(11.20 hodin)
(pokračuje Mejstřík)
Je nedůstojné a nemravné, aby se demokraté jen pár let od pádu komunistické totality doprošovali komunistických hlasů. A přesto se stalo. Je mi stydno a mrazivo.
Vážené dámy, vážení pánové, majestát Hradu i obyčejná lidská slušnost vyžaduje, abych pánům Václavu Klausovi i Miloši Zemanovi za všechno dobré, co pro naši vlast udělali, poděkoval. Bylo nám dáno spolu žít jedno z nejzajímavějších období dějin našeho národa. V dobrém i ve zlém. A jsem upřímně rád, že jsme je mohli prožít spolu. Ve jménu stejného majestátu a ve jménu stejné slušnosti je však prostřednictvím pánů předsedů žádám: přijměte pokání a učiňte gesto velkých mužů, stáhněte svoji kandidaturu a v zájmu budoucnosti této země podpořte paní senátorku Moserovou. Jedna etapa se uzavírá, je čas dát prostor lidem novým, hříchy minulosti nezatíženým, těm, kteří nám všem mohou přinést naději.
Nestaví-li dům Hospodin, marně se namáhají stavitelé. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní uděluji slovo panu senátorovi Jiřímu Zlatuškovi. Další přihlášku do rozpravy v tuto chvíli nemám. Pane senátore, prosím.
Senátor Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, za nástupce současného prezidenta Václava Havla nemáme možnost zvolit jeho kopii, ale to nás nezbavuje povinnosti hledat osobnost srovnatelné osobní věrohodnosti a srovnatelného chápání politiky jako služby, nikoli cesty k mocenským postům. Přistoupit na optiku, že mezi možnými kandidáty na zvolení hlavou státu mohou být jen lidé kandidovaní některou z dvojice našich nejsilnějších stran, znamená rezignovat na kontinuitu étosu českého státu symbolizovanou linií demokratických prezidentů.
Kandidatura senátorky Jaroslavy Moserové není taktickým tahem ani pokusem postavit do volby statistu bez vynikajících předpokladů pro výkon prezidentské funkce, reprezentaci České republiky a podporování dialogu mezi určujícími aktéry politického života ve sféře legislativní i exekutivní. Jaroslava Moserová působí od začátku devadesátých let v nejprestižnějších postech, které odpovídají kvalifikaci prezidenta jako obecně respektované a vážené osobnosti. Jako poslankyně byla členkou předsednictva České národní rady, v Senátu zastávala funkci místopředsedkyně. Českou republiku reprezentovala jako velvyslankyně pro Austrálii a Nový Zéland. Její činnost pro UNESCO vyvrcholila jejím působením jako prezidentky UNESCO v období 1999 - 2001, kdy byla nejen první Češkou, která byla v historii UNESCO do této funkce zvolena, ale také celkově pouze druhou ženou, která v padesátileté historii této vrcholné světové kulturní a vzdělávací organizace post prezidentky UNESCO obsadila.
Celoživotní lékařská dráha chirurga v ní upevnila smysl pro solidaritu s lidským utrpením a hluboké porozumění pro potřebu sociální soudržnosti. Její kontakt s hrdinstvím nebyl jen zprostředkovaný péčí o oběti utrpení na klinice popálenin, jako tomu bylo ve známém případě ošetřování umírajícího Jana Palacha. O opravdovosti jejího charakteru i skutečné odvaze svědčí její opakované fárání k neštěstím v hlubinném dole u Duchcova, kde svou profesi užívala v podmínkách, které snesou srovnání s působením vojenských lékařů nasazených v reálných bojových situacích.
Jaroslava Moserová si nikdy nezadala se členstvím v komunistické straně. Mezi prezidentskými kandidáty obou dosavadních voleb představuje čestnou výjimku osobnosti, která se nesnižuje ke kompromisu jednání s komunisty, ke zlehčování antikomunistických nebo s komunisty kolaborujících postojů nebo k tomu, že by snad mohla být podezřívána z napojení na postkomunistické mafie nebo podezřelé ekonomické vazby, obchody nebo finance.
Senátorka Moserová vstupuje do volby hlavy státu ve výjimečné fyzické kondici. Aktivně se věnuje lyžování a je zapřísáhlou abstinentkou. O tom, že své oponenty předčí nejen duševní svěžestí, ale i zdravím, svědčí drobná skutečnost - že již dvacet let nebyla v pracovní neschopnosti.
Věříme v dobrou vůli poslanců a senátorů dát ve volbě prezidenta svůj hlas nejlepšímu kandidátovi. I v to, že naše rozhodování ve volbě prezidenta je skutečně dáno zájmem sloužit věcem veřejným, v duchu mandátu, který jsme získali od voličů. Senátorka Moserová může svými dlouhodobými politickými postoji i svými ohledy na elementární lidskou solidaritu a empatii uspokojit jako zvolená prezidentka každého slušného občana bez rozdílu konkrétních politických preferencí.
Dámy a pánové, mějme na paměti, že slib, jehož zvolením jsme každý z nás jednotlivě přebírali svůj mandát, nám ukládá plnit ústavou dané povinnosti. Jedinou povinností, kterou zde dnes máme, je zvolit hlavu státu, nikoli zde snít o jiných možných kandidátech, opakovaných kandidaturách neúspěšných kandidátů nebo o změně způsobu volby hlavy státu.
Jestliže chceme vybrat skutečně nejlepšího možného kandidáta, zdůraznil bych zde tři oblasti, pro které věřím, že vážně zvážíte nerespektovat případné politické direktivy svých stran, nerespektovat to, co máte případně napsáno na plackách, které jste si pověsili na klopy, ale že svou volbu učiníte s vědomím této odpovědnosti.
U senátorky Moserové bych připomněl tři oblasti, které jí jako prezidentce beze sporu budou slušet. Jedna z nich je oblast politická, kde jako političku ji všichni - zejména z hlediska jejího současného působení jako doyenky Senátu - znáte. Tím druhým je skutečnost, že se ve své aktivní práci zabývala i vědeckou prací. Všichni tři současní kandidáti před nás předstupují s tituly. Dalo by se říci, že jsou to dva inženýři proti jedné doktorce. Ale v případě Jaroslavy Moserové, tedy plnými tituly paní docentky doktorky lékařských věd Jaroslavy Moserové, doktorky věd, se jedná zároveň o osobnost, která z těch 282 osob, které se včetně kandidátů účastní dnešní volby, má nejvyšší možnou vědeckou kvalifikaci.
***