(10.50 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy a její poslanecký klub je nepřijatelné rozhodnutí organizovat další šestiměsíční pobyt české vojenské jednotky v Kuvajtu. Nákladné pouštní manévry bez mandátu OSN jsou trestuhodným plýtváním zdroji zadlužené republiky.
Za současného vážného stavu země - pokračuje můj dopis panu premiérovi - musím trvat na tom, aby vláda požádala Severoatlantickou alianci o přeložení listopadového summitu z Prahy. Schůzka Aliance v Praze znamená výdaje v řádu miliard korun. Na okázalé prestižní akce republika nemá. Povodní těžce zasažené hlavní město republiky, jeho obyvatelé by neměli být podrobováni ze stěží definovatelných politických důvodů novým zkouškám.
Připomínám, že pochyby o vhodnosti pražského summitu veřejně přiznal i ministr vnitra, s tím, že Pražané se mají připravit na několikadenní absolutní kolaps městské dopravy. Jde ale o daleko vážnější zásah do ústavních práv občanů i chodu města.
Důrazně upozorňuji na okolnost, že po záplavách bude finančně vysoce náročné jednání instituce, kterou mírová hnutí a právní experti obviňují z militarizace mezinárodních vztahů, porušování mezinárodních úmluv, a dokonce i z válečných zločinů, vyvolávat velmi negativní ohlas. Marnotratný komfort zajišťovaný pro účastníky summitu na úkor Pražanů bude působit jako ostudná provokace. Předvídané zhroucení dopravy ve městě, které bude podrobeno mnoha omezením, stejně jako konfliktnost připravovaného nasazení početných policejních sil při očekávání silných protestů domácích i zahraničních odpůrců militarismu a zbrojení považuji za dostatečné důvody k tomu, aby odpovědná vláda urychleně jednala.
Jdu do finále s ukázkou toho, že jsme byli aktivní s předstihem. Cituji: Troufám si tvrdit, že je velmi neetické, aby NATO, které v nedávné době způsobilo ohromné škody bombardovací kampaní zaměřenou převážně proti civilní infrastruktuře Bělehradu a celé Jugoslávie, jednalo letos v Praze, která se vzpamatovává z živelní katastrofy. Čeští občané citlivě vnímají argumenty odpůrců Aliance. Dávám za pravdu těm, kdo kriticky připomínají, že Severoatlantická aliance vedle deklarovaných obranných cílů Washingtonské smlouvy přináší v posledních letech bezpečnostní rizika srovnatelná v následcích s rozměry živelních katastrof.
Nic nenasvědčuje tomu, že pražský summit dosavadní orientaci Aliance a neblahé dominantní postavení Spojených států amerických v ní změní.
A končí můj dopis: Žádám vás, pane premiére, obraťte se jménem české vlády na vrcholné orgány Severoatlantické aliance. Informujte je, že je v českém národním zájmu, aby se zamýšlený listopadový summit Aliance v Praze nekonal. Udivuje mě, že vláda s touto iniciativou doposud nepřišla a ani o této možnosti nejednala.
Nepovažuji za nutné pokračovat. Jenom připomínám znovu: tento dopis byl odeslán 29. srpna 2002 a bohužel odpověď jsem dostal až o dva měsíce později 29. října 2002.
Musíte nám prominout, že jsme dnes považovali za nutné prezentovat jiné názory, než má vládní koalice, případně někteří poslanci z opozice.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se přihlásil pan poslanec Hynek Fajmon.
Poslanec Hynek Fajmon: Dámy a pánové, chtěl bych také učinit několik poznámek k této záležitosti.
Chtěl bych oznámit, že pro tento návrh budu hlasovat, protože se domnívám, že v dané chvíli není žádné rozumnější, lepší východisko. Nicméně mě velmi udivuje tato debata, zvláště pak nepřítomnost pana ministra zahraničních věcí, do jehož kompetence podle mého soudu daleko více spadá než do kompetence ministra obrany.
Velmi pozorně jsem poslouchal pana ministra obrany při jeho expozé, kde vysvětloval, jaké kroky vláda podnikla při jednání se Spojenými státy. Domnívám se, že velmi podobné vystoupení měl připravit pro tuto sněmovnu rovněž ministr zahraničí a měl nám sdělit, jakým způsobem o této věci bylo vyjednáváno a proč došlo k této situaci, kdy sněmovna musí jednat ve stavu legislativní nouze. Udivuje mě rovněž to, že pan ministr zahraničí nepociťuje za svou povinnost při projednávání tohoto bodu zde s námi sedět.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Téma jsme v obecné rovině rozpravy zřejmě vyčerpali, žádnou další přihlášku nemám. Přece jenom se ještě hlásí místopředsedkyně sněmovny paní Miroslava Němcová. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení ministři - členové vlády, vážené kolegyně a kolegové.
Nejsem expert na tuto tematiku, přesto jsem se připravila, že možná toto téma podobným způsobem v Poslanecké sněmovně zaznívat bude. A shodou okolností se mi dostala do ruky brožurka, kterou v říjnu 1986 vydalo oddělení propagandy a agitace ústředního výboru KSČ s názvem "Kdo vládne v USA". (Oživení v sále, smích.)
Vím, že projednáváme dnes velmi vážné téma na to, abychom se zde smáli, a na to, abychom bezstarostně hleděli do dnů, které nám mohou přinést vážné komplikace.
Jako členové Občanské demokratické strany nevítáme s nadšením to, že vláda nás staví do situace legislativní nouze. Opakovaně zde mí kolegové ovšem řekli, že je nám přednější zájem českých občanů, zajištění jejich bezpečnosti. A to, přestože se může zdát, že bude naddimenzováno, nám nevadí, protože to je prvořadý úkol politiků v České republice, aby maximální možnou míru bezpečnosti českým občanům poskytli.
Přesto, protože zde zaznívala vystoupení od našich kolegů z komunistické strany, mi dovolte, abych ocitovala něco z brožurky, kterou mám právě v rukou, abychom si ujasnili jejich myšlenkový postoj od roku 1986 do dnešních dnů.
Citace první: "V americké politice se nikdy moc dlouho neuvažovalo, zda zasáhnout v zemích, kde byl podle nich ohrožen americký zájem. Pokud tak USA neučinily veřejně, tak jistě prostřednictvím svých námezdních žoldáků. Otevřených agresí proti suverénním zemím byly jen v tomto století desítky. Skryté agrese prostřednictvím tajných služeb a jejich pomahačů jdou do stovek. Kromě přímého ozbrojeného vměšování plnila americká armáda různé ´diplomatické´ akce. S pomocí demonstrace síly ovlivňovaly USA průběh událostí v řadě zemí všech kontinentů, případně v rozsáhlých tzv. žhavých oblastech."
Ukázka druhá: "Americký voják se chová tak, jak mu nařizují jeho velitelé, a dělá to, co dělají oni. Vidí, jak důstojníci naslepo střílejí na rolníky z džípů a letadel. (Oživení v sále. Smích.) Vidí, jak si velitel praporu vede seznam svých obětí a kreslí na trup vrtulníku řady komických chatrčí. Vidí, jak jiný velitel praporu rozdává speciální odznaky s nápisem ´Vrah komunistů´ vojákům, kteří prokáží, že zabili bojovníka vlasteneckých sil."
Ukázka třetí: "Americká armáda vznikla před více než dvěma stoletími v bojích za nezávislost. Sama se však stala nástrojem utlačování jiných národnostních skupin, hubila indiány, Mexičany, Portoričany, černochy. Stala se nástrojem k porobení jiných zemí v zájmu monopolistického kapitálu a militarismu, v zájmu ´svatého´ úkolu Ameriky vládnout světu." (Potlesk - smích.)
Čtvrtá ukázka: "Ten, kdo jako Reagan dělá z americké záliby pro zbraně styl své zahraniční politiky, kdo se stejně jako sprostí teroristé nezastaví před vraždami, kdo nešetří uvážlivou a obezřetnou politiku, není státník, ale hrdina westernu v kovbojském klobouku. Ten, kdo sám dělá to, co vyčítá teroristům, kteří neudělali nikomu nic zlého, staví se tak s teroristy do jedné řady."
***