Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(9.20 hodin)
(pokračuje Němcová)

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Končím projednávání tohoto bodu a oznamuji, že pan poslanec Urban má náhradní kartu č. 4.

Nyní se dostáváme k dalšímu bodu našeho programu, kterým je bod

Prosím, aby se slova ujal místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, který navrhl organizačnímu výboru zařazení tohoto bodu.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, skutečně jsem požádal organizační výbor o zařazení tohoto bodu.

Vzhledem k tomu, že obsah tohoto sdělení se podařilo vyjasnit při návštěvě prezidenta republiky v Poslanecké sněmovně, zejména při setkání předsedy Poslanecké sněmovny s prezidentem, považuji nejen za možné, ale dokonce za nutné, abychom tento bod vyřadili z programu této schůze s tím, že jeho zařazení na příští schůzi pravděpodobně nebude nutné, protože prezident republiky oznámil při návštěvě Poslanecké sněmovny, že sám rozhodne o návrzích, které v dubnu minulého volebního období Poslanecká sněmovna prezidentu republiky postoupila.

Žádám vás tedy, abyste souhlasili s tím, že tento bod bude vyřazen z pořadu této schůze. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za přednesení tohoto návrhu, o němž rozhodneme hlasováním pořadové číslo 117, které zahajuji. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 117 se z přítomných 149 poslanců pro vyslovilo 114 poslanců, proti nebyl nikdo. Návrh tedy byl přijat.

Nyní se budeme zabývat další smlouvou, která je v našem pořadu uvedena pod bodem

Prosím, aby se úvodního slova opět ujal pan místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane ministře, ale dovolte, abych vám ještě zjednala potřebný klid v jednací síni.

Ještě jednou tedy prosím všechny kolegyně a kolegy, aby poslouchali pana ministra, a pokud jej nechtějí poslouchat, aby šli hovořit mimo tuto síň.

Dívám se teď do vašich lavic, pane ministře. Vaši kolegové na opětovné výzvy nereagují.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Ve svých lavicích si pořádek zjednám, pani místopředsedkyně. (Veselost ve sněmovně.)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: O tom nepochybuji, pane ministře, a čím dříve tak učiníte, tím lépe pro nás všechny. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, ono jde především o stenografy, kteří mají v tuto chvíli asi dost neřešitelnou situaci v tomto hluku, který tu panuje.

Návrh dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o předávání a přebírání osob na společných hranicích, která byla podepsána 2. července 2002 v Bratislavě, je návrhem poměrně důležité smlouvy, která řeší otázku předávání a přebírání osob na našich státních hranicích společných se Slovenskou republikou. Je to již třetí smlouva, která upravuje tyto záležitosti po rozpadu československé federace.

Hlavní důvod, proč tuto smlouvu předkládáme, je přiblížení se standardům obsaženým v předpisech Evropské unie, které upravují podobné situace. Například tato dohoda se nyní bude vztahovat nově nejen na ty občany, kteří protiprávně překročili státní hranice, ale i na ty, kteří přestali splňovat platné podmínky pro pobyt na území smluvního státu. Stanovuje se nově limit lhůt, v nichž je možné u druhé smluvní strany uplatnit žádost o readmisi občana třetího státu, obsahuje nový výčet důkazních prostředků, na jejichž základě se prokazuje pobyt na území smluvního státu, atd.

Tato smlouva je nezbytná samozřejmě i z toho důvodu, že boj proti ilegální migraci se stále více a více dotýká i České republiky a i Česká republika je stále pod větším a větším tlakem našich sousedních států, které ještě donedávna byly cílovými státy - jde o Spolkovou republiku Německo, Rakouskou republiku směrem od nás při nelegální migraci -, ale v poslední době se začíná stávat cílovou zemí ilegální migrace také Česká republika.

Další důvod, proč navrhujeme tuto smlouvu, je i to, že by měla přispět k odstranění rozdílného výkladu, který je do současné doby prováděn oběma smluvními stranami. Na základě platné dohody z roku 1996 se to především týká nejednotného výkladu pojmů "protiprávní překročení státních hranic".

Co se týče dohody samotné, ta upravuje následující okruhy: upravuje předávání a přebírání vlastních občanů smluvních států, upravuje předávání a přebírání občanů třetích států, upravuje průvozy občanů třetích států, ochranu předávání osobních údajů, hrazení nákladů a některá procesní ustanovení provádění této dohody.

Co se týče nároků na státní rozpočet, tato smlouva by nové, dodatečné nároky klást neměla, dokonce se dá říci, že by mohla při optimálním průběhu vést k určitým úsporám, protože zajistí rychlejší předávání osob. Ale tady bych nechtěl předbíhat událostem, uvidíme, jak nakonec bude praxe vypadat.

Smlouva je v souladu s českých právním řádem i se závazky, které pro českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv. Na české straně vyžaduje tato smlouva schválení Poslaneckou sněmovnou i Senátem a podpis resp. ratifikaci prezidentem republiky.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo.

Oznamuji, že náhradní kartu č. 8 má pan poslanec Martínek.

Nyní poprosím, aby se ujal slova zpravodaj pro první čtení pan poslanec Karel Šplíchal.

Poslanec Karel Šplíchal: Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pan ministr, který předkládal tento návrh, řekl veškerá fakta, budu podstatně kratší než včera náš kolega Miloslav Ransdorf.

Mohu k tomu říci, že tyto smluvní vztahy máme se všemi okolními státy, takže zbývá tento vztah zakotvit ještě se Slovenskem. Vážená sněmovno, prosím vás tudíž o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, za vaši zpravodajskou zprávu, a otevírám rozpravu, do které se nikdo písemně nepřihlásil. Vidím ale přihlášku z místa. Prosím tedy pana poslance Exnera.

Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, v podepsané dohodě vidím následující problémy.

Ač se předkládací zpráva odvolává na standardy obsažené v předpisech Evropské unie, nejsou ani přiloženy, ani charakterizovány ve vztahu k navrženým změnám či k původní dohodě z roku 1996.

***