Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(10.00 hodin)
(pokračuje Filip)

Podle schváleného pořadu se budeme nyní zabývat bodem

Úvodem oznamuji, že předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty k projednání tohoto návrhu ve výborech o 35 dnů. Předpokládám, že tento návrh v rozpravě přednese některý ze zástupců vládní koalice, ale nyní bych požádal místopředsedu vlády Pavla Rychetského, aby se ujal slova, protože z pověření vlády nám tento návrh zákona uvede.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, jak dobře víte, na sklonku minulého roku Parlament České republiky přijal ústavní zákon o referendu, kterým je upraveno přistoupení České republiky k Evropské unii. Tento ústavní zákon byl publikován se Sbírce zákonů pod číslem 515 z loňského roku a stanovil v podstatě dva základní limity. Především stanovil, že o přistoupení České republiky k Evropské unii lze rozhodnout pouze ve všelidovém hlasování, tj. v referendu upraveném tímto ústavním zákonem. Za druhé - stanovil, že prezident republiky je povinen vyhlásit referendum do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii tak, aby se konalo ve lhůtě počínající třicátým dnem a končící šedesátým dnem od jeho vyhlášení.

Jak dobře víme, předpokládá se, že smlouva o přistoupení deseti kandidátských zemí k Evropské unii bude slavnostně podepsána 16. dubna tohoto roku v Athénách, tj. v hlavním městě předsednické země v této periodě. Za dané situace je naprosto nezbytné, abychom naplnili tuto ústavní kautelu, tento ústavní pokyn - přijmout zákon o provádění referenda.

Vládní návrh zákona o provádění referenda o přistoupení k unii máte před sebou v tisku 197 a stručně lze říci, že upravuje hlasování v tomto referendu analogickým způsobem, jakým je toto hlasování upraveno v ostatních volebních zákonech - ať už je to zákon o volbách do Parlamentu, nebo zákon o volbách do obcí. Odlišnosti, které se týkají skutečnosti, že se tady musí vyhlásit referendum, vyhlásit jeho výsledky, přezkoumávat ústavnost a zákonnost provádění referenda, jakož i úpravy opravného prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky nevyhlásit opakované referendum, se svěřují v připojené novele zákona o Ústavním soudu výlučně Ústavnímu soudu.

V jedné věci bych chtěl zdůraznit, že předložený návrh zákona o provádění referenda nepředpokládá možnost účastnit se tohoto referenda v zahraničí. Chtěl bych říci Poslanecké sněmovně, že mnou předložený původní návrh zákona jak do legislativní rady, tak do vlády předpokládal, tak jak je to i v zákoně o volbách do Poslanecké sněmovny, že se referendum bude moci konat i mimo území České republiky, tj. naši státní občané, pokud se budou z jakýchkoli důvodů ať už krátkodobě nebo dlouhodobě zdržovat v zahraničí, by se mohli na zastupitelských úřadech stejným způsobem, jako je tomu v platném zákoně o volbách do sněmovny, referenda o přistoupení zúčastnit.

Vláda při schvalování tohoto návrhu zákona tuto část vypustila. Odůvodnění vlády bylo velmi prosté. Máme zkušenost z loňských červnových voleb do Poslanecké sněmovny a zkušenost je následující. Mimo území České republiky na našich zastupitelských úřadech se dohromady účastnilo pouze tři tisíce občanů, ale náklady činily 50 milionů korun. Říkám to proto, že jsem si vědom toho, že bude věcí Poslanecké sněmovny, aby rozhodla v rámci druhého čtení při projednávání ve výborech, zda budeme předložený návrh akceptovat v této podobě, tj. bez možnosti hlasovat v referendu v zahraničí, nebo zda ji tam dodáme. Pro ten druhý případ avizuji, že je to napsáno, připraveno, není problém to tam dodat.

Podle mého soudu toto je jediný problém předloženého návrhu zákona. Jinak jde o normu výlučně technickou, která upravuje vlastní organizaci voleb.

K této normě, jak jsem řekl, je nutno připojit - a také se tak stalo - novelu zákona o Ústavním soudu, a to s ohledem na řízení, kterým se přezkoumává ústavnost a zákonnost referenda. Pro vaši informaci jenom zdůrazňuji, že oprávněným obrátit se na Ústavní soud ve věci referenda o přistoupení k Evropské unii bude každý volič v této zemi. Za druhé jsme museli připojit i drobnou novelu zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, neboť ústavní zákon předpokládá vyhlášení referenda a jeho výsledku rozhodnutím prezidenta, což zatím dosavadní právní úprava ve Sbírce zákonů nezná.

Na závěr bych chtěl zopakovat žádost vlády směřovanou v tuto chvíli především ke zpravodaji uvedené osnovy. S ohledem na to, že 16. dubna tohoto roku dojde k podpisu smlouvy o přistoupení deseti kandidátských zemí k Evropské unii, s ohledem na to, že se předpokládá, že prezident bude muset vyhlásit referendum ve lhůtě po tomto termínu, že by se referendum konalo v červnu, je potřeba, aby zákon byl ve zkráceném řízení, to znamená při zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtení, projednán a schválen nejpozději na příští schůzi sněmovny, poté aby mohl být postoupen Senátu tak, abychom byli schopni zhruba v dubnu míti tento zákon ve Sbírce zákonů.

Žádám proto Poslaneckou sněmovnu, aby návrh zákona propustila do druhého čtení a zároveň vyslovila souhlas se zkrácením lhůty, které bude navrženo. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády za úvodní slovo a žádám zpravodaje pro první čtení pana poslance Zdeňka Koudelku, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, jak už uvedl předkladatel, návrh zákona je prováděcím zákonem k ústavnímu zákonu, který byl přijat Parlamentem přednedávnem, a směřuje k tomu, aby se v červnu mohlo konat referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. Návrh zákona vychází z osvědčených principů volebních zákonů, ke kterým má velmi blízko, často na ně odkazuje. Proto je poměrně krátký, a to jak v pasážích o volebních orgánech ve volebních dnech, kdy jsou zavedeny osvědčené volební dny, lépe řečeno hlasovací dny v tomto případě na pátek a sobotu, stejně tak je obdobný i soudní přezkum s novou možností přezkumu i u Ústavního soudu.

Otázkou je, zda tento obyčejný zákon musí být i v naší souvislosti, kdy o referendu se rozhoduje vždy speciálním ústavním zákonem, pojat jako speciální zákon, zda by takovýto prováděcí zákon nemohl mít trvalejší platnost, s tím, že v případě, že by Parlament rozhodl ústavním zákonem o schválení jiného referenda, nemusel by být již speciálním a třeba na poslední chvíli přijímán nový prováděcí zákon, který by byl doslova prakticky shodný - až s názvem. Název by byl odlišný.

Ztotožňuji se s tím, že je potřeba zkrátit lhůtu pro projednání tak, aby druhé a třetí čtení se mohlo konat na příštím zasedání Poslanecké sněmovny, a proto se hlásím do obecné rozpravy, kde podpořím návrh vlády na zkrácení o 35 dnů na projednání ve výborech.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, zaujměte své místo u stolku zpravodajů. Můžete využít svého přednostního práva a přihlásit se do rozpravy. Obecnou rozpravu otevřu. Zatím se do ní přihlásili pan poslanec Záruba a paní poslankyně Fialová a pan zpravodaj.

Vzhledem k tomu, že pan zpravodaj má přednost podle jednacího řádu, pane zpravodaji, máte slovo v obecné rozpravě.

***