(17.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
V rámci restrukturalizace se postupně dovršuje privatizace a narovnání dosud regulovaných cen. Z hlediska privatizace je nejvýznamnějším úkolem dokončením privatizace síťových odvětví a těžkého průmyslu - ocelářský, chemický. Silné zapojení české ekonomiky do světového trhu se již i na podnikové úrovni promítá do rostoucího tlaku na zvyšování produktivity práce, které se projevuje ve snižování pracovní síly.
Do České republiky zároveň přichází řada nových investorů, kteří zde realizují řadu nových investic s využitím výhod vyplývajících ze systému investičních pobídek a dalších podpůrných programů vlády. Tito zaměstnavatelé ale obvykle vyžadují jinou kvalifikaci, mají často i další, odlišné a náročnější požadavky na chování zaměstnanců.
Na trhu práce se restrukturalizační procesy projevují ztrátou stávajících pracovních míst, vznikem nových míst s jinými požadavky na kvalifikaci a chování zaměstnanců a nárůstem nezaměstnanosti. Zatímco v okresech s mírou nezaměstnanosti pod průměrem republiky, tj. 9,3 %, lze charakterizovat nezaměstnanost jako frikční, v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti již jde o nezaměstnanost strukturální, zejména regiony Ústeckého a Ostravského kraje. Projevuje se momentálně i na moravsko-slovenském pomezí, i na jižní Moravě.
Po mírném poklesu nezaměstnanosti v roce 2000 a 2001 opět začala míra nezaměstnanosti stoupat. K 30. září dosáhla její míra 9,4 %, tj. 493 tisíc osob. Po nepatrném poklesu o desetiny procentního bodu k 31. říjnu očekáváme do konce roku z důvodu ukončování sezónních prací další růst nezaměstnanosti, v prosinci 2002 předpokládáme 9,7 až 9,9 %, což v absolutních číslech znamená, že počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce pravděpodobně překročí hranici 500 tisíc osob. Průměrná roční míra nezaměstnanosti za letošní rok by měla dosáhnout cca 9,2 %. Bude-li pokračovat celková ekonomická ochablost evropského trhu, hlavního cíle exportu České republiky a ekonomiky, můžeme v roce 2003 očekávat růst roční průměrné míry nezaměstnanosti až k intervalu 9,7 či 9,9 %.
Podle našich a mezinárodních zkušeností nelze očekávat snížení nezaměstnanosti při úrovni ročního růstu hrubého domácího produktu okolo 3 %. Taková hodnota růstu může pouze snížit přítok do nezaměstnanosti. Vybírá si z nezaměstnaných pouze nejlépe připravené uchazeče, kteří jsou schopni se uplatnit na trhu práce, tj. lidé bez handicapu, s vysokým stupněm flexibility a adaptability, s kvalifikací apod. Výraznější poptávka po pracovní síle, která by snížila stávající úroveň nezaměstnanosti, tj. aby byla poptávka i po těch uchazečích, kteří dnes stojí na práci ve frontě, lze očekávat až při růstu hrubého domácího produktu na úrovni 4 či 6 % ročně.
Pozornost vlády se proto soustřeďuje na řešení klíčového cíle na trhu práce - zvyšování zaměstnanosti a tím i snižování nezaměstnanosti. To je samozřejmě úzce provázaný proces. Cílem našeho úsilí je účinný a pružný trh práce, který je schopen rychle reagovat na měnící se ekonomickou situaci při jasném vymezení konkrétního stupně pomoci těm uchazečům, jejichž situace na trhu práce to vyžaduje.
Schopnost občanů uplatnit se na trhu práce je především podmíněna růstem vzdělanosti a zavedením opatření, která tuto pružnost, ochotu měnit a zvyšovat kvalifikaci podporují. Dosažení tohoto cíle ve svém důsledku znamená více lidí, kteří žijí ze svého pracovního příjmu, a méně lidí, kteří žijí ze sociálních podpor a dávek. To má samozřejmě i účinný vliv na čerpání či nečerpání mandatorních výdajů v této oblasti.
Konkrétní opatření na trhu práce a při realizaci politiky zaměstnanosti vláda vyhlásila v Národním akčním plánu zaměstnanosti na rok 2002 usnesením vlády č. 249 ze dne 11. března tohoto roku. Stejně tak se připravuje Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2003. Přijetím tohoto plánu vláda koordinuje celkovou politiku zaměstnanosti ve všech oblastech, tj. provázat vzájemně hospodářskou, sociální, vzdělávací, regionální a další politiku. Snahou vlády je naplnit plně název plánu "národní plán", tedy aby se při přípravě a realizaci plánu podíleli všichni partneři, kteří ovlivňují trh práce, zejména zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, krajské orgány státní správy a samosprávy, zástupci veřejnosti. Uvítáme i zapojení poslanců obou komor, to znamená poslanců i senátorů.
Vzhledem k našemu úsilí vstoupit do Evropské unie je struktura plánu zpracována v souladu s metodikou Evropské komise. Obsah plánu, přijatá opatření jsou zpracována na podmínky českého trhu práce. Opatření jsou členěna do čtyř základních oblastí: podpora zvýšení zaměstnatelnosti každé osoby vstupující na trh práce, aby měla nezbytné základní a odpovídající schopnosti i motivaci k získání a udržení si zaměstnání; podpora podnikání, tj. tvorby podmínek pro založení, fungování a růst podniků poskytujících nová pracovní místa; podpora přizpůsobitelnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, tj. vývoje pružnosti a inovace na pracovišti s cílem zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti a tím vytvoření a zachování pracovních míst; podpora rovných příležitostí mužů a žen, tj. odstraňování diskriminace v zacházení s oběma pohlavími v souvislosti s přístupem k práci a odměnou za tuto práci .
V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje, tak jak už jsem říkal, Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2003, který v souladu s programovým prohlášením vlády bude obsahovat opatření mířící k řešení situace nezaměstnaných nebo k prevenci před nezaměstnaností. Plán bude obsahovat všechny osvědčené rozvojové programy vlády, jako systém investičních pobídek, program podpory rozvoje průmyslových zón, program výstavby dálniční a silniční sítě, programy podpory malého a středního podnikání.
Vláda si je vědoma, že rozsah řady opatření plánu nebude v optimální podobě odpovídající potřebám. Vzhledem k nutnému přehodnocení priorit vlády pro rok 2003 z důvodu odstraňování následků povodní, potřeby restrukturalizace výdajů státního rozpočtu apod. bude rozsah některých opatření plánu omezen. Například programy akční politiky zaměstnanosti zabezpečované úřady práce. Proto bych chtěl i při této příležitosti požádat vážené poslankyně a vážené poslance o podporu při projednávání výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí v návrhu státního rozpočtu na rok 2003, aby nedošlo ke snížení už tak nedostatečného objemu finančních prostředků určených na podporu zaměstnávání zdravotně postižených občanů, na rekvalifikace a na podporu zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných občanů.
Při té příležitosti bych chtěl říci, že je běžné v zemích Evropské unie, když často porovnáváme různé údaje k hrubému domácímu produktu, že na aktivní politiku zaměstnanosti tyto země vydávají 1 až 3 % HDP. Česká republika pouze 0,18 %, což je výrazně méně. A to samozřejmě potom omezuje i aktivní programy pro lidi, kteří jsou registrováni na úřadech práce, uchazeče o zaměstnání. Byl bych rád, kdyby se podařilo alespoň pro příští rok udržet tyto finanční prostředky, protože každoročně v rámci rozpočtu se objevují jisté snahy, a určitě o tom bude diskuse i teď, kdy např. v rámci projednávání v rozpočtovém výboru byla snaha nikoliv milionové, ale miliardové částky z těchto čtyř miliard vyčlenit na jiné účely.
***