Poslanec Jan Žižka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, moje vystoupení bude velmi stručné, protože výbor pro obranu a bezpečnost se na své 67. schůzi dne 10. 4. 2002 zabýval tímto tiskem, a jak avizoval předkladatel, po jeho zprávě a po diskusi výbor projednávání tohoto tisku přerušil a dosud nepřijal žádné usnesení.
Tolik mohu jako zpravodaj sdělit sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Doktor má slovo.
***