(15.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Mluvím o tom, co je a co má být součástí jejího charakteru. Ten má být vidět, když tu televizi zapnu. Já za to nemohu, že ta televize stále víc se blíží komerčním televizím, s tím jediným rozdílem, že diváků jí nepřibývá.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Táňa Fischerová.
Poslankyně Taťána Fischerová: Hezké odpoledne. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dnes projednáváme zprávu o hospodaření České televize, proto se chci držet tématu a hovořit především o financích. Přesto dovolte na úvod několik vět obecnějšího charakteru, které s tématem opravdu úzce souvisí. I zde se budu držet čísel.
Někteří členové mediální komise opakovaně - naposledy minulý týden - hovoří o České televizi jako o molochu, který má příliš mnoho zaměstnanců. Odpovědnost poslance je větší než odpovědnost běžného občana, a proto by měl svá tvrzení vždy doložit fakty a čísly. Jinak se vystavuje podezření, že buď věci nerozumí, anebo je jeho jednání účelové. Počet zaměstnanců České televize od roku 1993 trvale klesal a dnes je Česká televize o třetinu zaměstnanců chudší. Od čísla 4 039 zaměstnanců v roce 1993 se dostala na číslo 2 851 zaměstnanců v roce 2000. V evropském průměru je Česká televize v efektivitě druhou nejlevnější televizí, počítáme-li jak počet zaměstnanců na jednu hodinu vysílání, tak náklady na ně. Tyto údaje cituji ze studie EBU - European Broadcasting Union, se kterou byla Rada České televize seznámena.
Ačkoliv vláda ve svém programovém prohlášení jasně deklarovala, že - cituji - "cílem vlády je nezávislost médií na politických stranách a orgánech státu", první zasedání nové komise pro média ukázalo pravý opak. Pokud je pravda, že se člen mediální komise táže radního, zda se radní postaví proti odborům v případě dalšího propouštění zaměstnanců, a vlastně k němu vyzývá, je na místě otázka, jak chápe své poslání člena mediální komise. Považuje-li je za příležitost, jak ovlivňovat dění ve veřejnoprávním médiu, je to velmi politováníhodný postoj a zbývá jen doufat, že to byla naprostá výjimka a nebude se opakovat.
A nyní k výroční zprávě, kterou máme dnes hodnotit. Je těžké oddělit od sebe jednotlivé problémy způsobené souběhem mnoha faktorů - zákonem o České televizi počínaje přes chronický nedostatek peněz způsobený tím, že po léta nedošlo k valorizaci koncesionářského poplatku, až po práci ředitele Jiřího Balvína a Rady České televize.
Na prvním místě je třeba zmínit, že rozpočet pro rok 2001 nebyl Radou České televize nikdy schválen a Česká televize hospodařila v rozpočtovém provizoriu. Tím Rada ČT nesplnila svou zákonnou povinnost. Rada pouze schválila rozpočet svůj, což nelze bez schválení celkového rozpočtu České televize, tudíž sama měla také hospodařit po celý rok 2001 v rozpočtovém provizoriu.
Rovněž podle mne rada neplnila svou povinnost, pokud jde o měsíční kontroly hospodaření, jak jí ukládá zákon. Sestavený rozpočet na rok 2001 nerespektoval nasmlouvané anebo známé skutečnosti:
1. Náklady na letní a zimní remuneraci včetně odvodů, které byly podepsané v kolektivní smlouvě, ve výši 94,5 milionu korun.
2. Náklady způsobené takzvanou krizí v České televizi a také snížené výnosy z reklamy za období krize v České televizi. Tato finanční ztráta činí 15 milionů za reklamu, která přešla do Televize Nova, za působení týmu paní Valterové (například dva miliony za billboardy "Česká televize se omlouvá", za něž nikdy nikdo nebyl volán k odpovědnosti).
3. Náklady na forenzní audit a také požadavky na opatření plynoucí ze závěrečných zpráv auditorů (například posílení a navýšení vnitřní kontroly v České televizi), který stál 30,455 milionu. Z toho 15 milionů dali sami zaměstnanci České televize, kteří se vzdali valorizace, protože tento audit byl jedním ze stávkových požadavků.
4. Zvýšený rozsah podtitulkování pořadů a povinný rozsah regionálního vysílání ve výši 24,1 milionu korun.
5. Nezapojení plné výše odpisů do investic. Odpisy jsou sice uplatněny v účetních i daňových nákladech, ale investice jsou o 154 miliony nižší. Pouze špatný hospodář nezapojuje plnou výši odpisů do investic, protože tím jeho hmotný i nehmotný majetek zastarává a nedrží krok s vývojem a konkurencí. Tím Česká televize ztrácí šanci do budoucna.
6. Příjmy byly nadhodnoceny za předpokladu 24procentní sledovanosti na ČT 1. Sledovanost vinou špatné práce managementu a vzhledem k odchodu kvalifikovaných pracovníků klesla na 21 %, tudíž příjmy z reklamy nebyly naplněny a poklesly o 161 710 tisíc korun. Mimochodem 24procentní sledovanost měla Česká televize naposledy někdy v roce 1998. Čísla v rozpočtu byla tedy naprosto fiktivní.
Management České televize, Rada České televize i dozorčí komise musely vědět, že všechny tyto skutečnosti zatíží rozpočet roku 2001. Ačkoliv byl rozpočet sestaven jako ztrátový na 138 milionů korun, skutečná ztráta činí 354 miliony. A to nezohledňuje daň z příjmu právnických osob a 40milionovou rezervu za prohrané soudní spory, na což poukazuje auditorská zpráva. To znamená, že konečná ztráta bude vyšší.
Další alarmující skutečností, o níž se ve výroční zprávě o hospodaření České televize nemluví, je postupné rozpouštění rezervy do výroby. Na konci roku 2000 měla Česká televize rezervu 633,1 milionu korun. Tato rezerva byla vytvořena především pro digitalizaci a pro inovaci technické základny. Rozpustí-li se tyto peníze do výroby, je budoucnost České televize zásadně ohrožena. Nový management televize přes varování rady tento krok učinil a z rezervy odčerpal částku 391,8 milionu. Na konci roku 2001 zůstalo v rezervním fondu pouhých 225,6 milionu korun a po sestavení rozpočtu roku 2002 je rezervní fond vyčerpán zcela. Ředitel Jiří Balvín dokonce sám v červnu konstatoval, že peníze včetně rezervy vystačí pouze do konce roku 2002.
Z uvedených informací vyplývá, že na konci roku 2002 naběhnou platby za energii, autorské honoráře, vysílací práva a radiokomunikace v řádu stamilionů. Ocitne se Česká televize v červených číslech a po Novém roce bude bez jakýchkoliv prostředků.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně -
Poslankyně Taťána Fischerová: Ano, už končím, ale to byla poznámka faktická, protože taková je skutečnost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já mám v úmyslu něco jiného. Já se vám velice omlouvám. Vy dokončíte to, co říkáte. Já bych vás jenom poprosil o chvilku trpělivosti.
Na chvíli bych vás poprosil o to, abyste věnovali pozornost galerii, protože máme tady vzácnou návštěvu. Já bych rád upozornil, že nás navštívila delegace výboru pro hospodářství a daně Národní rady Švýcarska v čele s předsedou tohoto výboru panem Rudolfem Strahmem. A dovolte mi, abych pana Rudolfa Strahma i celou delegaci pozdravil, přivítal v českém parlamentu a popřál jim příjemný pobyt tady v Praze. (Poslanci tleskají a hosté na galerii povstávají.)
Děkuji. Vám se omlouvám za pochopení a můžete dokončit svůj příspěvek.
Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, pane předsedající.
V příštím roce by Česká televize měla oslavit padesát let od svého vzniku a v tuto chvíli to vypadá, že tato výroční zpráva je poslední památkou na existenci České televize.
Tím ovšem výčet položek, které výroční zpráva nezohledňuje, nekončí.
***