(16.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Celkem 272 mil Kč.
Rozpočtová kapitola investiční dotace - programové financování 103 mil. Kč. Přehled čerpání dotací - kapitola investičních dotací - programové financování ke 30. 9. celkem 155 mil Kč.
Návratné finanční prostředky pomoci celkem 5 mil Kč. Celkem bylo rozděleno k 30. 9. těchto návratných finančních pomocí 3,6 mil Kč.
Podle ustanovení § 24a bylo čerpání k 30. 9. rozděleno tak, že šlo celkem o 278 mil Kč, v porovnání s předchozím rokem činila výše neinvestičních dotací za celý rok 2001 270 mil Kč.
Podle informací poskytnutých úřady práce narůstá počet výše jmenovaných subjektů a lze předpokládat, že výše prostředků poskytnutých podle § 24A bude činit asi 400 mil Kč, to znamená významně více než oněch 278 mil Kč.
Závěrem je možno konstatovat, že přes veškerou snahu zlepšit postavení zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, ustanovení obou paragrafů, 24 a 24A, nevycházelo z náležitě provedené analýzy o potřebnosti dotací, a proto po vyhodnocení takto nastaveného dotačního systému v závěru roku 2002 bude v návaznosti na nový zákon o zaměstnanosti připraven návrh nové koncepce podpory výše uvedeným subjektům.
Pokud jde o vaši otázku ve vztahu k minimální mzdě, musím říci, že prozatím zvyšování minimální mzdy, tak jak se odehrávalo v minulém období, vždy asi tak o 500 Kč ročně, na začátku minulého volebního období o více než 500 Kč ročně, nepřineslo impulsy a informace o tom, že by docházelo k poklesu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností. Na vaši otázku bych mohl odpovídat pouze domněnkou, ale zkušenosti, které doposud existují, nesvědčí vaší hypotéze.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, paní místopředsedkyně.
Vážený pane premiére, já jsem se neptala na dopady § 24a, já tyto dopady znám. Domnívám se, že problémy, o nichž jste hovořil, jsou ojedinělé a daly by se ošetřit vyhláškou. Bohužel není vůle je ošetřit vyhláškou a úředníci se brání tomu, ošetřit tuto problematiku, protože tento paragraf jim vzal možnost rozdělovat dotace a přesunul dotace do mandatorních výdajů.
Já jsem se vás ptala na investice pro tyto firmy, a tyto investice proti loňskému roku klesly, a výrazně klesly proti investicím, které dávaly Klausovy vlády.
A pokud se týká zvýšení minimální mzdy, hovořila jsem s mnoha zaměstnavateli zdravotně postižených pracovníků, a oni tvrdí, že pro ně bude toto opatření smrtící.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana předsedy vlády, zda chce reagovat na doplňující otázku.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Je to zbytečné.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Uděluji slovo panu poslanci Petru Nečasovi. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, během pražského summitu Severoatlantické aliance jste prohlásil, že Česká republika chce a hodlá budovat společný systém protivzdušné obrany se Slovenskou republikou.
V této souvislosti je třeba připomenout, že jakákoli podobná mezinárodní aktivita z oblasti zahraničně bezpečnostní je v prvé řadě předjednávána s partnery na velice diskrétní úrovni, a teprve poté je veřejně deklarována například mezinárodním jednáním. I z reakcí členů slovenské vlády plyne, že tímto vaším prohlášením byli poněkud překvapeni, resp. že tato věc s nimi nebyla předem konzultována.Vzápětí jste doplnil inovativně poznámku o rozšíření tohoto systému i na Polsko a Maďarsko.
Jsem přesvědčen, že je to možná věc, která stojí za diskusi, ale v této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, vážený pane předsedo vlády
za prvé, se kterými partnery na české politické scéně jste konzultoval toto své veřejné prohlášení, protože v podobných zásadních zahraničně bezpečnostních krocích je zvykem postupovat na základě širokého konsensu demokratických politických stran. Tedy se kterými partnery jste konzultoval tuto záležitost?
Za druhé. Jaké konzultace jste provedl vy, popřípadě ministr zahraničí, popř. ministr obrany před tímto vaším veřejným prohlášením se svými partnery na Slovensku v Maďarsku a Polsku?
Za třetí. Jaké analýzy, jaké desítky, stovky a možná tisíce stran analytických dokumentů předcházely tomuto vašemu výroku? Jaké jsou vaše představy o vybavení a systému této protivzdušné obrany, o jeho organizační struktuře, o řetězci velení, o autoritě vydání rozkazu, o způsobu výcviku, o systému logistického zabezpečení apod.?
Věřím, že všechny tyto skutečnosti dokládající přípravu budete schopen doložit, vážený pane předsedo vlády.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych odpověděl na interpelaci pana poslance Nečase ve věci protivzdušné obrany nebo ochrany vzdušného prostoru poněkud obšírněji, protože si myslím, že to je důležité téma, o kterém je správné ve sněmovně hovořit.
Odpověď na interpelaci se skrývá za slovy "zabezpečení vzdušného prostoru" a lze ji strukturovat mnoha různými způsoby. O této problematice bylo již popsáno mnoho papíru a vyřčeno již tolik slov odborných i zcela pochybených, že se dnes omezím pouze na stručnou aktualizaci na základě faktů a zkušeností z událostí, které se staly v historicky velmi nedávné době.
Jedná se zejména o zkušenosti získané při přípravě a vlastním průběhu summitu NATO v Praze. Připadalo mi, že je nošením dříví do lesa opakovat, že problematika zabezpečení vzdušného prostoru České republiky při summitu byla jednou ze základních, které Česká republika při přípravě summitu jak z hlediska organizačního, tak pokud se týkalo zabezpečení bezpečnosti jak účastníků summitu i bezpečnosti České republiky jako takové řešila. Zákon, který byl v této souvislosti přijat, a celý proces, který k tomu vedl, podobně jako postupy, které z něho vyplynuly, byly pro nás velkou školou a poučením. Poučením o tom, že bod vládního prohlášení požadující kontinuitu střežení vzdušného prostoru České republiky vlastními národními prostředky je správný.
Koncept RENEGADE, který vznikl jako odpověď aliance na situaci po 11. září, vychází z principu národní odpovědnosti při řešení situace, kdy se jeví nebo již je nutný zásah proti nevojenskému ohrožení ze vzduchu v době míru.
Pro summit jsme zvolili posílení našeho národního systému na bilaterálním základě a využili jsme všechny možnosti, které nám dává členství v NATO a naše zapojení do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO v Evropě, a to zejména v oblasti vedení, spojení a průzkumu. Využili jsme systém včasné výstrahy a uvědomování NATO AWACS, využili jsme jednotný přehled o vzdušné situaci, který pokrývá celé evropské území NATO. Využili jsme spojení a systému v kombinovaném středisku vzdušných sil v Messtettenu, podobně jako velitelství vzdušných sil Sever v Ramsteinu ve Spolkové republice.
Přesto to bylo málo. Nedostávalo se nám totiž aktivních prvků protivzdušné obrany - stíhacích letounů, které by byly za každé situace schopny identifikovat neznámý cíl, čili nevojenskou hrozbu, ať už by se blížila k Praze, nebo odkudkoli kamkoli.
***