(10.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Tímto hlasováním jsme rozhodli o projednávání tohoto zákona ve zkráceném jednání.
Nyní bych požádal navrhovatele pana ministra Němce, aby nám tento zákon předložil. Faktická poznámka - pan poslanec Ransdorf. Nebo technická.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Omlouvám se, že přicházím k mikrofonu teprve teď, ale hlásil jsem se dříve.
Pane předsedající, prosil bych vzhledem ke schopnosti sněmovny v tuto ranní dobu vnímat, kdybyste, i když žijeme v době pokarteziánské, užíval karteziánské jasnosti, abychom věděli, o čem vlastně sněmovna má hlasovat. Jednak často nemluvíte na mikrofon a jednak není zcela jasné, o čem sněmovna vlastně má hlasovat, a mohou vzniknout zmatky. Jde o příliš vážné téma jednání, než abychom si je mohli dovolit. (Potlesk části poslanců.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem přesvědčen, že to, co jsem říkal, bylo racionální a že to vyhovělo i těm požadavkům karteziánské jasnosti, ale můžeme si to potom vyjasnit.
Dobře, vracím se k tomu, že jsem vyzval pana ministra Němce, aby nám jako navrhovatel předložil onen sněmovní tisk č. 39. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám představil vládní návrh novely stavebního zákona, který vám nyní předkládám.
Návrh novely stavebního zákona byl zpracován proto, aby reagoval na situaci po povodních, a to ve dvou ohledech. Za prvé návrh novely stavebního zákona mění tento zákon na úseku územního plánování, kdy umožňuje bezodkladně zrušit územní plánovací dokumentaci pro území postižené povodní a rozhodnout o pořízení její změny. Podle současné právní úpravy jsou stavební úřady povinny dodržovat schválenou územní plánovací dokumentaci, i když již neodpovídá reálnému stavu území, které bylo změněno ničivými povodněmi. Současně novela umožňuje řešit případy nečinnosti orgánů územního plánování. To je první část.
Druhou částí předkládané novely je změna stavebního řádu, kdy stávající právní předpisy umožňují sice určité zjednodušení procesních postupů při obnově staveb poškozených nebo zničených živelní pohromou nebo náhlou havárií, ale jedná se v současné době o úpravu podzákonnou. Jsme přesvědčeni, že je třeba, aby tyto zjednodušené procesní postupy byly zakotveny přímo v zákonné úpravě.
Tato navrhovaná právní úprava počítá se dvěma režimy. V jednom režimu, kdy by vlastník obnovoval podle původního stavebního povolení stavbu, která byla poškozena povodní, měl možnost takové práce provádět pouze na základě ohlášení. Ve druhém případě se jedná o náhradu obnovené stavby a v takovém případě by stavební úřad mohl vést tzv. zjednodušené řízení, které navrhujeme v § 137a.
Velká diskuse se rozběhla kolem toho, do jaké míry omezit vedlejší účastníky řízení, zejména občanská sdružení. Jsem přesvědčen, že za situace, kdy je třeba urychleně obnovit to, co bylo poškozeno povodněmi, kdy je třeba zajistit, aby lidé měli do zimy kde bydlet, aby byla obnovena základní dopravní infrastruktura, tak je zcela na místě sáhnout k tomuto kroku a k omezení okruhu tzv. vedlejších účastníků. Jsem přesvědčen, že zájmy životního prostředí jsou povinny a schopny hájit obecní orgány veřejné správy.
Vzhledem k tomu, že mé úvodní slovo je vlastně na začátku druhého čtení, vyjádřím se již k výsledku projednávání tohoto návrhu zákona ve výboru a zejména k tomu, že výbor navrhuje vypuštění novelizačních bodů č. 2 a 3. Tuto změnu nemohu podpořit, protože v případě, že tito tzv. vedlejší účastníci vznesou námitky a tyto námitky nejsou vypořádány zpětnou cestou, tak stavební úřad musí obligatorně řízení přerušit a odkázat účastníky na soud. Všichni si dokážeme představit, jak tato cesta může být dlouhá. Soud může probíhat jeden či dva roky, což je podle mého názoru v dané situaci zcela neadekvátní, protože obnovu základní dopravní infrastruktury a lidských obydlí musíme zajistit v době co nejkratší. Proto předkládáme tuto legislativní změnu a jsme přesvědčeni, že je přiměřená a vyvážená vzhledem ke stavu, který po povodních nastal.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu pan poslanec František Beneš.
Poslanec František Beneš: Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane ministře a pane předsedo, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který na včerejší schůzi projednal výše zmíněný vládní návrh zákona. Zabýval se jím velmi podrobně a připravil usnesení, se kterým vás chci seznámit a o kterém bychom měli hlasovat. Usnesení má číslo 15 z 5. schůze ze dne 11. září 2002.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 5. schůzi po odůvodnění Mgr. Ivany Hanačíkové, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Františka Beneše a po rozpravě
1. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk č. 39 projednat a schválit ve znění pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrhy máte všichni na svém stole, myslím, že není třeba, abych je všechny četl, jen bych se o nich stručně zmínil. Pozměňovací návrh č. 1 je drobounká změna, která upravuje jen několik slov v té části, která se týká dokumentu o územních plánech. Jsou tam nadbytečná slova, která navrhujeme vypustit. Druhý bod našeho usnesení doporučuje vypustit články č. 2 a 3 z původního návrhu. Třetí bod našeho usnesení nahrazuje text § 138a textem, který byl dosud v prováděcí vyhlášce ke stavebnímu zákonu, tak, že text prováděcí vyhlášky přejímá plně. Čtvrtý bod, který pozměňovací návrh obsahuje, je nový a je o tom, že na území je třeba doplnit územní dokumentaci ještě o definici záplavových území a vzhledem k tomu je třeba změnit i vodní zákon a nařídit orgánům, které mají provádět tento zákon, aby v tomto činily.
2. Sněmovní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby se k vládnímu návrhu sněmovní tisk 39 vedla obecná rozprava, podrobná rozprava ke všem částem vládního návrhu a aby jednání skončilo nejpozději 13. září 2002 do 12.00 hodin.
3. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a pověřuje předsedu, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.
***