(9.40 hodin)
(pokračuje Langer)
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko k němu jsme obdrželi od vlády jako sněmovní tisk 89/1 a návrh uvede zástupce navrhovatelů pan kolega Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, námi předložený návrh obsahuje ustanovení, která se týkají řešení daňových důsledků při poskytování bezúplatné humanitární pomoci v oboru daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Přijetí navrhované právní úpravy je z našeho pohledu velmi důležité, protože v souvislosti s povodněmi bylo představiteli vlády i Ministerstva financí opakovaně zdůrazňováno, že bude přijata právní úprava řešící daňovou stimulaci pomoci při odstraňování následků povodní, a v těchto souvislostech také opakovaně zazněly informace, že nepeněžitá pomoc poskytnutá při povodních nebude mít žádné negativní dopady z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Nebylo by proto správné, aby poté, co takováto pomoc byla většinou již poskytnuta, se ukázalo, že tato informace nebude naplněna.
Navrhujeme tedy novelu zákona o dani z příjmů a dani z přidané hodnoty, která reflektuje nejrůznější formy peněžité či nepeněžité pomoci, a to tak, aby tyto poskytnuté prostředky nebyly dodatečně zdaňovány.
Z hlediska dopadu do státního rozpočtu povede navrhovaná právní úprava k částečnému snížení příjmů státního rozpočtu, jehož rozsah nelze sice zcela přesně specifikovat, nicméně očekáváme případný výpadek příjmu státního rozpočtu maximálně v řádu stamilionů korun. Na druhé straně tyto případné negativní dopady do státního rozpočtu budou vykompenzovány tím, že nepříznivé důsledky ničivých povodní bude řešit ve zvýšené míře i privátní sektor s tím, že celkový dopad na státní rozpočet by tak mohl být dokonce pozitivní.
Předkládaná právní úprava je také v současné době nezbytná především pro daňové subjekty, které financovaly svůj rozvoj půjčkami a úvěry ze zahraničí, a nutnost odvést daň z příjmů z nerealizovaných kursových rozdílů brání mobilizaci jejich finančních prostředků na urychlené odstranění škod a obnovení produkce.
V souvislosti se záplavami navíc zřejmě výrazněji naroste zadluženost společnosti v cizích měnách a dopady kursů a změn kursu koruny by mohly výrazně měnit základ daně a daň bez jakékoliv možnosti aktivního ovlivnění ze strany poplatníka. Námi navrhované legislativní opatření tak výrazně ovlivňuje i právní jistotu daňových subjektů.
To je tedy obecná charakteristika našeho návrhu.
Co se týká konkrétních dopadů našeho návrhu, tak zde bych chtěl uvést, že od daně se nově osvobozují dotace ze státního rozpočtu, rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, grantů nebo příspěvků ze státního rozpočtu poskytnuté na základě zvláštního právního předpisu, pokud jsou použity k nově definovanému účelu, kterým je odstranění následků živelní pohromy.
Od daně jsou též nově osvobozena peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním zvýhodněných půjček ze strany zaměstnavatele, a to zaměstnancům postiženým živelní pohromou až do výše 1 mil. Kč na bytové účely a 200 tis. Kč k překlenutí tíživé finanční situace.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, chtěl bych vás všechny požádat, kdybyste se mohli zklidnit, přenést svá jednání mimo jednací sál. Prosím.
Poslanec Martin Kocourek: Dále. Z 10 tis. Kč na 500 tis. Kč se zvyšuje částka osvobozená od daně, poskytnutá zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, příp. zisků po zdanění nebo na vrub výdajů, které nejsou daňovými náklady, a to jako sociální výpomoc zaměstnanci v důsledku živelní pohromy.
Do daňových nákladů bude také možné zahrnout výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžitého plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom. Nově lze snížit pro účel poskytnutí prostředků na odstranění následků živelní pohromy základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2002 a 2003 v případě poskytnutí darů o dalších 10 %, tedy nejvýše o 20 % u fyzické osoby, a nově lze snížit v této souvislosti také základ daně z příjmů právnických osob o dalších 5 %, tedy nejvýše o 10 % u právnické osoby celkem, a v rámci novely zákona o dani z přidané hodnoty řešené v článku 3 se navrhuje doplnit přechodná ustanovení, podle kterých by plátci měli možnost předložit ve stanoveném termínu dodatečná daňová přiznání a snížit svoji daňovou povinnost daně, která vyplývá z toho, že nemohli uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty i těch přijatých zdanitelných plnění, kterých použili pro vlastní zdanitelná plnění, tj. bezúplatnou pomoc obětem a řešení následků povodní a záplav v České republice v roce 2002.
Dále, vážená sněmovno, dovolte, abych vás informoval o vývoji kolem tohoto návrhu v mezidobí, tj. od podání tohoto návrhu do dnešního dne. Nejdříve bych upozornil na stanovisko vlády, které je v podstatě pozitivní, navrhuje některá legislativní doplnění, nicméně vláda nesouhlasila s řešením problematiky nerealizovaných kursových ztrát prostřednictvím daňového zákona. Tuto připomínku vlády předkladatelé akceptovali a po jednáních s Ministerstvem financí došlo ke konsensu, který se promítl do připravovaného pozměňovacího návrhu, který problematiku nerealizovaných kursových rozdílů řeší prostřednictvím novely zákona o účetnictví.
Dále proběhla informace na rozpočtovém výboru, který vyslechl mnou popsaný vývoj kolem tohoto návrhu, a rozpočtový výbor je připraven případně projednávat tento návrh ve zkrácené lhůtě pro projednávání, což také v obecné rozpravě navrhnu.
A konečně v návaznosti na to, co jsem řekl, bych chtěl říci, že jako předkladatelé již netrváme na zrychleném projednávání podle § 90 odst. 2, nicméně, jak jsem avizoval, budeme navrhovat zkrácení lhůty na 5 dní pro projednání ve výborech tak, aby tento návrh mohl být případně přijat na této schůzi Poslanecké sněmovny.
Tolik úvod.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení kolega Michal Kraus.
A tentokráte upozorňuji ještě jednou, nicméně s upozorněním je spojeno i varování. Upozornění zní: Prosím o klid v jednacím sále. Varování je jednoznačné: pokud se tak nestane, přeruším jednání sněmovny.
Prosím, pane kolego.
Poslanec Michal Kraus: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, domnívám se, že pan předkladatel velmi racionálním způsobem zdůvodnil návrh zákona. Já bych v podstatě chtěl jenom dodat, že rozpočtový výbor předpokládá, že bude tento návrh zákona projednávat ve zkráceném znění, a samozřejmě bych rád podotkl, že i vláda ve svém stanovisku v zásadě vyslovila s tímto návrhem souhlas s tím, že navrhuje několik legislativních úprav, které právě by se mohly projednat. Vzhledem k tomu, že se nejedná o úpravy závažné, je možné skutečně podle avizovaného návrhu pane předkladatele projednat tento návrh zákona ve zkráceném čtení, a to tak, že ve lhůtě pěti dnů. Avizuji tedy, že tento návrh budu akceptovat, a prosím, aby byla zahájena rozprava k tomuto návrhu zákona.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan kolega Patočka.
Poslanec Jiří Patočka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že tady bylo řečeno dost ze strany předkladatele i ze strany zpravodaje, čili bych chtěl jenom ze svého pohledu ocenit, že takovýto návrh vznikl, protože se skutečně jedná o určitou liberalizaci daňového sevření, zejména pro podnikatelskou sféru, pro zaměstnavatele, ale samozřejmě ve svém důsledku i pro zaměstnance. Myslím, že rozsah toho, jak to pan kolega Kocourek přednesl, je dostačující. Považuji za rozhodující tuto změnu doporučit. Oceňuji, že se podařilo problematiku s nerealizovanými kursovými rozdíly přeřadit a zkrácení lhůty umožní realizaci tohoto návrhu v co nejkratší době.
Děkuji.
***