(12.50 hodin)
(pokračuje Tlustý)

Nyní se podívejme na další věci, které jste dojednali. Dojednali jste, že Česká republika si bude smět - a teď bych prosil, občané, dobře mě poslouchejte - ze svých daní doplatit českým zemědělcům to, co jste jim v Evropské unii neuměli vyjednat. Já tu větu radši ještě jednou zopakuji, protože i mně se zdá nepochopitelná. Pan premiér nám z Bruselu přivezl neuvěřitelnou větu: Češi, my v Bruselu vám dovolíme, abyste si z vlastních kapes doplatili to, co my vám nedáme. (Potlesk z lavic ODS.) To je opravdu neuvěřitelné vítězství a mimochodem naznačuje, co znamená ta federalizace. My se totiž příště také budeme jezdit ptát, co všechno ještě vůbec smíme a co si ze svého vůbec smíme zaplatit či doplatit.

Někteří z vás tady dávají najevo, že dnešní diskuse má být diskusí o ideálech Evropské unie. A ty jsou známy. Pilíři Evropské unie je volný pohyb osob - míněno turistů, pracovních sil, zboží a služeb, kapitálu. Poslanci ODS vám tady jasně předvedli, že v řadě těchto takzvaných volných pohybů se ten volný pohyb týká stávajících členských zemí, ale zatím se bohužel netýká nás, občanů České republiky. A tak jenom zopakuji: Nechte si své pasy, zapomeňte na práci v sousedních zemích, zapomeňte na služby poskytované do sousedních zemí, zapomeňte na dopravu v sousedních zemích - mám ještě vyjmenovávat, na co všechno máme zapomenout? Ta zpráva je jasná. Ideály, které nabízí Evropská unie, jsou platné ve stávající patnáctce. My Češi si máme sedm let počkat. To je ta zpráva, kterou nám přivážíte.

Jaká je finanční bilance té změny, ke které došlo od minulého jednání k dnešku, tady byla jasně vypočtena panem kolegou Římanem a já bych to řekl velmi lapidárně: Špidlovi za bůra děkujeme. A chceme, aby celá Česká republika věděla, že slavné vítězství v Kodani má přesně a právě jenom tuto hodnotu, a aby každý občan, o kterém si myslíme, že je svéprávný a samostatně myslící, si udělal závěr, jaké to má pro něho konkrétní důsledky.

A úplně na závěr. Já se domnívám, že to, jak dopadla pro nás vyjednávání podmínek o vstupu České republiky do Evropské unie, se nejlépe dá dokumentovat na výroku, který byl v českých médiích zveřejněn z úst toho, kdo s námi ty podmínky dojednával. Dánský premiér Rasmussen řekl - uvozovky: Jste poslední, vezměte to, anebo jděte. Špidla odešel a dnes se tváří jako hrdina, který zachránil Českou republiku. Ale o to nejde.

Já osobně se nad tímto tady takto rozohňuji proto, že já se domnívám - (Ministr Palas vykřikuje opakovaně z místa: Lžeš, jako když tiskne.) - že dnešní diskuse je složitá proto, že se rozdělujeme do čtyř kategorií. Ti, co chceme do Evropské unie vstoupit a máme...

Já bych prosil pana ministra, aby si nechal vtipné poznámky.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane předsedo, chtěla jsem říct totéž. Poprosím pana ministra Palase, aby se zdržel poznámek během projevu pana předsedy poslaneckého klubu ODS. Určitě mu to budete moci říci poté, až on skončí.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: My se rozdělujeme do čtyř skupin. Já osobně patřím k té první, která si vstup do Evropské unie vždycky přála a stále přeje. (Pokřikování z lavic ČSSD: To víme…) Ale já mám velkou obavu z toho, že podmínky, které jste dojednali, jsou velkou komplikací pro české referendum. Já se obávám, že to, co jste dojednali, nenapomáhá vstupu České republiky do Evropské unie. A já jsem překvapen, že tady podléháte vy, vládní poslanci, optimismu a myslíte si, že to, co jste dojednali, pomůže našemu vstupu do Evropské unie. Já se obávám, že ne. Ale chceme-li české veřejnosti vysvětlit, že do Evropské unie chceme vstoupit, nemůže to být založeno na lži. Nemůže to být založeno na tom, že jim neřekneme, co jste dojednali. Tuto informaci přeci nelze zatajit a já doufám, že v této sněmovně je málo těch, kteří si přejí, aby Česká republika nakonec zůstala za branami Evropské unie.

A úplně na závěr. Můj dědeček vždycky říkal, že česká historie je historie toho, zda hranice Orientu je u Chebu, anebo u Břeclavi. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu předsedovi Tlustému. O slovo se nyní přihlásil premiér Vladimír Špidla. Prosím, pane premiére. A ráda bych avizovala v tuto chvíli, že toto vystoupení bude poslední. Pak vyhlásím polední pauzu, v níž se sejde organizační výbor.

 

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, musím říci, že tato debata mě v některých okamžicích fascinuje a znovu a znovu uvádí v otázku, jak velký rozdíl je mezi lží a demagogií a jakým způsobem se demagogie liší od lži. Je to obtížná otázka. Myslím si, že Parlament České republiky ústy poslanců Občanské demokratické strany poskytne ještě velmi mnoho studijního materiálu, a než skončí debata o Evropské unii, budeme moci tuto otázku vyřešit. Je to debata, která je vedena neuvěřitelným způsobem.

Dovolte mi, abych se dotkl jenom některých věcí. Pan poslanec Tlustý hovořil o tom, že je sedmileté přechodné období na volný pohyb pracovních sil. Myslím si, že nikdo nikdy nemůže zmínit jediné slovo a jedinou větu, kdy bychom řekli, že tomu tak není. Ano, je sedmileté období na volný pohyb pracovních sil. To jsme dojednali a toto jsme přijali. Nejsou země, které by měly lepší pozici ve vztahu k volnému pohybu pracovních sil.

Na druhé straně je pravda, a pan poslanec Tlustý se o tom nezmínil ani cudně, že existuje celá řada zemí, které veřejně a jasně prohlásily, že od okamžiku vstupu do Evropské unie ony žádná regulační opatření na volný pohyb pracovních sil nezavedou. Čili tento okamžik už naši mladí lidé vědí, že prostě od 1. května roku 2005 budou moct vyrazit do Velké Británie za svým štěstím. Prostě nebude tam žádná překážka. Stejně tak jako šest dalších zemí. Ten volný pohyb pracovních sil je do jisté míry otázkou Spolkové republiky Německo a Rakouska. Ani tady nemůžu nahlížet na tu situaci jako na něco, co ze strany Spolkové republiky Německé je zcela neoprávněné.

Česká republika si vyžádala a získala přechodné období na nákup zemědělské půdy. Toto přechodné období je založeno na zcela logické úvaze, že máme jistou obavu z vyšší kupní síly občanů, kteří jsou v evropské patnáctce. Naopak Spolková republika Německo má obavu z pohybu naší pracovní síly, zejména v oblasti pohraničí. Je to přechodné období proti přechodnému období. Nikdo tady nehovořil o tom, že Česká republika vybojovala nebo vyjednala řadu přechodných období. Přechodné období v oblasti farmaceutického průmyslu - dvě miliardy ročně, přechodné období v oblasti státních hmotných rezerv - jedna miliarda ročně, když už to převádím na peníze, které hrají samozřejmě svoji roli, i když nejsou stěžejním projektem.

Myslím si, že toto je debata, která se musí vést do každého detailu. Je absurdní představa, že bychom jakoby cosi tajili. Ta dohoda je prostě podepsaná, teď je známá, má své odstavce, svá písmena, bude přeložena a vstoupí do veřejné debaty.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP