(17.10 hodin)
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Já bych se chtěl jenom předkladatele zeptat, protože v návrhu usnesení máme, že se zřizuje dočasná komise Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy, naproti tomu ve schváleném programu figuruje jako bod 120, že to je Návrh na zřízení dočasné komise Poslanecké sněmovny pro změnu Ústavy ČR. Mně se zdá ten text "pro změnu ústavy" výstižnější, než je text v návrhu usnesení, který jsme obdrželi od předkladatele. Rád bych požádal o vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, za tuto poznámku. Pan navrhovatel určitě odpoví.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, měl bych chuť odkázat na svá předchozí slova, neboť jsem to vysvětlení již podal. Je samozřejmě legitimní podat protinávrh nebo návrh na změnu toho návrhu, který předkládám. Zdůrazňuji, že ho nepředkládám sám za sebe, ale po důkladné dohodě mezi všemi poslaneckými kluby, a to po dohodě na každém písmenu toho usnesení.
Já jen znovu opakuji, že se domnívám, že vymezení komise jako komise pro změnu ústavy by bylo zúžením záběru této komise. Proto se domnívám, že komise pro otázky ústavy je lepší název už proto, že ta komise může dojít k závěru, že i ty části našeho právního pořádku, které jsou sice ústavními zákony, ale nejsou součástí zákona, který nese název Ústava České republiky, mohou doznat také nějakých změn.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za toto vysvětlení. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Nehlásí.
Omlouvám se, paní poslankyně Eva Dundáčková. Prosím, paní poslankyně, omlouvám se vám za přehlédnutí.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já cítím potřebu vystoupit k tomuto bodu z jednoho prostého důvodu. Je mi celkem lhostejné, zda se dočasná komise bude jmenovat "pro ústavu", nebo "pro změnu ústavy". Mně trochu vadí uvedený účel, na který máme takovou ústavu zřídit. Já se domnívám, že můžeme zřídit komisi, byť já osobně bych podporovala spíše zřízení podvýboru, což bych považovala za běžné těleso, které na půdě Poslanecké sněmovny má své místo, které se takového úkolu může zhostit. Samozřejmě pan navrhovatel zcela legitimně podává návrh na to, abychom zřídili komisi, a já myslím, že v tom není žádný problém.
Problém vidím v otázce, zda opravdu cítíme v tuto chvíli, po deseti letech, tak jak bylo předneseno, silnou potřebu měnit Ústavu ČR a zda tím zároveň říkáme, že cosi nedobrého je v této ústavě, že tato ústava se neosvědčila, že existují opravdu závažné důvody pro to, aby existovala dočasná komise, která po delší dobu bude přezkoumávat, zda naše ústava odpovídá demokratickému zřízení v České republice. Toho já bych se obávala. Na druhé straně neříkám, že se tím vyslovuji zásadně proti zřízení takovéto komise. Domnívám se, že v Poslanecké sněmovně je velká řada návrhů, které se dotýkají ústavy, a že pravděpodobně bude dobré se jimi zabývat podrobněji, a to na půdě nějakého orgánu sněmovny. Jen velmi varuji před tím, abychom vydali signál, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR považuje Ústavu ČR za neodpovídající poměrům a nevyhovující současnému demokratickému zřízení a stavu společnosti.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. O slovo se přihlásil poslanec Miloslav Výborný, kterému dám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, právě z těch důvodů, které uvedla kolegyně Dundáčková, považuji za mnohem správnější, když už tedy zřizujeme komisi, nazvat ji komisí pro otázky ústavy, a nikoliv komisí pro změnu ústavy. Protože kdybychom tuto komisi nazvali komisí pro změnu ústavy, tak tím v podstatě předjímáme, jaký má být výsledek práce této komise, že si totiž přejeme ústavu změnit, a to by bylo předjímání nepatřičné. Neboť je to opravdu otázka nejen právní, ale i politická, zdali vůbec je zapotřebí ústavu měnit. Pakliže ano, v jakých částech, zda hlubokou změnou, nebo jenom drobnými změnami.
Já pociťuji potřebu nějakého parlamentního orgánu, který by se otázkami ústavy zabýval specializovaněji než toliko ústavně právní výbor. Ta potřeba tu existuje. A tu potřebu naplním buď zřízením této komise, proti čemuž vůbec nic nemám, nebo zřízením podvýboru ústavně právního výboru pro otázky ústavy, což se stane, pakliže by se sněmovna rozhodla tuto komisi nezřídit. Avizuji, že se tak zcela určitě stane.
Jsem přesvědčen, že práce této komise, případně podvýboru bude užitečná, neboť ve složení jedenácti členů bude velmi dobře možno každou ústavní změnu včas a důkladným způsobem prodebatovat. Podotýkám, že ať máme k ústavě jakýkoliv vztah, a já mám spíše velmi opatrný vztah k ústavním změnám, velmi opatrný, tak se nevyhýbáme tomu, že téměř na každé schůzi Poslanecké sněmovny, a v tomto volebním období to platí zatím bezvýjimečně, projednáváme nejméně jeden návrh novely ústavy. Je to docela smutná situace, ale nastává-li, tak potřebujeme nějaký orgán sněmovny, který by pokud možno minimalizoval tyto situace. Já to chápu právě tímto směrem, a ne tím směrem, že tato komise má maximalizovat naše úsilí o změny.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní poprosím pana poslance Kühnla, který se přihlásil do této rozpravy.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já se omlouvám, pokud moje slova vzbudila ten dojem, který zde naznačila paní kolegyně Dundáčková. Tak nebyla moje slova myšlena a já jsem subjektivně přesvědčen, že tak ani nemohou být chápána. Myslím si, že již jen samotný můj návrh, aby se komise nejmenovala komise pro změnu ústavy, ale komise pro otázky ústavy, dokazuje, že nemohla být moje slova takto myšlena.
Pokud bych vás měl seznámit se svým čistě osobním názorem na tuto věc, já bych nejraději, aby se tato komise jmenovala komise na ochranu ústavy před ústavně legislativním folklórem. (Veselost v sále.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Pan místopředseda Filip. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, dlouhodobě se bavíme o tom, jestli tento návrh projednáme. Několikrát byl na organizačním výboru. Jistě to není otázka jakéhosi politického profilu nebo přísunu k té nebo oné politické frakci ve sněmovně. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že komise nebo podvýbor pro otázky ústavy v Poslanecké sněmovně má existovat. Nesouhlasím s kolegyní Dundáčkovou, že bychom dávali jakýsi signál, že potřebujeme měnit ústavu. To tak určitě není. Ale podle mého soudu je potřeba se dohodnout na tom, jakým způsobem se budeme jednotlivými návrhy, které přicházejí k ústavě, zabývat.
Věřím, že slib pana předsedy ústavně právního výboru, že pokud komise nebude zřízena, vznikne podvýbor na ústavně právním výboru, je pro mnohé vodítkem. Já budu respektovat jakýkoliv výsledek hlasování o zřízení dočasné komise. Podílel jsem se s panem kolegou Kühnlem na tom, že jsme se dohadovali na některých nuancích, vůbec se tomu nebráním. Myslím si, že je to potřeba. Ono deset let existence ústavy je spíš o analýze toho ústavního stavu než o tom, že potřebujeme nutně tuto změnu.
Já už jsem řekl jednou nebo několikrát veřejně, naposledy při tom slavnostním zasedání v Senátu, že jednu ústavní změnu vidím jako velmi aktuální nejméně tři roky. Shoduji se na tom s řadou lidí, ale dosud to nikdy nebylo předloženo. A to je změna ústavního článku 97 o Nejvyšším kontrolním úřadu a o kontrole veřejných prostředků. Ale nemám to kde projednat! Nemám, s kým bych se o tom bavil. Abych nepoškodil tuto myšlenku, nepředkládám to jako svůj vlastní návrh.
***