(11.50 hodin)
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych v tuto chvíli uvedl vládní návrh zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.
Na základě vládního usnesení č. 663 z 28. června 1999 bylo uloženo ministru financí vypracovat návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, který by přebíral principy zakotvené v předpisech Evropských společenství vztahujících se na úvěrové instituce. Ministerstvo financí a vláda nyní přistupují k opětovnému předložení tohoto návrhu zákona.
Předkládaná novelizace zákona o spořitelních a úvěrních družstvech si především klade za cíl zabezpečit kompatibilitu právní úpravy v oblasti úvěrových institucí se směrnicemi Evropských společenství. Zákon po přijetí této novely bude plně slučitelný s právem Evropských společenství. Vybrané principy obligatorní pro úvěrové instituce budou předmětem navazujících prováděcích předpisů.
Naplnění shora uvedeného vládního usnesení má za následek sjednocení požadavků a nároků vyplývajících z příslušných směrnic Evropských společenství obligatorně se vztahujících na banky a také na sektor družstevních záložen. Přijetí principů upravujících činnost úvěrových institucí zásadním způsobem ovlivní sektor peněžního družstevnictví. Nároky kladené na úvěrové instituce jsou nesplnitelné pro malá regionálně působící družstva, kterými družstevní záložny měly původně být. Lze tedy v návaznosti na přijetí tohoto zákona předpokládat ukončení možnosti vzniku a působení malých úvěrových institucí umožňujících správu finančních prostředků jejich majiteli. Současně však zejména v dlouhodobém horizontu tento zákon pozitivně ovlivní působení těch institucí, které budou schopny tyto vysoké nároky splnit.
Tyto instituce budou oprávněny po vstupu České republiky do Evropské unie využívat principů jednotné licence, a tedy působit i mimo území České republiky.
Povinné navýšení kapitálu z půl milionu Kč podle stávající úpravy na 32 mil. Kč podle tohoto návrhu zákona způsobí kromě posílení stability družstevních záložek i tlak na profesionalizaci jejich činnosti. Nový způsob stanovení vypořádacího podílu, který nově zohledňuje míru úspěšnosti hospodaření družstevní záložny, naplňuje premisu zakotvenou v čl. 34 odst. 4 směrnice Evropských společenství, to je, že položky kapitálu musí být jednoznačně použitelné pro krytí případných ztrát.
Neméně významné jsou rovněž úpravy týkající se problematiky majorizace vlivu v družstevních záložnách. Roztříštěnost vlastnictví anticipovaná v původní úpravě jako nástroj zajišťující zachování vlivu jednotlivých členů na řízení družstevní záložny zejména v případě družstevních záložen sdružujících větší počet členů zcela v minulosti selhal a paradoxně umožnil zcela nekontrolovatelnou majorizaci vlivu úzkých zájmových skupin v rámci družstevních záložen. Roztříštěnost vlastnictví zakotvuje chronickou nestabilitu, která je v případě činnosti finančních institucí zcela nežádoucí.
Usnesení vlády č. 663 vyvolalo také nezbytnost přijetí vybraných principů týkajících se činnosti regulátora, tedy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a Zajišťovacího fondu družstevních záložen.
Jak vyplývá z toho, co jsem již uvedl, přijetí principů zakotvených ve směrnici vyvolalo nezbytnost celé řady navazujících sekundárních úprav, a to vzhledem k závaznosti a komplexnosti v nich obsažených změn. Pokud by nedošlo k přijetí tohoto návrhu zákona, nemohlo by dojít k úplné harmonizaci českého právního řádu se směrnicemi Evropských společenství, a tím by mohl být přirozeně narušen i celkový proces vstupu České republiky do Evropské unie.
Dámy a pánové, já si dovoluji požádat o to, aby Poslanecká sněmovna tento návrh zákona propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych doplnil úvodní vystoupení pana ministra svou zpravodajskou zprávou. V úvodu mé zprávy mi dovolte pro bližší přiblížení a seznámení se s touto problematikou řekl bych miniexkurzi do prvního pololetí letošního roku.
Chci zde jako zpravodaj uvést, že novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, tzn. zákon č. 87/1995 Sb., si vyžádala Poslanecká sněmovna svým usnesením ve třetím volebním období a požádala o to vládu. Vláda této žádosti vyhověla a předložila návrh zákona do sněmovny jako sněmovní tisk 1088. Následně při projednávání došlo k výrazným změnám a tento sněmovní tisk 1088 byl po zásahu rozpočtového výboru a v Poslanecké sněmovně výrazným způsobem přepracován.
Chci zde zmínit dva výrazné zásahy. Tím prvním je, že po těchto změnách ve vládním návrhu v zákoně č. 87 by fungovaly dva typy záložen, a to tzv. úvěrní a spořitelní družstva. U úvěrních družstev byl základní kapitál navržen ve výši 500 tisíc Kč. Počet členů úvěrního družstva nesměl překročit 200 členů, úvěrní družstva rovněž nesměla vykonávat činnost pro veřejnost, přičemž veřejností se zde pro účely tohoto zákona rozumělo více než 200 osob. A co je podstatné, fungování úvěrních družstev nesplňovalo přísnější normy Evropské unie pro spořitelní a úvěrní družstva.
Naproti tomu typ spořitelního družstva měl výrazně vyšší základní kapitál, který byl navržen ve výši 35 mil. Kč, a právě ten typ spořitelního družstva splňoval náročné požadavky a kritéria Evropské unie.
Rovněž v návrhu tohoto zákona bylo přechodné období, v jehož průběhu měly všechny družstevní záložny uvést své poměry do souladu s tímto zákonem, a to do tří měsíců od nabytí jeho účinnosti. Účinnost zákona byla navržena od 1. října 2002 s výjimkou těch částí, které měly nabýt účinnosti po přistoupení České republiky ke smlouvě o přistoupení České republiky k Evropské unii. V těchto výjimkách je například výše náhrad poškozeným klientům, spolupráce Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami s příslušnými orgány Evropské unie, otázka mlčenlivosti, činnosti spořitelních a úvěrních družstev se sídlem na území České republiky na území jiných členských států apod.
Chci jenom připomenout, že Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila na 47. schůzi dne 9. dubna 2002 a přijala k tomu usnesení č. 2214, následně ho zaslala do Senátu jako sněmovní tisk 1088/5. Senát návrh této předlohy 17. května letošního roku zamítl, proto se Poslanecká sněmovna tímto zamítnutým návrhem zákona opětovně zabývala na své schůzi 13. června a nevyslovila s návrhem zákona souhlas. Chci jenom připomenout, že v té době pro přehlasování veta Senátu bylo potřebné kvorum 101 poslanců a to se pro podporu tohoto zákona ve sněmovně nepodařilo získat.
Tolik k určité miniexkurzi, která řekl bych určitým způsobem dokazuje kontinuitu projednávání tohoto návrhu zákona v minulém, třetím volebním období i návrhu vlády, který předložila již vláda současná.
Dovolte mi, abych k tomuto sněmovnímu tisku 124 uvedl alespoň několik podstatných atributů, které byly východiskem pro návrh usnesení, které pak předložím v rozpravě v prvním čtení.
Za prvé je třeba zde zdůraznit, že vládní návrh zákona, to znamená tisk 124, zabezpečuje kompatibilitu právní úpravy v oblasti úvěrových institucí se směrnicemi Evropského společenství. Jedná se tedy o harmonizační normu.
***