(9.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, poněkud s rozpaky sleduji průběh této rozpravy. Chci nicméně navrhnout, aby ti, kteří se domnívají, že je nezbytné zřídit vyšetřovací komisi, od tohoto návrhu upustili. Už proto, co zde říkala paní místopředsedkyně sněmovny Marvanová. Obracela se na nás s dopisem pana senátora Zieleniece.
Pan senátor Zieleniec by zcela nepochybně mohl být členem komise, která by se tomu věnovala. Udivuje mě, že tato komise nevznikla na půdě Senátu a že se pan senátor obrací na dolní komoru Parlamentu. Protože nemůže být členem vyšetřovací komise, navrhuji, aby byla zřízena komise. Tam může pan senátor Zieleniec být členem. Domnívám se, že by to bylo velmi správné.
Chci upozornit na důvody, které vedly pana Josefa Zieleniece k tomu, aby vystoupil z ODS, aby přestal být místopředsedou ODS, místopředsedou vlády, ministrem zahraničních věcí v roce 1997. Zcela nepochybně bude mít této komisi co říci. Proto navrhuji, aby byla zřízena komise a aby jejím členem byl senátor Josef Zieleniec.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. Slovo má pan poslanec Kavan, připraví se pan poslanec Nečas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Kavan: Vážené poslankyně, vážení poslanci, nechtěl jsem v této kauze vystupovat, ale paní místopředsedkyně Marvanová mě nepřímo k tomu vyzvala. Nechci dělat dojem, že jsem tuto výzvu nezaslechl. Omlouvám se tedy, že možná řeknu znovu argumenty, které zde už zazněly.
Především bych chtěl zdůraznit, že stejně jako pan ministr zahraničí a místopředseda vlády Cyril Svoboda mám stejný mimořádný zájem, aby se celá záležitost co nejpečlivěji a nejpřísněji prošetřila. Možná mám ještě větší zájem, protože pokud čtu sdělovací prostředky, tak někdy žasnu, z čeho všeho jsem novináři obviňován, za co jsem odpovědný. Nemohu na to reagovat do té doby, než bude celá věc prošetřena, než budou věci dokázány a než normálním právním postupem bude zjištěno, kdo a za co je přesně odpovědný, abychom nežili v právní džungli, ale v právním státě.
Domnívám se, že alespoň ti poslanci a poslankyně, kteří mají právní vzdělání, by mohli tyto základní axiomy právního státu respektovat.
Proto zdůrazňuji, mám mimořádný zájem, aby celá věc byla co nejpřísněji, nejpečlivěji a podle právního řádu prošetřena.
Mám, na rozdíl od některých z vás, důvěru v orgány činné v trestním řízení. Šetření dnes probíhá, probíhá v různých rovinách a jsme ujišťováni, že jakmile bude co sdělit, jakmile bude něco prošetřeno a dokázáno, tak to samozřejmě bude nejen parlamentu, ale i české veřejnosti detailně sděleno. Žádné nebezpečí, že by něco bylo zameteno pod koberec, myslím neexistuje.
Pokud jde o založení komise, pečlivě jsem poslouchal pana poslance Kalouska, který má jistě jednu z největších zkušeností s existencí a s řízením takových vyšetřovacích komisí. Utvrdil mě v názoru, že výsledky takovýchto vyšetřovacích komisí nejsou zrovna nějak úctyhodné.
Ještě jsem si přečetl ve sdělovacích prostředcích názor nejvyšší státní zástupkyně paní Benešové, jejíž práce si vážím, který zde budu parafrázovat. Vyjádřila naopak jistou obavu, že by práce takové vyšetřovací komise mohla i komplikovat, a ne pomáhat orgánům činným v trestním řízení.
Byl tu často odkaz na to, co se děje v civilizovaném světě. Existuje řada vyšetřovacích komisí v parlamentech jiných států, myslím tím evropských států, které skutečně vyšetřují věci, jak to zde zdůraznil pan ministr zahraničních věcí, které nebyly v té době středem pozornosti orgánů činných v trestním řízení. Výsledky takovýchto komisí jsou podnětem pro orgány činné v trestním řízení, aby se těmi věcmi zabývaly. To v tomto případě není nutné. To šetření již probíhá a není nutné vyprovokovat, iniciovat jakékoli další šetření.
Dovolte mi poslední poznámku. Pečlivě jsem si přečetl návrh usnesení. Poněkud mě překvapila data, která jsou tam zmíněna. To znamená, že by se vyšetřovací komise zabývala situací na Ministerstvu zahraničních věcí od roku 1996 do roku 2002. V době, kdy jsem byl ministrem zahraničních věcí, probíhala šetření na základě podezření z neprávního zacházení s veřejnými zakázkami. Vyšetřování probíhalo jak prostřednictvím generální inspekce Ministerstva zahraničních věcí, tak několikrát takováto šetření vedl Nejvyšší kontrolní úřad vedený panem prezidentem Voleníkem. Na základě těchto šetření, kde byly značné pochybnosti dokázány i v souvislosti se Štiřínem, byla tato podezření a důkazy, které byly nalezeny, předány SPOKu, a to všechny. Konstatuji, že v těch materiálech, které jsem si mohl prostudovat před předáním SPOKu, se objevovaly události, data, která předcházela roku 1996. Pamatuji se na zakázky, které byly prošetřovány, a na jiné kroky, které probíhaly například v letech 1994 a 1995. Čili datum 1996 mě poněkud zarazilo.
Znovu říkám, že jsem pro co nejpřísnější vyšetření, ale takovým způsobem, abychom došli k jednoznačnému závěru, kdo je za co odpovědný. Domnívám se, že vyšetřovací komise by tomuto procesu nenapomohla. Na druhé straně naprosto souhlasím s tím, aby zástupci vlády, Ministerstva vnitra, orgánů, které se vyšetřením zabývají, podávali průběžně Poslanecké sněmovně zprávu o průběhu tohoto šetření.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Kavanovi. O slovo se přihlásila paní místopředsedkyně Marvanová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Vážené dámy a pánové, za prvé kvituji s povděkem, že pan poslanec Kavan jako bývalý ministr, možná i po konzultaci s kolegy z vlády, sdělil, že budou pravidelně ve sněmovně podávány informace.
Chci se vyjádřit k jiné věci. Pan poslanec Kavan zmiňoval nejvyšší státní zástupkyni JUDr. Marii Benešovou, které si také vážím, a věřím, že udělá vše pro to, aby se věci vyšetřovaly rychle. Nicméně musím konstatovat, že v kauze týkající se Ministerstva zahraničních věcí a působení Karla Srby orgány činné v trestním řízení prokázaly velkou liknavost.
V roce 1999 došlo k provalení kauzy Štiřín a od té doby se to šetří bez jakéhokoli výsledku. Pokud jde o kauzu Český dům, tak o té kauze se mluvilo v roce 2000. V březnu 2001 byl jako odpovědný za tuto věc odvolán nebo lépe řečeno odstoupil generální sekretář Karel Srba.
***