(16.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
V roce 2004 do roku 2007 budou přímé platby každoročně zvyšovány o 5 %, tj. 30 % v roce 2005, 35 % v roce 2006, 40 % v roce 2007.
K zajištění implementace by nové členské země měly možnost na omezenou dobu využít zjednodušené schéma distribuce podpory zemědělcům. Novým členským zemím bude dále umožněno samostatně navýšit přímé platby tak, aby se celková výše plateb s přistoupením k Evropské unii nesnížila.
V druhé fázi v dalších letech budou přímé platby postupně navyšovány o 10 % a do roku 2013 by mělo být dosaženo 100 % úrovně přímých plateb.
Rozhodnutí o finální výši přímých plateb pro nové členské státy, jako je Česká republika, se předpokládá za politické a nadále vnímáme tuto problematiku v celkovém kontextu. Vzhledem ke skutečnosti, že 25 % přímých plateb je pro Českou republiku nedostatečné, je pro ČR nezbytné, aby mohla z národních zdrojů dorovnat přímé platby až do výše 100 %.
Navržené desetileté přechodné období pro poskytování přímých plateb pro kandidátské země je pro ČR obtížně akceptovatelné. Ve skutečně krajním případě lze zvažovat postupné navyšování do roku 2006 s tím, že na vývoji v dalším období již bude ČR spolurozhodovat.
Pro programové období let 2004 - 2006 Evropská komise navíc navrhuje lépe přizpůsobit politiku rozvoje venkova EU potřebám nových členských zemí, a to např. prostřednictvím zvýšených podílů spolufinancování projektů ze záruční sekce evropského zemědělského orientačního a garančního fondu.
Celkové finanční prostředky určené na politiku venkovského rozvoje činí 1 mld. 532 mil. eur v roce 2004, 1 mld 674 mil. eur v roce 2005 a 1 mld. 781 mil. eur v roce 2006.
Strukturální politiky.
Berlínský rámec předjímá pro využití strukturálních politik šesti novými členskými státy období pěti let 2002 - 2006. Vzhledem k tomu, že berlínský scénář je ohraničen rokem 2006, zkracuje se příslušné období na tři roky 2004 - 2006. Pro toto období vyčlenila Evropská rada pro nové členské státy částku 23 mld. eur určenou na strukturální operace.
Vnitřní politiky.
V rámci vnitřních politik by měly příslušné finanční prostředky být alokovány na budování institucí a posílení jaderné bezpečnosti prostřednictvím odstavených jaderných elektráren, které nebylo možno podle mezinárodních standardů zdokonalit. Jedná se o Jaslovské Bohunice na Slovensku a Ignalinu v Litvě.
Přechodná opatření pro rozpočtovou kompenzaci.
V otázce rozpočtových kompenzací se Evropská rada shodla na poskytnutí kompenzace těm novým členským státům, jejichž finanční bilance vůči EU by byla po vstupu do EU zhoršena proti roku 2003. Kompenzace budou spočívat v paušálních platbách, které budou dočasné a budou mít klesající trend. Evropská rada potvrdila metodologii výpočtu těchto plateb tak, jak bylo dohodnuto Radou EU pro všeobecné záležitosti. Metodologie bude zahrnuta do přístupové smlouvy. Výše kompenzací nemůže přesáhnout výdajové rezervy dohodnuté v Berlíně.
Česká republika na rozdíl od přístupu od Evropské komise nepočítá s okamžitými odvody do rozpočtu po přistoupení a bude požadovat odvody postupné. Nebráníme se přitom diskusi o alternativě jednorázové kompenzace. Zásadou musí být, aby pro všechny modality nejen závazků, ale také nároků platilo rovnocenné acquis pro ČR jako pro stávající členské státy.
Aktuální stav v projednávaných kapitolách.
U zemědělství se jedná o podmínkách přistoupení v kapitole. Je to rozděleno do dvou částí: veterinární a fytosanitární otázky a zbývající otázky. Spadá tam rovněž jednání o kvótách a přímých platbách. Ke kapitole zemědělství bylo dosud předáno dvacet dodatečných informací. Dne 11. 6. byla veterinární a fytosanitární část kapitoly zemědělství předběžně uzavřena. Česká republika vyjednala dvě přechodná období. Přechodná období do 31. 12. 2006 pro 52 zpracovatelských podniků na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů výroby s podmínkami platnými v EU, po 31. 12.2009 budou již používané neobohacené klecové systémy, které nesplňují technický požadavek na výšku klece, stanoveny směrnicí Rady 9974S. Česká republika nicméně nepředpokládá, že by tato přechodná období závažnějším způsobem ovlivnila uplatňování společné zemědělské politiky, narušovala fungování jednotného vnitřního trhu či vyvolávala jiné potíže členským státům EU.
Dovolte, abych podal ještě přehled zbývajících požadavků ČR na přechodná období: za prvé - přechodná období na opětovnou výsadbu vinic do 31. 12.2009, za druhé - podmíněné přechodné období, tzn. za podmínky, že Slovenská republika nevstoupí do EU současně, v délce dvou až tří let na vybudování šesti veterinárních stanic na česko-slovenské hranici.
V rámci jednání o podmínkách přistoupení ČR k EU v kapitole zemědělství soustřeďuje ČR své úsilí především na posun v oblasti výše produkčních kvót. V nedávno přijaté společné pozici EU ke kapitole zemědělství došlo v případě výše kvót produkčních komodit k navýšení pouze u kvóty B - cukru a další posuny v kvótách byly marginálního charakteru a týkaly se kvóty na mléko a škrob, plochy plodin na orné půdě, počty kusů krav bez tržní produkce mléka, a ovcí.
Na nedávných neformálních bilaterálních konzultacích se zástupci Evropské komise a dánského předsednictví Česká republika vyjádřila ochotu akceptovat paušální referenční období 1995 - 1999 s derogacemi pro mléko, krávy bez tržní produkce mléka, ornou půdu a bramborový škrob.
V případě B - kvóty na cukr - ČR požádala o vyloučení dvou nejhorších let z referenčního období v letech 1995 - 1999. Podle posledních informací Evropská komise v současné době zvažuje možnosti navrhnout kandidátským zemím referenční období zahrnující roky 2000-2002 při nezhoršení stávající nabídky. Česká republika v rámci jednání o přistoupení požádala o začlenění do přístupové smlouvy ochranné klauzule, ochranné dovozní klauzule a případná opatření eliminující eventuální cenový šok u několika citlivých komodit - mléko, cukr, skot, plodiny na orné půdě.
Pokud jde o finanční a rozpočtová ustanovení, cílem ČR v kapitole finanční a rozpočtová ustanovení je dosažení čisté rozpočtové pozice po vstupu do EU, která by neměla být horší v porovnání s posledním rokem před vstupem, tj. rok 2003.
Z návrhu Evropské komise stejně jako z návrhu dánského předsednictví nicméně vyplývá, že ČR by se na základě navržené metodologie výše odvodů a případů budoucích členských států dostala do pozice čistého přispěvatele. Za účelem vyrovnání negativní rozpočtové pozice je navržen institut dočasných rozpočtových kompenzací, které budou předmětem přístupových jednání. Pro ČR je akceptovatelné řešení založené na postupných odvodech do rozpočtu, eventuálně na kompenzačních platbách a současném kompromisu o kvótách a zkrácení přechodného období pro přímé platby.
V kapitole doprava ve společné pozici EU navrhuje přechodné období v délce až pěti let, tj. dva plus dva plus jedna, na vnitrostátní silniční přepravu neboli kabotáž. Stručně řečeno - jedná se o situace, kdy cizí dopravce na cizím území přepravuje zboží mezi dvěma body téhož území.
***