(9.50 hodin)
(pokračuje Melčák)
Navrhované odejmutí možnosti využít toto osvobození společnostem, které se nacházejí v režimu investičních pobídek, je sporné pro možný rozpor s touto směrnicí. Sporný vztah ke směrnici spočívá především v tom, že ze znění směrnice pouze vyplývá, že osvobození od srážkové daně z dividend nevyužijí společnosti osvobozené od daně z příjmů právnických osob; s největší pravděpodobností to nastane kvůli zamezení dvojího zdanění, to je zdanění zisku a zdanění dividend. Přitom není možné odvodit, zda lze slevu na dani podle § 35a a 35b definovat jako osvobození od daně ve smyslu článku 2 písmeno c) směrnice. V případě, že by společnosti využívající slevy na dani podle zákona o dani z příjmů nespadaly pod ustanovení směrnice, tak by bylo znovu sporné, zda pod směrnici spadají ty společnosti, které nečerpají, případně nemohou čerpat slevu na dani v plné výši. Společnosti nacházející se v takovéto situaci by samozřejmě nebyly v plné výši osvobozeny od daně, jelikož část jejich zisku by dani podléhala.
Jednalo by se o dva druhy společností. Především by to byly společnosti, které nemohou čerpat slevu na dani v plné výši, jelikož by překročily přípustnou míru nebo hodnotu veřejné podpory podle § 35a odst. 4 nebo § 35b odst. 5. A za další by se jednalo o společnosti, které čerpají slevu na dani podle § 35b a u nichž je část zisku zdaněna, to znamená, že částka S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) vykazuje kladnou hodnotu.
V případě nesprávné implementace směrnice hrozí řízení před Evropským soudním dvorem a lze očekávat, že dotčené firmy se danou možností žaloby budou zabývat.
Druhý bod lze charakterizovat jako chyby v legislativně technickém řešení. Pro vypuštění § 19 odst. 5 hovoří i skutečnost, že chybí technické řešení vybírání daně srážkou v případě, kdy není jasné, zda poplatník skutečně bude nebo nebude moci za dané období uplatňovat slevu na dani. Tento problém se vztahuje především na časovou harmonizaci v roce, kdy poplatník obdrží rozhodnutí o příslibu investiční pobídky - dále budu mluvit jenom o "příslibu" - v podobě slevy na dani.
V případě, že příslib bude udělen až někdy v průběhu roku, tak v období od začátku roku do udělení příslibu není jasné, zda příslib bude či nebude udělen a zda si poplatník bude moci uplatnit za toto období slevu na dani a zda se na něj bude vztahovat omezení podle § 19 odst. 5. Otázkou je, zda před udělením příslibu bude či nebude srážková daň odvedena, protože v té době poplatník ještě stále nespadá pod ustanovení § 19 odst. 5 a jak dividendy, které tento vyplácí, tak dividendy, které přijímá, by neměly být zdaněny srážkovou daní - předpokládáme průběžné plnění podmínek podle § 19 odst. 4 ve znění navrhované novely. Ve sledovaném časovém úseku od počátku zdaňovacího období do dne přiznání možnosti čerpat slevu na dani není jisté, zda bude udělena daňová investiční pobídka a zda bude čerpána.
V případě, že se pojem "využívá slevu na dani" vztahuje pouze na zdaňovací období, ve kterém poplatník vyhospodařil pozitivní základ daně, může tedy čerpat slevu na dani, vystupuje nám znovu nahoře zmíněný problém spojený s prvním obdobím, za které lze uplatnit slevu na dani, protože nelze dopředu určit, zda daňová povinnost nastane.
V podstatě jde o to, zda se srážková daň bude platit vždy, a teprve při daňovém přiznání v příštím roce bude vrácena, pokud poplatník neuplatní daňové slevy, anebo zda tato daň při splnění podmínky § 19 odst. 4 a nenastání stavu podle § 19 odst. 5 srážena nebude. V případě, že daň bude srážena vždy a pak vrácena, bude docházet k technicky složitým operacím ve vztahu k zahraničním společníkům, a to nejen na straně finanční správy, ale případně i na straně firem.
Z důvodu, že v zákoně o daních z příjmů i v navrhované novele chybí ustanovení upravující technické řešení výše popsaného problému, navrhuji § 19 odst. 5 vynechat a případně zavést teprve, až když bude vytvořeno i ustanovení upravující tuto technickou část. Zavedení § 19 odst. 5 do zákona není implementací směrnice Rady 90/435, kterou je třeba poměrně urgentně do českého práva implementovat. Zavedení tohoto odstavce však nemusí být nutně v rozporu s danou směrnicí a může být provedeno dodatečně, až bude i technicky ošetřeno.
Třetí bod zdůvodnění k tomuto druhému pozměňovacímu návrhu můžeme formulovat jako nejasné vymezení lhůt. Pokud by byl zákon přijat v navrhovaném znění, vznikne u příjemců investičních pobídek podle § 35a, respektive § 35b zákona o daních z příjmů pochybnost o tom, v jakém období na ně bude toto omezující ustanovení uplatněno. Ze stávajícího znění zákona o daních z příjmů totiž není zřejmé, zda období, na které by se toto omezení vztahovalo, je vymezeno buď obdobími, za které lze uplatnit slevu při dani z příjmů, anebo obdobími, ve kterých je sleva skutečně uplatněna.
Děkuji vám velmi za to, že jste věnovali pozornost tomuto obsáhlému zdůvodnění.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji panu poslanci Jaroslavu Gongolovi a připraví se pan poslanec Vlastimil Dlab.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil i já několik pozměňovacích návrhů.
První pozměňovací návrh se týká usnesení rozpočtového výboru, čili nikoliv tisku 131, a tento pozměňovací návrh zní: Odst. 4 písm. d) se na konci věty za slovem "nahrazuje" doplňuje "o znění", a to u případů, ve kterých tato částka příslušnou daň neobsahovala.
Další pozměňovací návrh se týká § 15, to je nezdanitelná část základu daně, kterážto úprava vyplývá z valorizace částek předchozího zákona.
1. Základ daně se sníží o částky:
a) 40 200 korun ročně na poplatníka,
b) 25 200 korun ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem - a pokračuje to dále, jako je znění tohoto zákona,
c) 23 040 korun ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 40 200 korun. Je-li manžel (manželka) držitelkou průkazu ZTP, zvyšuje se o částku 23 040 na dvojnásobek - a pokračuje to dále,
d) 7 560 korun ročně pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,
e) 15 120 korun ročně,
f) 53 040 korun ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP,
g) 12 000 korun ročně u poplatníka po dobu - a pokračuje to dále;
2. o částku podle odst. 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 40 200 korun ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 40 200 korun ročně, přizná se částka podle odst. 1 písm. a) jen ve výši snížené a vyplácené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou uživateli starobního důchodu, a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.
***