(14.20hodin)
(pokračuje Rusnok)
Chci tím říci, že restrukturalizace samozřejmě nebyla ukončena, ona popravdě řečeno dnes v průmyslu vůbec a ocelářském zvláště není nějakou kampaňovitou záležitostí, je to v podstatě trvalý proces potřeby zachovat konkurenční způsobilost tohoto sektoru. Restrukturalizace jako taková tedy bude pokračovat i poté, kdy nebude tento dodatkový protokol validní, měla by ale v té době pokračovat již bez státní pomoci, protože to by samozřejmě odporovalo závazkům, které jsme na sebe přijali jako budoucí člen Evropské unie.
Restrukturalizace nespočívá v tom, zda dojde, nebo nedojde ke změně vlastnictví nebo jeho formy. Tak to jasně deklaruje i Evropská komise. To tedy, že dnes máme v českém ocelářství v podstatě soukromé subjekty - Třinecké železárny, Novou huť a některé další, menší podniky, máme tam i státní subjekty, zatím státní subjekty, jako např. Vítkovice Steel - to neznamená, že nebyla dokončena v tomto směru restrukturalizace. Restrukturalizace se týká toho, že podnik je životaschopný, že je schopen pokračovat ve své existenci, ale bez státní nebo vnější pomoci. A to, že nebyla dokončena, je myslím zřetelné, a my činíme kroky na úrovni vlády, aby tyto záležitosti byly dokončeny co nejdříve tak, aby byl využit právě ten rámec, který nám tento dodatkový protokol poskytuje.
Snad tedy tolik na vysvětlení dotazu pana místopředsedy Langera. Jinak jsem připraven samozřejmě k jakékoliv další konzultaci. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Jiřímu Rusnokovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Jaromír Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové, milé kolegyně, dovolte mi, abych přičinil podle mne dost podstatnou poznámku k této záležitosti.
Jak jistě víte, protože zřejmě studujete tyto materiály, záležitost ocelářského průmyslu je záležitost, která se týká dvou položek. Jedna položka velmi výrazně ovlivňuje zaměstnanost v určitých regionech naší republiky a druhá položka, ta se týká objemu výroby v daném sektoru.
Chtěl bych se zeptat pana ministra - to souvisí s restrukturalizací průmyslu velmi volně - jestli budou pokračovat ty jevy, které jsme viděli v likvidaci Poldi Kladno, nebo jestli je spíše zájem místo výroby surového železa vyrábět kvalifikované výrobky, posunout tu pomoc, kterou tu stát může poskytnout, nejen na Novou huť a související výroby, tedy Vítkovice, ale i na Železárny Chomutov, kde dlouhodobě je neřešený problém toho druhu, že železárny zápolí s tím, že dva roky není řešena záležitost konkursu, což je záležitost částečně právní, ale také věcná, a jestli ta podpora také počítá s tím, že se posune v naší výrobě výroba od výroby surového železa ke kvalifikovaným výrobám, jestli tedy v této pomoci, která je odsouhlasena s Evropskou komisí, tento posun k vyšší přidané hodnotě, což je podle mne výrazně žádoucí, tam je zahrnut, jestli v podtextu tohoto protokolu nám v tom něco nebrání. To je totiž podle mne pro budoucnost našeho ocelářství to nejpodstatnější.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Kohlíčkovi za jeho vystoupení v obecné rozpravě. Další přihlášku do rozpravy nemám, ptám se tedy, jestli se někdo ještě hlásí. Ještě jednou pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, omlouvám se všem, které to nezajímá, za tuto půlhodinku interpelací na téma ocelářský průmysl, ale musím reagovat na dotaz pana kolegy Kohlíčka.
Smysl restrukturalizace - ještě znovu podtrhuji - je právě v tom, že bude zajištěna ona větší a relativně trvalá životaschopnost českých ocelářských firem. Ta je podmíněna tím, že i v jejich sortimentu dojde k posunu k výrobkům s vyšší mírou zpracování, chcete-li, tedy s vyšší mírou přidané hodnoty. To se ovšem také děje. To se děje bez našich moudrých pokynů a bez plánovacích komisí, to se děje, protože to je klíč k přežití a úspěchu. Když se podíváte na strukturu české ocelářské výroby, tak tam vidíte změny, které jsou signifikantní.
Ten plán restrukturalizace, který byl podmínkou ke schválení tohoto dodatkového protokolu, právě obsahoval mimo jiné tato věcná řešení a tyto věcné kroky, které byly doloženy podnikatelskými plány jednotlivých společností, o které se jedná. Ta pomoc, která je otevřena tímto dodatkovým protokolem, je v podstatě už a priori specifikovaná seznamem podniků, kterých se týká, a to právě plány těch jednotlivých firem, jakož i zájmy státu, které byly do toho plánu zahrnuty.
Pokud jde o konkrétní firmy, které tu byly uvedeny, nebo alespoň o jednu z nich, tak tam si myslím, že to je typický příklad toho, že se nejedná o problém nízké přidané hodnoty, protože je to druhovýrobce, zpracovatel ocelářský, který zpracovává surovinu vyrobenou v České republice. Problém je ovšem v tom, že firma je špatně vedena od samého začátku a že je součástí uskupení, které si nevede ekonomicky zrovna nejlépe. V důsledku toho na to doplácí i tato konkrétní firma.
Jinak ten konkrétní problém dnes je právní, bytostně právní, a je v rukou věřitelů a konkursních soudců, a přestože jsem se pokoušel různě leccos kolem tohoto problému činit, tak jsem nebyl úspěšný, protože to prostě není v mé kompetenci.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Rusnokovi. Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám a ani nevidím, že by někdo měl zájem se přihlásit. Obecnou rozpravu tedy končím.
Nepadl žádný procedurální návrh v prvním čtení - věřím, že mě paní zpravodajka kontroluje, kdybych se přeslechl - takže se můžeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Ano, pan kolega Fajmon.
Poslanec Hynek Fajmon: Děkuji. Doporučuji projednat tento tisk také ve výboru pro evropskou integraci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Má ještě někdo další zájem? Nemá.
Můžeme tedy zahájit hlasování pořadové číslo 356, kterým rozhodneme o předložení návrhu k projednání zahraničnímu výboru. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 356 se z přítomných 125 poslanců 103 hlasovali pro, proti byli 2. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 357 o tom, má-li být návrh předložen k projednání výboru pro evropskou integraci. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 357 se z přítomných 131 poslanců 91 vyslovilo pro, proti bylo 11. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán výboru zahraničnímu a výboru pro evropskou integraci. Tím končím bod 91.
***