Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(11.00 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Dalším bodem našeho dnešního dopoledního jednání je

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 114/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Radim Turek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radim Turek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s návrhem novely zákona, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem této jednoduché novely je možnost znovu vytvářet opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh. Shrnu několik důvodů, které mě vedou k podání této novely zákona.

S účinností od 1. 1. 2001 již není možno tvořit žádné zákonné opravné položky ve smyslu zákona o rezervách k pohledávkám vzniklým z titulu ručení. U každého jiného subjektu je možno k pohledávkám vzniklým ve vazbě na jeho hlavní předmět činnosti tvořit zákonné opravné položky, které snižují daňový základ. Shrnul bych do tří bodů důvody, proč by měl být tento zákon přijat.

1. Spediční a obdobné firmy, které poskytují záruky za celní dluh podle celního zákona, musí tyto záruky poskytovat vedle jiných vykonávaných činností. V opačném případě by nemohl být realizován současný systém placení a vymáhání celního dluhu.

2. Spediční a obdobné firmy zaplatí z titulu ručení celní dluh za často velice problematické subjekty. Do státního rozpočtu je tedy zaplacen celní dluh v plné výši a břemeno vymáhání pohledávky vzniklé z titulu ručení je v plném rozsahu přeneseno na tyto spediční a obdobné firmy.

3. Novou úpravou zákona o rezervách se nebudou přiznávat specifické výhody určité skupině poplatníků, ale pouze se sjednotí a zrovnoprávní přístup k tvorbě zákonných a opravných položek u různých subjektů.

Závěrem bych chtěl dodat, že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy. Navržená úprava je slučitelná s právními akty Evropské unie.

Zároveň plně respektuji stanovisko vlády a souhlasím s jejími legislativními úpravami, které by chtěly v této novele zákona předložit.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Radimu Turkovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Kocourek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych jako zpravodaj k tisku 114, což je zmíněný poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 593/1993 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, pouze zrekapituloval, že návrh zavádí možnost tvorby opravných položek, a tedy snižování základu daně z příjmů k pohledávkám po lhůtě, a to z titulu ručení za celní dluh dle celního zákona.

Rozpočtové dopady tohoto návrhu je možné charakterizovat pouze poměrně, a to jako zhruba 6 až 7 % z objemu realizovaných záruk za celní dluh.

Dále je nutné zmínit, že možnost tvorby opravných položek za realizované ručení za celní dluh existovala do roku 2001, nejde tedy v našem daňovém režimu o nějakou specialitu nebo o novou výjimku.

Návrh také znamená určité narovnání nákladově daňového přístupu k zákonem vynuceným ručením. Příkladem může být např. daň z převodu nemovitostí, kde ručitel za zaplacení této daně si může odepsat celou částku ručení do nákladů, a to dokonce jednorázově. Předložený návrh tedy z jistého pohledu implementuje podobný nákladově daňový princip, ale modifikovaný na tvorbu opravných položek v rámci zákona o rezervách, což je daňově měkčí varianta než u ručení za daň z převodu nemovitostí.

Na konec bych chtěl jen poznamenat, že takovýto návrh, který je zde předložen, byl touto sněmovnou již jednou, dokonce na této schůzi, akceptován, a to jako pozměňovací návrh k novele zákona o dani z příjmů, která nakonec nebyla sněmovnou jako celek přijata. Tedy tento návrh není na této schůzi žádnou novinkou.

Z výše zmíněných důvodů sněmovně doporučuji tento poslanecký návrh propustit do dalšího čtení. Pouze avizuji, že v rozpravě navrhnu ještě zkrácení lhůty k projednávání tohoto návrhu zákona ve výborech o 30 dnů, aby tento návrh mohl být projednáván ve druhém a dalším čtení na příští schůzi.

Tolik moje zpravodajská zpráva.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Přihlásil se pan zpravodaj. Vidím ještě pana poslance Gongola. Pan zpravodaj má přednost. Pokud toho chcete využít máte hned slovo.

Poslanec Martin Kocourek: Pokud zde stojím, využiji toho slova. Navrhuji zkrácení lhůty k projednávání tohoto návrhu zákona o 30 dnů.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Gongol.

Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové budu mít poněkud jiný názor než předkladatel nebo předřečník.

Dodnes jsem přesvědčen o tom, že návrhy zákonů vzniklé z poslaneckých iniciativ by se měly týkat především řešení problémů, které výrazným způsobem znepříjemňují život našich občanů, a vláda to nemíní řešit. V důvodové zprávě jsem si přečetl, že pokud by tento problém nebyl řešen, docházelo by postupně ke krachu spedičních a jiných firem. To mě samozřejmě vyděsilo, neboť jsem si ihned vybavil obrovský problém, který nám skokově zvýší nezaměstnanost, a zahájil jsem pátrání, kolik je takových případů zaznamenáno. Uklidnil jsem se, neboť jsem zjistil, že se jedná o případy ojedinělé, neboť spediční firmy mají již dnes dostatečný přehled o svých zákaznících a případné nedoplatky za ručení celního dluhu jsou ojedinělé. Navíc se to většinou řeší pojištěním těchto spedičních firem, což je samozřejmě komerční záležitost.

Abych byl přesný, jsou zde výjimky, jako např. Cargo Transport International Spedition, s. r. o., která dluží 700 mil Kč. Soudně jí to pak bylo sníženo na půl miliardy korun. Skončilo to až u Ústavního soudu s konečným verdiktem, že tato firma bude muset zaplatit. Jistě jste o tomto případu byli informováni tiskem v souvislosti s aférou okolo lehkých topných olejů. Jsou známé i další případy firem, které dovážely syntetický líh označený jako čisticí prostředky, nebo známý případ jiné firmy s obchodem s cukrem z Polska za neuvěřitelně nízkou cenu. Stejné jsou i případy dováženého textilu z Asie apod.

***