(10.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Teď se ptám: Pravdu má návrh rozpočtu, anebo dlouhodobý záměr? To je otázka číslo jedna.
Otázka číslo dvě. V dlouhodobém záměru je uveden přehled rozvojových programů. V návrhu rozpočtu je však uveden zcela nový program "Fond rozvoje regionálního školství". Ptám se tedy, jaký je jeho účel a jakou má vazbu na záměry dlouhodobého záměru.
Otázka třetí. Výše plánovaných nemzdových výdajů na regionální školství se pravidelně snižuje. Dnes je natolik nízká, že prokazatelně nemůže pokrýt ani náklady na takzvané učební pomůcky. Není to tak, že stát vědomě přesouvá vlastní zákonnou povinnost na kraje a na obce?
A konečně otázka čtvrtá. Lze alespoň rámcově poskytnout informaci o skutečné výši vnitřního dluhu ve školství? Ptám se na to proto, že ministerstvo prostřednictvím pokynu svých úředníků dlouhodobě nutí školy zkreslovat skutečný účetní stav účelovou úpravou odpisových plánů.
To jsou mé čtyři otázky. Dámy a pánové, to je všechno, co jsem vám chtěl sdělit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Bartošovi. Věřím, že mezi prvním a druhým čtením ještě bude čas, aby dostal na své otázky odpověď.
Dále bude vystupovat pan poslanec Petr Bratský a připraví se pan poslanec Eduard Vávra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Pane předsedající, páni ministři - jenom někteří, dva, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozhodnutí jedné z nás, které včera večer zveřejnila, pokud by se ukázalo dnes pravdou, přišlo pozdě. Přišlo příliš pozdě pro některé ministry, kteří by si při větší odvaze mohli prosadit půl, tu možná i celou miliardu na vylepšení své resortní kapitoly. A tak například v rozpočtu ministerstva školství i přes navýšení o téměř deset miliard oproti loňskému roku marně hledáme například více jak 200 milionů na sport. A to nás čekají rozsáhlé opravy sportovišť po záplavách a o očekávaných investicích pro mnohá sportovní odvětví nemluvě. Dva a půl milionů sportovců v naší republice to se znepokojením sleduje.
Bude třeba proplatit i dluhy, které vznikly díky špatnému hospodaření a otřesným smlouvám v loňském roce na tomto ministerstvu například v programu projektu "Internet do škol", který je ohrožen.
Paní ministryně zdravotnictví právě dnes řeší například stěhování dětí z motolské nemocnice a hrozbu odstávky topného systému od této největší nemocnice v České republice. Závazky po splatnosti většiny nemocnic začínají růst do nebeských výšin a přitom veškeré zvýšené příjmy tohoto resortu jdou téměř všechny na mandatorní výdaje. I zde by tedy pár miliard jistě pomohlo.
Ministr kultury by samozřejmě taky věděl, kam umístit nějakou tu půlmiliardičku navíc, jen kdyby měl víc odvahy a prosadil si ji do předloženého deficitního rozpočtu. A mohl bych pokračovat. Jen mít více odvahy anebo možná i víry v koaliční potenciál.
Barva avizovaného štítu povodněmi postižených oblastí a občanů, pro které by bylo rozpočtové provizorium hrozbou na řešení jejich problémů, poněkud bledne v těchto hodinách. Vždyť to byli právě poslanci ODS, kteří v září na toto nebezpečí upozorňovali a žádali vládu o přehodnocení svých cílů. A tak odchod kohokoliv z koaličního uskupení neznamená nepřevzetí zodpovědnosti za předložený rozpočet a nemůže ulevit jeho svědomí. Zdá se tedy, že volební program Unie svobody bude definitivně pošlapán.
Míra přerozdělování státu se zvyšuje, trend zadlužování ohrožuje růst ekonomiky, zvláště jde-li toto zadlužení na mandatorní výdaje. A tak zřejmě až zavedení zákona nebo případné zavedení zákona o finanční kázni bude moci obrátit vývoj veřejných financí zpět k rozumné víře a přiměje vládu se zamyslet nad reformami, které nutně potřebujeme, aby k tomu v letech dalších došlo.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Bratskému. Slovo má pan poslanec Eduard Vávra a potom se ztraceným pořadím Jiří Dolejš. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, na začátku svého krátkého příspěvku bych chtěl sdělit, že nezávisle na propočtech svých kolegů z ODS jsem dospěl ke státnímu dluhu kolem tisíc miliard Kč v roce 2006, a to na základě vládního prohlášení a předložených čísel. Je zvláštní, že vláda složená převážně levicově proklamuje připravenost nápravy nebo realizace reformy veřejných rozpočtů. Taková vláda není schopna toto provést, a to již na základě právě vládního prohlášení a dále bez zkušenosti fungování obdobných vlád ve světě, jejichž výsledkem byl vždy růst dluhu.
Chtěl bych svým příspěvkem sdělit, a to ze zkušeností minulých zpráv o plnění státních rozpočtů, že je možno najít rezervy, které je možno použít například na krytí povodňových škod. Jde o mzdy v sektoru státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových a rozpočtových organizací. O tom jsem mluvil zde již právě posledně.
Kouzla s limitem zaměstnanců, skutečným počtem zaměstnanců a z toho vyplývající průměrné mzdy, která vždy nadvyšuje plánovanou průměrnou mzdu, jsou dobře známa. V letošním návrhu rozpočtu je nárůst mezd v rozmezí 7 až 8 %. Jestliže jsou celkové mzdy na úrovni 110 miliard korun, tak se jedná o částku přibližně 8 až 9 miliard korun. Tato částka, pokud by byla ušetřena, odpovídá přibližně půjčce Evropské investiční banky na úhradu likvidace povodňových škod ze srpna letošního roku právě na rok 2003.
Ústavní činitelé a soudci mají zmrazený nárůst mezd, a tak bych předpokládal, že i v sektoru státních zaměstnanců by mohlo dojít ze solidarity k takovému činu. To se ovšem nestalo. Myslím si, že obdobným úsporným způsobem se mohlo uvažovat i v jiných výdajových stránkách státního rozpočtu, a tím nastartovat další úspory. Důvody, proč se nenašly, jsou například v nechuti, neschopnosti nebo populismu apod.
Výsledkem předložení takového státního rozpočtu a jeho zhoubného pokračování v dalších letech bude katastrofální dopad na každého občana České republiky, a proto se i já připojuji k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Vávrovi. Poslední písemná přihláška je pana kolegy Jiřího Dolejše, kterého nevidím, takže teď konstatuji, že jeho pořadí propadlo. Jinou písemnou přihlášku nemám. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí z místa do rozpravy. Ano, pan kolega Vlastimil Tlustý. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře financí, dámy a pánové, dovolte mi v mém vystoupení shrnout nejzávažnější důvody, které vedou Občanskou demokratickou stranu k zápornému stanovisku k tomuto návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Když jsem poslouchal tu včerejší a dnešní diskusi, vybavilo se mi setkání z počátku devadesátých let, setkání, které tehdy bylo s několika stovkami lidí věnováno reformě českého zemědělství. Tehdy po několika hodinách jednání vstal jeden starší občan, vystoupil k mikrofonu a k několika stovkám přítomných řekl: Všechno, co tady říkáte, je příliš složité. Normální lidé nevědí, co z toho pro ně vyplývá. Teprve ve chvíli, kdy se to dotkne jejich peněženek, jejich příjmů, hospodaření jejich rodin, pochopí, o čem ta diskuse tady vlastně probíhá.
Myslím, že většina českých zemědělců do dneška za těch uplynulých přibližně dvanáct let už pochopila a diskuse o podmínkách vstupu České republiky do Evropské unie myslím že objasnila těm úplně nejméně chápajícím, že šlo opravdu o existenci českých zemědělců a že v tuto chvíli těmi dojednanými podmínkami je vážně ohrožena.
***