(10.00 hodin)
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, Občanská demokratická strana, kterou zde reprezentuji, předložila před parlamentními volbami občanům svůj volební program s názvem Volební desatero ODS 2002. V tomto dokumentu jsme dokumentovali svůj postoj k deseti nejdůležitějším otázkám, které dle našeho názoru stojí před Českou republikou. K hájení tohoto programu jsem já stejně jako 57 mých kolegů z ODS dostal od voličů mandát. Považuji za svou povinnost po celé čtyři roky nadcházejícího volebního období hájit a prosazovat ho v této ctěné sněmovně.
Prvním okamžikem, kdy se každému poslanci musí stát jeho volební program vodítkem při rozhodování, je právě vyslovení důvěry nově vznikající vládě. Právě proto jsem si programové prohlášení vlády porovnal s volebním programem své strany a na základě tohoto srovnání hodlám hlasovat o důvěře vládě.
Není podstatné to, jaký má vláda věkový průměr, ani to, že v ní sedí pouze dvě ženy. Podstatné je to, zda je její program postaven na principech, které si voliči skutečně ve volbách zvolili, a zda má dostatečnou podporu poslanců. To se dnes při hlasování ukáže.
Nyní bych chtěl říci několik slov o srovnání volebního programu mé strany s textem programového prohlášení vlády. Naše první téma znělo "ODS volí Evropskou unii". Zde se ODS zavázala k podpoře vstupu České republiky do Evropské unie v nejbližším možném termínu. Vláda v tomto bodě prosazuje totožný cíl, a v této věci tedy mohu s potěšením konstatovat shodu a zároveň tak vyvrátit často tradovanou pohádku o jediné možné proevropské vládě.
Naše druhé téma se jmenovalo "ODS volí jistotu pro stáří". Zde se naše strana zavázala k provedení radikální důchodové reformy. Důvodem k tomuto kroku jsou objektivní a na naší vůli nezávislé okolnosti, které musí každý rozumný politik i občan pochopit, a vyvodit z nich patřičné závěry. Vládní koalice se však v této otázce nezavazuje k žádným podstatným krokům, které by nebezpečně se zhoršující situaci mohly reálně změnit. V této věci tedy musím konstatovat, že se vládní prohlášení s programem mé strany zásadně rozchází.
Třetí téma našeho programu se jmenovalo "ODS volí nízké daně". V této části programu se ODS zavázala k prosazování spravedlivé a jednoduché rovné daně a k celkové radikální reformě daňového systému, která by měla ve výsledku směřovat k nižším daním. Vládní prohlášení v této věci říká úplně něco jiného. Výše daní má údajně zůstat stejná, ale z kroků, které vláda hodlá uskutečnit, je zřejmé, že díky její činnosti se daně dříve či později budou muset zvýšit. Z toho je zřejmé, že v tomto bodě se program mé strany opět liší od plánů vlády.
Čtvrté téma předložené ODS se jmenovalo "ODS volí bezpečí země". Zde jsme navrhli - v souladu se svými předchozími dokumenty - přechod k plné profesionalizaci Armády České republiky a plnou podporu plnění našich závazků vůči NATO. Vládní prohlášení obsahuje podobné závazky minimálně ve věci přechodu k profesionální armádě. Zde tedy mohu konstatovat rámcovou shodu.
Pátým tématem ODS bylo "ODS volí prostředí pro život". V tomto tématu se naše strana zavázala, že nebude stavět přírodu a člověka proti sobě. Vycházíme z přesvědčení, že dobré prostředí pro život je možné jen v demokratickém státě s tržní ekonomikou. Jsme rovněž přesvědčeni o tom, že naše země se nesmí stát rezervací, ale prostředím pro život našich spoluobčanů. Vládní prohlášení však k této otázce přistupuje úplně jinak. Hodlá přikazovat, zakazovat, doporučovat a vůbec dirigovat každého občana, každou rodinu, každou obec a každou firmu v otázkách ochrany životního prostředí. My jsme přesvědčeni o tom, že tento přístup je možná dobře míněný, ale také o tom, že nemůže přinést dobré výsledky. Jeho důsledkem bude vyšší nezaměstnanost v národních parcích a rezervacích a neúměrný růst nákladů pro občany, rodiny, obce i formy.
Naším šestým tématem bylo "ODS volí české národní zájmy". V této části jsme se zavázali k obraně českých národních zájmů proti neoprávněným požadavkům vznášeným vůči České republice ze zahraničí. Česká republika je suverénní stát a tím chceme zůstat i po vstupu do Evropské unie. Nehodláme ustupovat nelegálním a nesmyslným požadavkům, jako je například snaha našich rakouských sousedů o zastavení jaderné elektrárny Temelín s odkazem na jakési neexistující evropské normy. Stejně tak odmítáme i pokusy některých německých, rakouských a maďarských politiků o podlamování našeho právního řádu prostřednictvím revize dekretů prezidenta Beneše. Hodláme naopak usilovat o prosazení oprávněných zájmů českých občanů a subjektů při jednáních o vstupu do Evropské unie.
Vláda v těchto klíčových otázkách navrhuje jiný postup. Ministr životního prostředí se nedávno vyjádřil, že by chtěl skoncovat s jaderným programem, a ministr zahraničních věcí hodlá se sousedy jednat o všem, včetně prezidentských dekretů. I zde tedy musím konstatovat nesoulad postupu vlády s programem mé strany.
Sedmým tématem ODS bylo "ODS volí průvan v byrokracii". Zde jsme slíbili omezit rozbujelou demokracii a do tří let odstranit nejméně třetinu zákazů a příkazů včetně mnoha ministerstev, vládních výborů a komisí. Věříme tomu, že svobodný občan nepotřebuje ke svému spokojenému životu stále rostoucí armádu úředníků, kteří mu budou přikazovat, jak má žít, pracovat, podnikat atd. Vláda však má úplně opačný názor. K prosperitě dle jejího soudu je třeba více úředníků, více předpisů, více zákazů, více příkazů a více regulace. Zde tedy opět musím konstatovat nesoulad vládního prohlášení s programem mé strany.
Osmým tématem, které jsme předložili veřejnosti, bylo "ODS volí nezadluženou budoucnost". V této části volebního programu jsme občanům slíbili, že zavedeme do hospodaření státu zruinovaného předchozí socialistickou vládou pořádek. A pořádek znamená budoucnost bez dluhů. Vláda však hodlá dělat ještě větší dluhy než její předchůdkyně. V této souvislosti musím s politováním konstatovat, že vláda nemá dosud žádné mediální jméno, což je jistě škoda. Vzpomeňme si třeba na hezké sebeoznačení Zemanovy vlády za vládu sebevrahů. Domnívám se, že nynější vláda potřebuje rovněž specifické jméno. S ohledem na její programové cíle ve finanční oblasti bych předsedovi vlády doporučoval používat označení vláda dluhů. Myslím, že toto označení nejlépe odpovídá tomu, co hodlá tato vláda v nadcházejících letech činit. I zde tedy musím konstatovat nesoulad programu své strany s programem vlády.
Devátým tématem, které jsme předložili voličům, bylo "ODS volí činy místo gest". V této části programu se ODS zavázala prosazovat poctivou a nestrannou práci státní správy, soudů, policie a dalších orgánů státní moci. Vláda nám však za několik dnů od svého jmenování prezidentem republiky předvádí úplně něco jiného. Předvádí nám prostřednictvím "aféry Srba", kam až došla "akce čisté ruce". S úžasem zjišťujeme, že se do těchto mimořádně odporných záležitostí zapojili také někteří příslušníci tajné služby a další složky státní správy. Vládní prohlášení je sice plné vznešených hesel, ale realita prvních dní Špidlovy vlády je zcela jiná. I zde tedy musím konstatovat nesoulad mezi tím, co my jsme slíbili, a tím, co činí přicházející vláda.
Konečně posledním tématem našeho volebního programu bylo "ODS volí konec starých časů". Zde jsme se zavázali bránit návratu naší společnosti před rok 1989 a také všem formám omezování svobody občanů. Vláda i zde však chce úplně něco jiného. Přežilou regulaci nehodlá zrušit, ale pouze nahradit regulací modernějšího střehu. Příkazová podstata systému, který hodlá tato vláda budovat, je však stejná. I zde tedy musím konstatovat nesoulad mezi programem ODS a programem vlády.
Z porovnání vládního prohlášení a volebního programu ODS je zřejmé, že s vládou se shodujeme částečně pouze ve dvou otázkách, a těmi jsou vstup do Evropské unie a budování profesionální armády. V ostatních osmi otázkách je mezi přístupem vlády a programem ODS zásadní rozdíl. Z tohoto důvodu nemohu tuto vládu dluhů v hlasování o důvěře podpořit.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Talíř, připraví se paní kolegyně Páralová.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych před vás předstoupil a pokud možno stručně, ale jasně vysvětlil a zdůraznil postoj poslanců KDU-ČSL, který zaujme v odpovědi na otázku, zda této vládě vyslovit důvěru ano, či ne.
***