(9.30 hodin)
Poslanec Miloslav Ransdorf: Je zvláštní, že kolega Kalousek některé věci, které jsem chtěl říci, už připomenul. Jistě to není telepatie (smích v sále), ale přesto bych chtěl říci, že mně se projev pana kolegy Tlustého velice líbil, protože byl ilustrací jednoho důležitého bonmotu prezidenta Masaryka, i když vím, že byly ze strany ODS kdysi kritické výhrady vůči "levičáku" Masarykovi, ale měl jednu myšlenku, která, jak se zdá, je u vás v platnosti, pane kolego. A to, že nejdůležitější věc na světě je umět zapomínat, zejména na to, co se stalo v 90. letech. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: To byla další faktická poznámka. Nyní se hlásí s přednostním právem paní místopředsedkyně Němcová. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, nemohu si odpustit v tuto chvíli dvě věty na téma zapomínání. Doufám - dívám se do lavic napravo ode mě - že o zapomínání v této zemi by neměli za tímto pultem mluvit ti, kteří nás přivedli do stavu, z kterého se jen velmi obtížně dostáváme. (Potlesk.) To za prvé.
Za druhé bych chtěla říci, že debata, tak jak ji rozvedli svými faktickými poznámkami mí předřečníci, přesně vypovídá o tom, jak si vláda představuje, že bude vést debatu s občany. To, co řekl předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý, platí. Zástěrka milionářské daně má posloužit k tomu, aby občané neviděli jak z jejich kapes budou vytahovány peníze, které oni nejvíce potřebují na to, aby nejúčelnějším, nejúčinnějším způsobem kryli ztráty, kterými je letošní povodně postihly. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji paní místopředsedkyni Němcové. Nyní se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Klaus, potom faktická poznámka pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Václav Klaus: Dovolil bych si něco o zapomínání připomenout panu poslanci Ransdorfovi. Možná, že to někteří zapomněli, ale já jsem se stal ministrem financí 10. prosince 1989. V momentu, když jsem se stal ministrem financí, činila daňová sazba v této chvíli pro naši podnikovou sféru 75 %. V prvním roce jsme snížili tuto daň na 65 %, v druhém na 55 %, ve třetím na 45 % a pak jsme šli pomaleji dolů a dolů. Takže debata o tom - i pro pana poslance Kalouska - jestli to někdy bylo 40 % a jestli jdeme dále níže a níže, je totální a zlé a darebné zapomínání. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji. A nyní ještě faktická poznámka pana poslance Ransdorfa.
Poslanec Miloslav Ransdorf: O zapomínání po mém soudu daleko větší právo mají mluvit ti, kteří si pamatují, než ti, kteří zapomínají.
Jinak pokud jde o rok 1989, tehdy byla značná suma na státních finančních rezervách - 103 miliard korun. A to by bylo tolik, že by to stačilo pokrýt dnešní záplavové škody. Dneska žádné státní finanční rezervy nemáme. Myslím si, že to je třeba připomenout.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Další faktická poznámka - pan poslanec Václav Klaus.
Poslanec Václav Klaus: Pan poslanec Ransdorf by opět neměl lhát. V té době ležela spousta dluhů státu u Státní banky československé, nebyla vykazována ve státním rozpočtu, a v té chvíli, kdy jsme udělali nezávislou centrální banku, jsme všechny tyto státem zadlužené peníze museli převést ke státu, ke státnímu rozpočtu a do státních finančních aktiv. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: O tom, co se stalo s vývojem zadluženosti naší země, myslím si, že by neměl mluvit ten, který zapomíná na to, že se toto zadlužení za jeho doby fakticky zvětšilo třikrát.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bratský.
Poslanec Petr Bratský: Vážení kolegové, že se nestydíte! Na slova o číslech, která jsou důležitá pro dnešní jednání, pana kolegy Tlustého, místo abyste reagovali seriózními odpověďmi, seriózním hledáním pro dnešek, se vybíjíte ve věcech, které odvádějí pozornost všech. Opakuji: Že se nestydíte! (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Nyní se přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Dovolil bych si váženou sněmovnu vrátit k číslům. Jsou všeobecně dostupná a známá. Do doby, kdy ODS opustila vládní lavice, státní dluh absolutně nerostl a relativně klesal. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Ano, děkuji. Takže, jak se dívám, to byla poslední ze série faktických poznámek. A nyní budeme pokračovat v rozpravě.
O slovo se přihlásil zpravodaj, který má právo dostat slovo, kdykoliv o to požádá, a po něm bych udělila slovo panu poslanci Recmanovi se stanoviskem poslaneckého klubu KSČM. Takže pan poslanec Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já vás seznámil se svým stanoviskem k projednávanému tisku, k vládnímu návrhu zákona o změnách daní.
Na úvod bych chtěl jen zrekapitulovat, že ze zdůvodnění tohoto vládního návrhu jasně vyplývá, že hlavním důvodem pro projednání tohoto návrhu daňových změn je situace o povodních a snaha vlády o získání dodatečných deseti miliard korun ze zvýšených daní, které mají být určeny na financování povodňových škod. Jak jsme dále informováni, vláda hodlá v rámci rozpočtu na rok 2003 vyčlenit na financování těchto povodňových škod 20 miliard korun, přičemž polovinu této částky chce získat zvýšením daní a druhou polovinu z oněch 20 miliard chce vláda získat úsporami v plánovaných výdajích rozpočtu v roce 2003.
Tento vládní návrh tak jednak obsahuje zásadní signál o tom, jaká bude účast státního rozpočtu v procesu státního financování programů na odstraňování povodňových škod v roce 2003. Vláda tímto návrhem signalizuje, že se hodlá podílet na odstraňování povodňových škod, jejichž rozsah se blíží 100 miliardám korun, v maximální výši 20 miliard Kč, neboli škody ve výši 80 miliard korun budou muset být hrazeny z pojištění a soukromých zdrojů.
Druhý signál tohoto vládního návrhu spočívá v tom, kdo a jak se bude podílet na získávání dodatečných daňových zdrojů. Z tohoto vládního návrhu plyne, že získání zhruba 10 miliard korun bude zaplaceno ze 70 % ze zvýšené daně z přidané hodnoty, z 28 % ze spotřebních daní a ze 2 % již zmíněnou milionářskou daní. Jinými slovy - vyšší ceny základních potravin, služeb a prací by měly přinést 98 % předpokládaných daňových výnosů a 2 % změna u daně z příjmů.
Pro lidi postižené povodněmi je to ale velmi špatná zpráva, protože pomoc, kterou jim stát poskytne, jim zase následně vytáhne z kapsy formou vyšších spotřebních daní a daně z přidané hodnoty. Bolestivé bude zejména zvýšení DPH u stavebních prací a služeb, jejichž spotřebě se žádný člověk postižený povodněmi prostě nevyhne. O tom, že spotřební daně a DPH jsou nejméně spravedlivé daně, také určitě není pochyb.
Z pohledu vládního návrhu se tedy jeví získání oněch dodatečných daňových 10 miliard korun jako zásadně klíčových pro celý vládní program na odstraňování povodňových škod. Jak jsem se zmínil, 98 % z těchto daňových zdrojů pro rok 2003 má být získáno ze zvýšení spotřebních daní na tabák a líh a zároveň ze zvýšení DPH. Řekněme si ale něco o dosavadním vývoji těchto daní. Z čísel jasně plyne, že výnos těchto daní za posledních pět let buď stagnuje, nebo pravidelně nenaplňuje očekávání Ministerstva financí. Potvrzují to i čísla Ministerstva financí uváděná v červencovém rámcovém návrhu státního rozpočtu na rok 2003, ze kterého je zřejmé, že v roce letošním nebude naplněn výběr DPH o 10,5 miliardy a výběr spotřebních daní o 4 miliardy. To vše za situace růstu HDP, jehož výší se vláda tak ráda chlubí, a při relativně vysokém tempu spotřeby domácností. Stagnaci výběru spotřebních daní a DPH potvrzuje zmíněný rozpočtový rámec ke státnímu rozpočtu na rok 2003, ze kterého plyne, že výnos ze spotřební daně i s DPH bude absolutně nižší než ve schváleném rozpočtu na rok 2003.
***