(14.50 hodin)
(pokračuje Kubinyi)
Zdravotnická zařízení ale nejsou jediným prvkem systému, který nese vinu. Svůj podíl mají pojišťovny. Je zcela nepochybné, že jsou velké rezervy v řízení pojišťoven, že je předimenzováno jejich vnitřní financování. Přetrvává přetahování pojištěnců se všemi negativními důsledky z toho plynoucími.
Závěrem stručné konstatování, co je nutné udělat pro systémové řešení nevyhovujícího současného stavu, který umožňuje negativní ekonomické jevy a ve své podstatě zabraňuje efektivnímu využívání vložených prostředků. V první řadě je to změna nevyhovující legislativy. Je nutná úprava zákonů tak, aby bylo možné definovat síť zdravotnických zařízení a jejich hierarchii, omezit zneužívání specializované zdravotní péče, změnit systém úhrad za poskytování zdravotní péče včetně přechodu na DRG systém v nemocnicích, zavedení akreditačních a certifikačních mechanismů, zreálnit poměry bodového hodnocení jednotlivých výkonů mezi odbornostmi a mezi ambulantní péčí v nemocnicích a vně nemocnic, zlepšit kontrolní činnost na poli ekonomickém, ale i hodnocení kvality a kvantity poskytované péče, vytvoření podmínek pro manažerské vedení nemocnic, striktní omezení investic zejména do budov, nastartování procesu revitalizace ve státních zdravotnických zařízeních s cílem odhalit jejich rezervy a zreálnit jejich nároky na finanční prostředky, a vyřešit problémy s přistěhovalci a jinými cizími státními příslušníky při hrazení jimi spotřebované zdravotní péče.
Zásadní otázkou na půdě Poslanecké sněmovny je, nakolik budeme ochotni tento proces podporovat. Jinými slovy, nakolik budeme ochotni a schopni vzdát se ovlivňování zdravotnictví všemožným lobbováním. Pokud nenajdeme sílu k tomu, abychom vyčlenili zdravotnictví ze soukolí politického boje, nemůžeme dojít k trvale úspěšnému řešení.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášený do diskuse je pan poslanec Jiří Maštálka, po něm se připraví pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Maštálka: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, přečetl jsem písemnou podobu zprávy, která se týká projednávané problematiky, a vznikly u mě některé dotazy, které položím paní ministryni v samém závěru svého vystoupení. V každém případě bych chtěl říci několik svých poznámek k projednávanému tématu.
Problém zadlužení nemocnic je problémem komplexním. Často je snaha prezentovat tento problém, jako by jedinou prevencí bylo zajištění vyšších příjmů pro nemocnice. Ve skutečnosti chybí financování zdravotnictví závazně přijatá koncepce a vypracování kvalifikovaného odhadu předpokládaného vývoje ekonomické bilance nemocnic. Chybí odpovědnost za ekonomický stav zdravotnických zařízení jako systému a k tomu i příslušné pravomoci. To pak vede k tomu, čeho jsme svědky, tj. k živelnému vývoji.
Informace o ekonomice zdravotnických zařízení jsou sbírány jednak ÚZISem, jednak ministerstvem, což je pokrok zejména posledních čtyř let, i když pravdivost údajů prakticky není možné zkontrolovat. Do hospodaření nemocnic nelze nijak vstupovat, neexistuje žádná motivace odpovědných pracovníků, aby vedli zařízení k příznivějšímu stavu. Nástrojem motivace měly být až půlmilionové odměny pro ředitele nemocnic, kteří budou schopni zajistit příznivější hospodářský výsledek. Tuto myšlenku prosadil ministr Stráský. Úmysl však v praxi narazil na takové stanovení kritérii úspěšného hospodaření, které motivační účinek záměru zcela zrušilo. Statutární zástupci zřizovatelů státních nemocnic, tedy ministři a přednostové okresních úřadů, sice měli povinnost kontrolovat hospodaření zřizovaných subjektů, ale neměli možnost dosáhnout nápravy zjištěných nedostatků. Jedinou pravomocí je odvolání ředitele, což však není řešení. Navíc ředitelé nemocnic jsou ve svém nezávislém postavení ekonomicky a politicky často vlivnější než statutární zástupci zřizovatelů, kteří by je měli odvolat. V minulosti neplnili ani ministři, ani přednostové okresních úřadů kontrolní funkci dostatečně, i když v obou skupinách byly světlé výjimky.
Řešením této situace rozhodně není podřízení ředitelů správním radám, tak jak si to představoval ministr Fišer v jím předloženém návrhu zákona o zdravotnickém zařízení, který naštěstí ve sněmovně neprošel. Takové správní rady by zajistily jen kolektivní nezodpovědnost, protože jejich členové by se dále nikomu nezodpovídali, nebyli by nástrojem skutečné veřejné kontroly. Řešením problému veřejného dohledu nad hospodařením lůžkových zdravotnických zařízení po stránce organizační je podle mého názoru dvojstupňová kontrola provázená povinností zřizovatele zabránit nehospodárnosti a povinností ředitele takové rozhodnutí akceptovat. Odstátnění nemocnice převedením pod kraje takový postup jen dále ztěžuje.
Shrneme-li tedy situaci, pak racionálnímu modelu, který by mohl zabránit zadlužování, chybí úplně všechno a zbývá jen touha ředitelů nemocnic pečovat o svěřený majetek s péči řádného hospodáře. Na tuto hypotetickou touhu se ale nelze spolehnout. Shrneme-li tedy znovu zmíněný model, pak na začátku musí být za prvé analytická činnost státu směřující k vytvoření za druhé koncepce sítě zdravotnických zařízení a modelu fungování jednotlivého zařízení a za třetí systematická dvoustupňová kontrola hospodaření s možností za čtvrté nápravy zjištěných nedostatků. Toto vše pak má smysl jedině tehdy, jestliže ekonomickou situaci nedestabilizují svými rozhodnutími samotní ministři, ale i Poslanecká sněmovna namísto přípravy nápravných opatření, respektive zákonů směřujících ke zlepšení stavu.
Další podmínkou je celkově přiměřený přísun zdrojů, hlavně pojistného. Tato jediná podmínka je zřejmě splněna. Zdroje by byly dostatečné, kdyby spolupůsobily shora uvedené podmínky. Jestliže tyto podmínky nebudou splněny, pak je každé oddlužení jen velmi krátkodobé protikrizové řešení. Tyto podmínky nelze naplnit v horizontu jednoho roku. Řešením podle mého názoru rozhodně není privatizace ohrožených zdravotnických zařízení, protože by se stala brzdou účelné restrukturalizace. Privatizovaná zařízení by se nezadržitelně profilovala v těch zdravotnických činnostech, které jsou nejvýnosnější. Místo doléčovacích zařízení by vznikala další nákladná specializovaná zařízení. Výběrová řízení podle zákona č. 48/1997 tomu nemohou zabránit a tento trend spíše prohlubují.
Bezprostřední příčiny zadlužení jsou objektivní i subjektivní. K objektivním patří nepochybně neúměrně vysoká dynamika růstu osobních nákladů, růst cen topných médií, elektrické energie, léčiv, zdravotnických prostředků, některých služeb atd., dále pak zpožďování plateb pojišťoven a jejich relativně malý růst ve vztahu k rostoucím nákladům. Z hlediska managementu zdravotnických zařízení jsou to i nevhodná rozhodnutí vlády a restriktivní opatření ze strany zdravotních pojišťoven.
K subjektivním, tedy na rozhodování managementu závislým příčinám, patří zejména neefektivní způsoby řízení, neúměrné investice, nedostatečná regulace spotřeby léčiv a zdravotnických prostředků a jejich nákupy za nepřiměřeně vysoké ceny, vyšší osobní náklady, než je úměrné, neefektivní léčení, relativní přezaměstnanost, pořizování předražených služeb, které lze zajišťovat méně nákladným způsobem, nevykázání veškeré činnosti hrazené ze zdravotního pojištění atd.
Pokud jde o situaci krajů po 1. lednu, myslím, že viník je jasný. Je jím tvůrce a protlačovatel návrhů zákonů o reformě veřejné správy a ovšem i ti poslanci a senátoři, kteří tak špatně připravené zákony podpořili. Tato konstatování zadluženým lůžkovým zařízením nepomohou. Současně je zřejmé, že situaci nelze řešit prostředky státního rozpočtu ani přesunováním v rámci základního fondu zdravotního pojištění na úkor ambulantních zařízení mimo nemocnice. Situaci tedy musí řešit zřizovatelé, kteří za ni nesou spoluodpovědnost. K tomu by měli mít širší zmocnění. To v případě okresních úřadů už nepřichází v úvahu. Řešení je tedy v rukou vlády, krajů a této ctěné sněmovny.
Dovolte mi na závěr tři otázky na paní ministryni jako předkladatelku zprávy vlády. Jaký je skutečný stav, kolik zdravotnických zařízení je ohroženo po 1. lednu zastavením? Hrozí či nehrozí rozpad sítě lůžkových zdravotnických zařízení? Jaké jsou návrhy na řešení situace, tak aby k rozpadu sítě nedošlo?
Děkuji.
***