(17.10 hodin)
(pokračuje Rychetský)
K tomu musí využívat mimo jiné odborné pracovníky z jiných organizačních článků Vězeňské služby nebo jiných orgánů státní správy.
Dále byly vyvozeny důsledky za neoprávněně použité finanční prostředky a porušení rozpočtové kázně v souladu s rozpočtovými pravidly, a to oznámením Finančnímu úřadu pro Prahu 4, který zahájil kontrolu 18. 12. 2001. Musím říci, že dosud tato kontrola není skončena, proto ještě není rozhodnutí o odvodu neoprávněně použitých prostředků. Na to čekáme.
To, co z interpelace je nejzajímavější, je, že Nejvyšší kontrolní úřad skutečně přijal kontrolní závěr. Tvrdí se v něm, že celkový objem 422,7 milionu korun byl použit v rozporu s právními předpisy. Bohužel kontrolní protokol samotný neuvádí, v čem došlo k rozporům a jaké neoprávněné prostředky to byly, jak k tomu NKÚ dospěl. Proto jsme požádali finanční úřad, aby to přezkoumal, a čekáme na jeho závěry, protože částka 422,7 milionu korun je v podstatě částka celé akce. Budova je postavena. Zdá se mi, že rozpor s předpisy je například v tom, že se nesoutěžil projekt, což byla nepochybně chyba.
To je zhruba odpověď, kterou jsem schopen k této věci dát. Od té doby byly skončeny další investiční akce. Mám tím na mysli zejména vězeňské objekty Jiřice, které už jsou uvedeny do provozu, a Světlá nad Sázavou. Ve všech těchto případech v součinnosti s NKÚ provádíme neustále průběžné kontroly.
Čeká nás ovšem asi největší investiční akce v dějinách české justice a to je justiční areál v Praze na Míčankách, kde investiční náklad má převýšit jednu miliardu korun. Už v tuto chvíli jsem rozhodl, že se zřizuje speciální investiční odbor jenom na tuto akci o sedmi lidech, který ještě není naplněn, jen v organizačním řádu. Od 1. ledna by měl tuto akci sledovat. Do komise pro soutěž - protože v tuto chvíli je ukončena soutěž pouze na technický dozor, tu dělal ještě Městský soud Praha jako investor, převedeme to na ministerstvo - jsme požádali Nejvyšší kontrolní úřad, aby tam přímo šéfa kontrolní skupiny, který dělal tuto věznici v Liberci, nominoval, abychom měli naprostou jistotu, že nedojde k žádnému porušení předpisů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane ministře. Ptám se paní poslankyně, zda chce uplatnit doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji panu ministrovi za korektnost, se kterou nezneužil tuto interpelaci politicky, ani já jsem nic takového ve svém dotazu neudělala. Děkuji mu za to.
Přesto si dovolím v doplňující otázce se zeptat, zda byla vyvozena nějaká pracovněprávní odpovědnost, resp. zda byla shledána nějaká odpovědnost za škodu, která byla způsobena. Dopředu říkám, že se obávám, že nikoli vzhledem k tomu, že kontrola finančního úřadu pravděpodobně dosud nebyla dokončena. Přesto bych na té otázce trvala, dovolíte-li.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o odpověď pana ministra.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Musím říci, že nebylo možno vyvozovat žádnou konkrétní pracovněprávní odpovědnost, protože pochybení, které je nepochybné, to znamená zadání projektu bez soutěže i podle mého soudu velmi špatně zpracovaná smlouva, se datují rokem 1995. NKÚ udělal kontrolu v roce 2001, tj. šest let po tom. Jak známo, všechny lhůty, které zná zákoník práce, event. služební předpisy pro vězeňskou a justiční stráž z hlediska možného kárného postihu, uplynuly mezitím marně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla odpověď pana ministra spravedlnosti na interpelaci paní poslankyně Evy Dundáčkové. Děkuji vám.
Nyní dávám slovo panu poslanci Ivanu Langerovi, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka. Připraví se pan poslanec Vladimír Doležal.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, ještě v minulém období jsem společně s několika opozičními poslanci opakovaně interpeloval tehdy ještě ministra financí pana Rusnoka ve věci dalšího osudu moravských hutí a vyjadřoval obavy a pochybnosti nad tím, zda zvolená cesta vládou je cesta, která je ekonomicky nejšťastnější, zda znamená posílení nebo alespoň udržení pozice českého, chcete-li moravského hutnictví v evropském kontextu, a upozorňoval z mého pohledu na řadu úskalí, která tento proces a konečné rozhodnutí vlády provázejí.
V této souvislosti bych navázal na své interpelace z minulého volebního období a upozornil a zeptal se pana ministra na řadu dalších problémů, které s tím souvisejí, a to je další osud společnosti Vítkovice Steel. Tu stát svým rozhodnutím oddlužil, zaplatil za oddlužení částku ve výši 3,3 miliardy korun, nicméně v rámci svého privatizačního rozhodnutí bez výběrového řízení na základě exkluzivity dal exkluzivitu pro koupi této společnosti společnosti LNM Holdings, společnosti, která má sídlo na Kajmanských ostrovech. Nicméně tato společnost podle posledních informací z tisku nabízí za společnost Vítkovice Steel částku 700 milionů korun, což znamená několikanásobně nižší, než je částka 3,3 miliardy, které stát použil na úhradu dluhů za společnost Vítkovice Steel.
Chtěl bych se pana ministra zeptat, zda považuje nabízenou částku za adekvátní, zda on toto rozhodnutí vlády prodat Vítkovice Steel za tuto částku společnosti LNM považuje za správné, resp. třetí otázka zní, co se bude dál dít se společností Vítkovice Steel a se všemi moravskými hutěmi. Děkuji za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Slovo má ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo, chci poděkovat za váš vytrvalý zájem o osud moravských hutí. Jsem rád, když politici mají všeobecné zájmy a nesoustřeďují se pouze na jedno téma. Svědčí to o tom, že berou svoji profesi vážně.
K samotné věci bych chtěl říci následující. Společnost Vítkovice Steel, a. s., vznikla v srpnu loňského roku v rámci procesu finanční a věcné restrukturalizace společnosti Vítkovice, a. s. - bývalé velké společnosti - a to vyčleněním původní divize 200 jako dceřiné společnosti. Tehdy se základním kapitálem 2,6 miliardy korun. Společnost Vítkovice Steel je bezesporu významnou součástí českého ocelářství a patří ke klíčovým firmám. Dnes produkuje zhruba 800 tisíc tun válcovaného materiálu ročně, zejména v sortimentu tzv. tlustých plechů, vstupní materiál, to znamená tekuté surové železo, je dodáván ze společnosti Vysoké pece, Ostrava, což je dceřiná společnost akciové společnosti Nová huť.
Vláda přijala k realizaci programu restrukturalizace českého ocelářství v zásadě dvě rozhodující usnesení. To první bylo v srpnu loňského roku - číslo 840, kterým schválila celkový program restrukturalizace, druhé následně v únoru letošního roku pod číslem 131. V tomto usnesení skutečně vláda souhlasila s exkluzivitou pro společnost LNM Holdings NV. pro předložení nabídky na koupi státního podílu v akciové společnosti Nová huť. Dále souhlasila v tomto usnesení s tendrovým prodejem společnosti Vítkovice Steel.
Mimochodem společnost LNM Holdings má sídlo na Holandských Antilách, ne na Kajmanských ostrovech. Zdá se, že i tato část světa se nám postupně přiblíží svou geografií, jak často se vyskytuje v českém byznysu.
Pokud jde o to, co následovalo po přijetí onoho únorového usnesení, byly tím vymezeny v podstatě zásady postupu, jak cílově by mělo vypadat české ocelářství jako životaschopný celek, který působí v kontextu evropského hutního průmyslu. Nedávno uzavřená kapitola o hospodářské soutěži s podmínkami, které se dotýkají ještě poskytované veřejné podpory, potvrzuje správnost tohoto rozhodnutí.
***