(14.50 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
V roce 1991 byl v Madridu sjednán Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy ke smlouvě. Tento tzv. Madridský protokol Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že Česká republika nemá hlasovací právo v rámci Poradních shromáždění Smlouvy o Antarktidě a nemá právo jmenovat pozorovatele. Je tedy v zájmu České republiky ratifikovat co nejdříve protokol a převzít závazky vyplývající ze smlouvy a jejího protokolu do českého vnitrostátního právního řádu. Tím se České republice otevře možnost získat konzultativní status podle smlouvy.
Cílem navrhované právní úpravy je se zřetelem k mezinárodním závazkům vyplývajícím ze Smlouvy o Antarktidě a z Protokolu o ochraně životního prostředí stanovit práva a povinnosti fyzickým a právnickým osobám, které se na základě povolení zúčastní českých výprav do Antarktidy, a vytvořit podmínky pro budoucí systematický rozvoj vědecké činnosti českých odborníků v Antarktidě. Návrh zákona upravuje zejména zásady ochrany životního prostředí, podmínky pro provádění určitých činností v Antarktidě a související výkon státní správy.
Přijetí navrhované právní úpravy představuje v tomto případě jedinou možnost recepce mezinárodněprávních závazků vyplývajících z výše uvedených mezinárodních smluv. Další forma recepce mezinárodněprávních závazků - odkaz na mezinárodní smlouvu v některém z věcně příslušných zákonů - nepřipadá do úvahy vzhledem k tomu, že se upravovaná problematika věcně dotýká více zákonů a na druhé straně jde o aktivity, které se odehrávají v oblasti, kde Česká republika nevykonává a ani podle mezinárodního práva nesmí uplatňovat územní svrchovanost. Převážná většina závazků vyplývajících z výše uvedených mezinárodních smluv nemá povahu "self-executing", to znamená nejsou natolik přesné a adresované jednotlivcům, aby mohly být vnitrostátně prováděny bez nutnosti přijímat legislativní opatření.
Předpokládá se, že návrh na ratifikaci Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě bude předložen do Poslanecké sněmovny v březnu letošního roku.
Protože jsem od některých poslanců zaznamenal určité pochybnosti o tom, zda je nutné přijímat tolik zákonů a přijímat také například zákon o Antarktidě, ještě bych doplnil na základě legislativních podkladů, že v návaznosti na Smlouvu o Antarktidě, jejímiž jsme členy, musíme vydat vnitrostátní právní předpis k jejich provedení. Je nutné stanovit kompetence pro konkrétní správní úřady v České republice, což mezinárodní úmluvy stanovit nemohou, a dále je nutné uložit povinnosti českým právnickým a fyzickým osobám. To lze samozřejmě také jen zákonem. V tomto směru je potřebné rozpracovat požadavky mezinárodních úmluv i v případě, že se stanou součástí českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že stanovit kompetence správních úřadů a povinnosti pro právní subjekty může v souladu s naším ústavním pořádkem jen zákon, nikoliv předpis nižší právní úrovně, byl tento prováděcí předpis k výše uvedeným mezinárodním úmluvám zpracován formou zákona. Obdobnou úpravu mají i jiné smlouvou vázané státy. Ministerstvo životního prostředí má k dispozici obdobný zákon britský a švédský.
Předložení tohoto zákona tedy není projevem nadbytku času Ministerstva životního prostředí nebo nějaké vlastní úvahy, jak by si někteří kolegové mohli myslet, ale skutečně cestou k naplnění mezinárodních závazků a cestou k tomu, aby i česká výzkumná veřejnost mohla působit v Antarktidě.
Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Kužvart. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám pocit, že to hlavní bylo již řečeno v úvodním slově pana ministra Ambrozka. Já bych zjednodušil svoji roli na to, že se pokusím popsat tuto předlohu trochu vzletnějšími slovy než jen citacemi, na které smlouvy a protokoly se tato předloha odkazuje.
Jde o to, že budeme přijímat právní úpravu týkající se přírodní rezervace zasvěcené míru a vědě. Chtěl bych vážené sněmovně doporučit ke studiu celou řadu paragrafů, kde se například českým právnickým osobám zakazuje provádět na území Antarktidy jaderné výbuchy. Já si myslím, že všechny tyto záležitosti vyplývají z příslušné smlouvy a prováděcího protokolu. Na nás, na zemi, která během roku a něco se stane právoplatným členem Evropské unie, je implementovat do našeho právního řádu tato jednotlivá ustanovení.
Co se týče jednotlivých částí tohoto zákona, chtěl bych zdůraznit, že se zde uvádí i povinnost posuzovat vlivy jednotlivých činností a aktivit výzkumného charakteru na životní prostředí. Jako člověk, který je původní profesí geolog, bych chtěl zdůraznit, že se striktně zakazuje taková činnost, která by souvisela s těžbou nerostných surovin, která by souvisela se sběrem přírodnin ať charakteru paleontologického, nebo minerálů. Mám za to, že právě tento předpis, to znamená zákon o Antarktidě, umožní z tohoto kontinentu učinit skutečně rezervaci zasvěcenou míru a vědě, nikoli tomu, aby tam byly vojenské základny apod.
Chtěl bych zmínit, že materie, kterou se nyní zabýváme, má celkem výměru 67 milionů kilometrů čtverečních. Z toho pevnina činí pouhých 14 milionů kilometrů čtverečních. Je to proto, že tento předpis se týká, a to je velmi zajímavé, i plovoucích ledovců od 60. stupně jižní šířky dále na jih. Jestliže se ledovec dostane jinam, není již pod právním předpisem zákona o Antarktidě.
Mám za to, že tento předpis, který velmi podrobně popisuje ochranu antarktické fauny a flory, likvidaci odpadů, která souvisí s vědeckým využitím tohoto kontinentu, je právním předpisem, který jako jedinou možnost pro implementaci příslušných dvou mezinárodních úmluv právě uvádí toto, tzn. přijmout zvláštní zákon o Antarktidě.
Vážená sněmovno, dovoluji si navrhnout, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení a přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jedinou písemnou přihlášku, a to paní poslankyně Marty Bayerové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře Ambrozku, který jste zde jako jediný zástupce vlády, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych konstatovat, že návrh zákona lze podpořit. Jedná se o zajištění všestranné ochrany životního prostředí Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené míru a vědě v souladu se Smlouvou o Antarktidě a Protokolem o ochraně životního prostředí.
Doporučuji pouze změnit výši pokuty ohledně zneužití jaderných výbuchů na Antarktidě, a to na sumu 100 milionů. Tím by došlo ke sladění s výší pokuty v tzv. atomovém zákoně.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, paní poslankyně. Další písemnou přihlášku nemám. Táži se, zda se někdo hlásí z místa. Ano, je tomu tak. Hlásí se pan poslanec Hrnčíř. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že máme před sebou návrh zákona, který asi nevzbudí moc velkou pozornost a asi nevstoupí výrazným způsobem do života našich spoluobčanů, neboť Antarktida je přece jen dosti daleko. Je to ale návrh zákona zajímavý a stojí za zmínku si o některých jeho aspektech promluvit.
Bylo zde řečeno, že účelem zákona je zajistit všestrannou ochranu životního prostředí Antarktidy. Zmiňuje se o tom hned první paragraf tohoto návrhu zákona. Podle mého názoru ale faktický cíl je jiný. Byl zde řečen panem ministrem životního prostředí a vyplývá mezi řádky i z důvodové zprávy - aby Česká republika vstoupila do jakéhosi elitního antarktického klubu. Vláda České republiky má ambici být v Poradním shromáždění antarktické smlouvy jako stát s konzultativním statusem, a ne jako je tomu dosud, že tento status nemá podobně jako dalších 18 států.
Chápu, že chceme mít hlasovací právo v tomto důležitém a významném orgánu. Pro tento cíl vláda vypracovala návrh zákona v souladu s mezinárodními smlouvami, jak tady byly zmíněny. Jak ale bývá naším dobrým zvykem, v řadě případů jde návrh zákona nad rámec smluv, a to jak protokolu, tak Smlouvy o Antarktidě.
***