(16.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Mé informace hovoří o tom, že se podařilo získat možnosti pro veřejnou pomoc v rámci restrukturalizace českého ocelářství, a v této restrukturalizaci budeme pokračovat.
Pokud jde o výhodnost dovozu hutních výrobků například z Rumunska, kde má LNM také svůj podnik, to bych nechal poměrně významné a pečlivé kalkulaci. Pokud jsem byl odborníky informován, pak u hutních výrobků je právě doprava a přeprava, zejména pokud to nejsou výrobky s vysokou přidanou hodnotou, limitujícím faktorem. A z tohoto hlediska tedy je Rumunsko příliš daleko. Ale to jiná věc a můžeme o tom samozřejmě také debatovat.
Obecně bych snad chtěl uvést ještě jednu věc.Ti pánové, kteří vedou LNM Holdings, jsou Indové, avšak firma není indická. Firma je britsko-holandská, i když její název je ISPAT, což v jazyce Hindů znamená ocel.
Čili shrnu-li to, pak záměrem české vlády je restrukturalizace severomoravského ocelářství a v zásadě restrukturalizace Moravskoslezského kraje z monokultury nebo z velmi omezené ekonomické struktury ocelářsko-uhelné na rozvinutou, běžnou strukturu rozvinutého středoevropského kraje. To je náš cíl a myslím si, že tohoto cíle dosáhneme.
Pokud jde o dálnici D47, je záměrem vlády tuto dálnici postavit tak rychle - nebo přispět k jejímu postavení takovou rychlostí, která vůbec organizačně a technicky je možná. Proto vláda zvolila některé neobvyklé postupy, které, jak jste mohli zaznamenat, byly kritizovány z pravé strany politického spektra.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády panu Vladimíru Špidlovi a ptám se pana poslance Vymětala, zda chce položit doplňující otázku. Ano, prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Chtěl bych ocenit, že v odpovědi pana premiéra zaznělo, že vláda zvažuje i takovéto scénáře, které jsem nastínil, a z jistých souvislostí vnímám, že vláda si je vědoma, že kdyby takovýto scénář se měl vyplnit, že ponese osobní odpovědnost za takovéto výsledky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Hynek Fajmon. Vzhledem k času zřejmě už nebude možno podávat další interpelace na předsedu vlády. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, jste znám jako propagátor moderního sociálního státu a v rámci tohoto snažení jste mimo jiné prosazoval snížení platů ústavních činitelů.
Zajímalo by mě, jak se díváte na tu skutečnost, že generální ředitelé státem vlastněných firem pobírají daleko vyšší platy než prezident republiky, a tím pádem také více než všichni ostatní ústavní činitelé, snad s výjimkou České národní banky. Typickým příkladem jsou České dráhy i některé další podniky. Téměř ve všech případech se jedná o podniky ztrátové nebo jinak problematické.
Osobně se domnívám, že ve státním sektoru by nikdo neměl mít vyšší plat než prezident republiky, a zajímalo by mě proto, jaký máte na tuto věc názor vy. Tohoto stavu je možno dosáhnout buďto tím, že se zvýší plat prezidenta republiky, nebo že se sníží plat těch ostatních.
Chtěl bych položit otázku, kterým způsobem se vaše vláda vydá, nebo zda nechápe status quo, který je nyní. Zajímalo by mě, zda je tento stav v souladu s tím, jak vy vidíte moderní sociální stát. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec Fajmon otevřel otázku, která je velmi často a živě diskutována a pro kterou se hledá velmi obtížně nějaké základní stanovisko.
Musím říci jasně, že z mého hlediska je rozdíl mezi činností ústavního činitele a činností člověka, který vede nějakou hospodářskou organizaci, a že jakkoli jsem přesvědčen o tom, že činnost ústavního činitele je stejně významná a komplikovaná, velmi těžká a obtížná, přesto i pan poslanec Fajmon ví velmi dobře, zvláště v souvislosti se svou pravicovou koncepcí, že mezi odměnou a komplikovaností práce není vždy přímá úměra.
Pan poslanec Fajmon se dotkl i další otázky, která je mimořádně zajímavá. Dá se totiž debatovat o tom, zda plat manažera má být v nějaké podobě a vazbě například na plat zaměstnance a zda neexistují některé násobky, které už jsou nemravné. Upozornil bych na to, že např. ve Spojených státech je plat manažera asi 160krát vyšší než plat jeho zaměstnance. Na druhé straně však v evropských souvislostech nikde k takovému velkému rozštěpení nůžek nedochází. Čili v tomto směru je to otázka velmi obtížně zodpověditelná.
Je pravdou, že lidé, kteří mají vysokou kompetenci ve veřejné sféře, jsou ve mzdové a poziční konkurenci s jinými lidmi, kteří zastávají obdobně komplikované pozice v soukromé sféře. Znamená to, že ředitel státních drah je nepochybně v poziční a mzdové konkurenci s ředitelem nějaké obdobné velké transportní společnosti. Problémem tržního systému je, že finanční motivace je vysoká, že má velký význam a že v okamžiku, kdy by tyto nejdůležitější ekonomické struktury nebyly schopny mzdové konkurence pro svůj management, bylo by velmi obtížné získat odpovídající zkušené a kvalifikované lidi.
Pokud jde o vazbu mezi ztrátou a platem, tato myšlenka je myšlenkou, která do jisté míry je hájitelná, ale pouze do jisté míry. Neexistují totiž dráhy - alespoň v evropském kontextu - které by neměly ztrátu, na kterou je přispíváno z veřejných prostředků. Neexistují dráhy, které by měly manažery, kteří by měli nízké platy. Je mnoho podniků, které jsou ve ztrátě, a proto si najímají drahé manažery, kteří je mají z této ztráty dostat a pomoci jim. A v takovém případě ten plat není nepřiměřený. Posuzovat tedy platovou situaci kohokoli z takto jednoduchého a povrchového hlediska je velmi obtížné.
Stručně řečeno - vážím si funkce hlavy státu, považuji funkce hlavy státu za mimořádně významné, považuji činnost ústavního činitele, kteréhokoli poslance či člena vlády, kohokoli, kdo má ústavní odpovědnost, za velmi vážnou a důležitou práci, přesto však jsem přesvědčen, že odměny, které jsou poskytovány z veřejných prostředků, jsou přiměřené.
Sděluji tedy, že není mým záměrem, abych požádal ministra práce a sociálních věcí, aby významně zvýšil plat prezidenta, stejně jako není mým záměrem, aby předložil významné zvýšení platu ústavních činitelů.
Na druhé straně konstatuji, že tento systém je tržním hospodářstvím, kde je velmi významné, aby klíčové, hospodářsky neobyčejně významné funkce, které jsou pod dílčí kontrolou státu, byly zastávány kompetentními lidmi, a v takovém případě je nutné mzdovou konkurenci vzít v úvahu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana poslance Fajmona, zda chce položit doplňující otázku. Ano.
Poslanec Hynek Fajmon: Já jsem se z této odpovědi dověděl v podstatě to, že pan premiér souhlasí se statusem quo a že bude i nadále zachován.
Já jsem se ptal na to, zda tento status quo je podle názoru premiéra v souladu s tím, co prosazuje moderní sociální stát, a na to jsem se odpověď nedověděl, podobně jako moji kolegové, kteří si na to stěžovali.
***