(14.20 hodin)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, jenom vás požádám o odpověď na to, jestli chcete, abychom o tomto návrhu hlasovali hned, nebo jestli ještě máme vyslechnout odůvodňující zprávu zpravodaje.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Já tady samozřejmě nechci nikomu v ničem bránit, ale myslím si, že ta debata bude fundamentální, bude zásadní. A já bych ji odkázal na lednovou schůzi, abychom měli čas o těch věcech napřed přemýšlet, a potom jednat. Ale je to věcí úvahy.

Můj návrh je hlasovat teď hned.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo souhlasí s přerušením tohoto bodu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování, které má pořadové číslo 144 z přítomných 165 poslanců pro hlasovalo 102, proti 45. Návrh na přerušení byl přijat.

 

Děkuji vám, pane ministře, a končím tento bod.

 

Dalším bodem, který nese číslo 62, je

 

62.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2001
/sněmovní tisk 11/

 

Poprosím ministra financí Bohuslava Sobotku, aby nám předložený návrh uvedl.

Ještě jednou vás prosím o klid. Toho, kdo nemá zájem o tento bod, prosím, aby nerušil. Děkuji.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, byl jsem pověřen vládou, abych Poslanecké sněmovně uvedl návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2001.

Státní rozpočet na rok 2001 byl poprvé sestaven podle nového zákona o rozpočtových pravidlech. Byl to zákon 218 z roku 2000. A podle téhož zákona je také předkládán návrh státního závěrečného účtu za rok 2001 této Poslanecké sněmovně. Součástí návrhu státního závěrečného účtu předloženého vládou Poslanecké sněmovně je rovněž návrh na úhradu schodku státního rozpočtu za uplynulý rok. Tento návrh státního závěrečného účtu schválila vláda České republiky 17. dubna tohoto roku svým usnesením č. 389.

Materiál, který máte k dispozici, se v úvodní části zabývá ekonomickým vývojem České republiky. Komentovány jsou základní makroekonomické ukazatele za rok 2001 a souhrnné údaje o výsledcích hospodaření veřejných rozpočtů. V dalších částech je pak podrobněji rozvedeno zejména hospodaření státního rozpočtu jako takového. Podle příslušných ustanovení rozpočtových pravidel jsou v samostatných pasážích dále uvedeny souhrnné informace o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondu organizačních složek státu.

Dále se materiál zabývá zhodnocením využití prostředků určených na realizaci národního programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii a prostředků poskytnutých z Evropské unie České republice.

V materiálu jsou uvedeny výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven.

Stručně se nyní zmíním o hlavních závěrech, které z předloženého materiálu vyplývají. Nejprve pokud jde o celkový ekonomický rámec, ve kterém hospodařily veřejné rozpočty v roce 2001.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, pane ministře.

Vážení kolegové, státní závěrečný účet je nesmírně významný materiál a já vás žádám, abyste umožnili projednat jej v odpovídající soustředěné atmosféře. Děkuji.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane předsedo. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách vzrostl oproti předchozímu roku o 3,6 %, tedy o 0,7 procentního bodu více, než činil meziroční růst v roce 2000. Pokračoval tak hospodářský růst, který započal ve druhém čtvrtletí roku 1999.

Růst hrubého domácího produktu byl způsoben hlavně domácí poptávkou, na niž měla největší vliv hrubá tvorba kapitálu. Příspěvek výdajů na konečnou spotřebu k růstu HDP ve výši 1,9 procentního bodu jde prakticky celý na vrub spotřeby domácností, včetně neziskových institucí, zatímco příspěvek výdajů na spotřebu vlády k růstu HDP byl záporný - minus 0,2 procentního bodu. Negativně přispěl k ekonomickému růstu také souhrnný vztah k zahraničí - minus 2,4 procentního bodu, z toho vývoz 9,9 procentního bodu, dovoz 12,3 procentního bodu.

Pokud jde o průmyslovou produkci v roce 2001, ta ve stálých cenách meziročně vzrostla o 6,8 %, což je růst o 1,4 procentního bodu vyšší než v roce 2000, přičemž tento růst byl způsoben jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Důležitým faktorem zde byl pokračující příliv zahraničních investic. Na druhou stranu však stále přetrvávaly problémy s restrukturalizací některých velkých podniků.

Při ročním růstu produktivity práce o 5 % a průměrné mzdy o 6,2 % se jednotkové mzdové náklady zvýšily o 1,1 %. Tento mzdově nákladový tlak se v cenách producentů neprojevil, byl překryt opačně efektem poklesu cen dovozů.

Obdobný vývoj jako průmyslová produkce zaznamenala i stavební výroba, která po propadech v letech 1997 - 1999 pokračovala v dynamickém růstu s meziroční hodnotou ve stálých cenách 9,6 %.

Změna hladiny spotřebitelských cen měřená průměrnou mírou inflace dosáhla v roce 2001 hodnoty 4,7 %.

Problémem, který je i nadále palčivý, byl vývoj nezaměstnanosti, především vzhledem k vysokým regionálním diferencím. Průměrná míra nezaměstnanosti se během roku 2001 snížila o 0,5 procentního bodu na 8,5. Koncová hodnota míry nezaměstnanosti v závěru roku 2001 ve výši 8,9 % odpovídá 462 tisícům registrovaných nezaměstnaných, což byl téměř shodný počet jako na konci roku 2000.

Platební bilance za rok 2001 byla v souhrnu přebytková, a to v důsledku převahy aktiva finančního účtu nad pasivem běžného účtu.

Je tedy možno shrnout, že v roce 2001, pokud jde o ekonomický vývoj naší republiky, pokračoval hospodářský růst.

Na závěr této části bych se chtěl ještě zmínit také o celkovém výsledku hospodaření veřejných rozpočtů a o vývoji veřejného dluhu.

Schodek veřejných rozpočtů bez čistých půjček dosáhl za rok 2001 výše 111 miliard Kč. Jeho podíl na HDP se ve srovnání s rokem 2000 zvýšil o 0,8 procentního bodu na hodnotu 5,2 %. Pokud však budeme sledovat vývoj deficitu veřejných rozpočtů podle metodiky maastrichtských kritérií, dostáváme následující hodnoty: v roce 1999 činil podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP podle metodiky maastrichtských konvergenčních kritérií 3,2 %, v roce 2000 3,3 % a v roce 2001 5,5 %. Predikce letošního roku 2002 přitom činí 6,6 %.

Jak je známo, maastrichtské konvergenční kritérium u deficitu veřejných rozpočtů jako akceptovatelnou mez připouští maximálně 3 % podílu deficitu na hrubém domácím produktu. V případě tohoto kritéria se tedy Česká republika pohybuje již nad touto hranicí.

Prohloubení deficitu veřejných rozpočtů bylo způsobeno jednak v minulosti založenými výdajovými tendencemi, jednak situací na příjmové straně veřejných rozpočtů.

Pokud jde o vývoj veřejného dluhu, v roce 2001 dosáhl celkový veřejný dluh výše 404 miliardy Kč, tj. 18,8 % hrubého domácího produktu. Tento údaj přitom nezahrnuje dluhy České konsolidační agentury, která se součástí veřejných rozpočtů stala od 1. září roku 2001. Při zahrnutí dluhu ČKA již do veřejného dluhu roku 2001, jak požaduje metodika maastrichtských kritérií, představuje podíl veřejných dluhů na hrubém domácím produktu 23,7 %.

I když je podíl veřejného dluhu České republiky na hrubém domácím produktu nižší než v řadě vyspělých ekonomik a zatím zdaleka nedosahuje mezní hodnoty stanovené maastrichtským kritériem - tato mezní hodnota je 60 % podílu na hrubém domácím produktu - jeho akcelerace je přece jenom varující. V roce 1998 činil meziroční růst veřejného dluhu 10,8 %, v roce 1999 více než 14 %, v roce 2000 20 %, v roce 2001 se dynamika růstu zmírnila na 21,7 %.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP