(15.10 hodin)
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, byl bych velmi rád, kdyby nezaniklo úvodní vystoupení, ve kterém byly zmíněny dva zcela konkrétní dotazy. Bylo by velmi dobré, aby pan ministr zahraničí ještě před přerušením tohoto bodu na tyto dva zcela konkrétní a detailní dotazy odpověděl.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za toto upřesnění. V každém případě přijetí tohoto procedurálního návrhu nevylučuje možnost zařadit v úterý 17. 12. nový bod, kterým bude informace ministra zahraničních věcí o výsledcích summitu Evropské unie v Kodani. V případě nepřijetí tohoto bodu může zaznít ještě tento návrh, tak aby oba tyto body měly svoji logiku. Nyní jednáme o situaci před summitem, 17. 12. bychom dostali informaci o výsledcích jednání summitu.
Nyní přikročíme k prvnímu návrhu - to znamená přerušit před ukončením rozpravy, po vyčerpání všech přihlášek odročit na 17. 12. s tím, že bude předložena písemná informace o výsledcích jednání summitu.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 252. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 167 pro 43, proti 102. Návrh nebyl přijat. Budeme tedy pokračovat.
Prosím pana kolegu Laštůvku, aby se dohodl se zpravodajem, zda má zpravodaj předložit případně návrh o zařazení bodu v úterý, tedy o výsledcích jednání kodaňského summitu.
V tuto chvíli je dalším přihlášeným pan poslanec Hynek Fajmon.
Sděluji, že pan poslanec Ambrozek má náhradní kartu č. 17.
Připraví se pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych také připojit několik poznámek k této diskusi a začít konstatováním, že stojíme tváří v tvář dvěma skandálům. Jeden je celoevropský. Je to dosavadní nerozšíření Evropské unie a fakt, že dosud čekáme na to, aby se Evropská unie rozšíří. (?) Druhý je zpráva pana ministra zahraničních věcí, který zde přednesl obsáhlý projev, ale podle mého soudu se dopustil několika chyb. Na ty bych se jej chtěl zeptat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane kolego. Poprosím kolegy a kolegyně, kteří nemají v úmyslu sledovat průběh jednání k tomuto bodu, aby nás opustili - alespoň dočasně.
Budeme pokračovat v jednání. Prosím, pane kolego.
Poslanec Hynek Fajmon: Konkrétně mi jde o otázku počtu českých členů Evropského parlamentu. Pan ministr ve svém vystoupení uvedl, že se podařilo dohodnout, že bude Česká republika mít 24 členů Evropského parlamentu. Nevím, zda se nedopustil chyby, nebo zda je to pravda, protože dosud ve smlouvě z Nice je uvedeno, že Česká republika bude mít 20 křesel v Evropském parlamentu, dosavadní politika Ministerstva zahraniční věcí a české diplomacie byla, že jsme žádali o to, abychom dosáhli počtu 22. Pan ministr uvádí, že máme dohodnuto 24, což asi by byl skvělý výsledek, pokud se to podařilo dohodnout, a tak bych se chtěl zeptat, zda tomu tak je, nebo není a z čeho tento optimismus pramení.
Druhá otázka se týká vše kompenzací. Pan ministr zde hovořil o srovnání peněžních kompenzací pro Polsko a Českou republiku a uváděl čísla 13,5 milionu korun a 17,5 milionu korun. Chtěl bych se zeptat, zda opravdu platí koruny a miliony korun. Domnívám se, že Evropská unie kalkuluje v eurech a miliardách, ale možná, že se mýlím, možná je to přepočítáno.
Chtěl bych znát odpověď na tyto dvě otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Martin Říman, připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf.
Poslanec Martin Říman: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych nejprve upnout vaši pozornost k několika číslům, o kterých dnes debatujeme, a provést srovnání, abychom vůbec měli představu, co tato čísla prakticky znamenají.
Jak jsme si všichni přečetli, Slovinsko získá v příštích třech letech 108 eur na hlavu, Česká republika 70. Jaký je rozdíl ve výkonnosti ekonomik Slovinska a České republiky? Slovinsko podle údajů Světové banky ze srpna letošního roku má výši hrubého národního produktu v přepočtu na paritu kupní síly za rok 2001 ve výši 18 160 dolarů. Česká republika má tuto kupní sílu 14 550 dolarů, to znamená téměř o 4 tisíce dolarů na hlavu méně. Přitom Slovinsko naopak - platí nepřímá úměra - získává o více než třetinu dotací na hlavu více.
Stejně zajímavé je srovnání s Maďarskou republikou. Maďarská republika získává téměř dvakrát více na hlavu z Evropské unie než Česko. Přitom co se týče hrubého domácího produktu na hlavu za rok 2001, Maďarsko se může pochlubit výší 12 500 dolarů, tedy nepříliš vysoký rozdíl proti 14 500 dolarů za Českou republiku. Pan ministr zde argumentoval v případě Maďarska tím, že my nebudeme mít žádnou hranici s nečlenským státem Evropské unie na rozdíl od všech ostatních států. Položil bych si řečnickou otázku, jestli těch 20 miliard, které za tři roky získá Maďarsko navíc proti České republice, je opravdu na zabezpečení těch několika stovek kilometrů hranic na jižní části Maďarska.
Pojďme dál. Nejde zdaleka jen o výši dotací. Koneckonců, jestliže si vynásobíme 70 eur deseti miliony obyvatel, třemi roky a kursem eura ke koruně, jedná se zhruba o 20 miliard korun. Dámy a pánové, 20 miliard korun v průběhu tří let je méně než 1 % součtu tří státních rozpočtů v tomto období. To znamená - neopájejme se myšlenkou, že dotace znamenají nějaký zásadní průlom do naší ekonomiky, do našich veřejných financí. O toto tady nejde. Jde spíše o to, o čem se zde bavíme, to znamená, jak kvalitně bylo vyjednáváno v komparaci s ostatními vládami.
Nicméně při vstupu do Evropské unie jde více než o tyto peníze o podmínky vstupu. Ty jsou daleko důležitější. Nepochybně ovlivní vliv české ekonomiky v daleko výraznější míře, než je nějakých 20 miliard korun za tři roky.
Nicméně dvě čísla si umí porovnat každý. Proto ten vzruch po přečtení novin. S podmínkami je to nepochybně obtížnější. Nicméně můžeme si v této souvislosti položit dvě otázky. Otázka číslo jedna: Platí úměra, že oč méně úspěšní jsme byli při jednání o výši dotací, o to jsme byli úspěšnější při jednání o podmínkách? Nebo platí úměra číslo dvě, že když jsme špatně vyjednávali o peníze, stejně bídné to bude i s podmínkami?
***