(17.40 hodin)
(pokračuje Langer)
Ustanovení tohoto odstavce 8 § 12 mým pozměňovacím návrhem v žádném případě není dotčeno. Nicméně abych dokázal, že to skutečně myslím tak, jak říkám, a že právní názor nevím koho, zde prezentovaný paní poslankyní Fischerovou, je naprosto mylný, předložím v podrobné rozpravě alternativní pozměňovací návrh, který, věřím, paní Fischerovou uspokojí alespoň v tom smyslu, že mě přestane podezírat z takovýchto nekalostí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Ivanu Langerovi. Hovořit bude ministr kultury Pavel Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ve svém příspěvku bych se věnoval dvěma záležitostem, dvěma pozměňovacím návrhům, tj. jednak pozměňovacímu návrhu, který je z dílny pana místopředsedy Langera, a pak bych se věnoval na chvíli ještě skryté reklamě.
Když jsem diskutoval s panem kolegou Langerem jeho pozměňovací návrh, tak mi bylo sděleno - cituji možná nepřesně, ale není to úmysl, ale jistě se shodneme - že jeho "návrh reaguje na teoretické úvahy o rozdílnosti právních účinků dvou institutů zákona, jednak prodloužení licence a jednak udělení licence". Podle kolegy Langera má být cílem jeho návrhu posílení právní jistoty provozovatelů. Na tom jsme se jaksi shodli - nebo shodli, promiňte, na tom jsme se neshodli. Takto mi bylo argumentováno, proč pan místopředseda Langer podává svůj pozměňovací návrh.
Nesouhlasil bych tedy s jeho návrhem z důvodů jiných, než zde byly předneseny. A proto dovolte, abych je alespoň stručně tlumočil. Podle mého názoru totiž z připojeného odůvodnění není zřejmé, jakého problému se zmiňované teoretické úvahy stran rozdílnosti právních účinků rozhodnutí o udělení licence a rozhodnutí o prodloužení licence týkají ani v jakém konkrétním účinku má spočívat posílení právní jistoty provozovatelů. Znovu opakuji: v jakém konkrétním účinku, jestliže odmítá pan poslanec Langer ono - promiňte, když to tedy zjednoduším - televize na věčné časy.
V textech právních předpisů není slovní spojení "právní účinky" zaužíváno, a tudíž nemá dostatečně určitý a hlavně ustálený právní význam. Dokonce ani slovní spojení "právní účinky rozhodnutí" není z hlediska sémantického dostatečně sdělné, aby splňovalo podmínku srozumitelnosti a určitosti onoho normativního textu. Slovní spojení "právní účinky" používá právní věda při posuzování mnoha rozmanitých aspektů spojených s různými právními skutečnostmi. Lze např. hovořit o konstitutivních nebo deklaratorních účincích rozhodnutí, o kvantifikovaných účincích atd. To bychom tady rozebírali celou právní vědu.
Čili zde je má první připomínka, pokud se týče posílení právní jistoty a právních účinků.
Druhý důvod je také více sémantický, než abych ho podložil věcně, ale je důležitý.
K významu slova, které pan kolega Langer použil, tedy významu slova "stejné", lze uvést - když se podíváte do Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, tedy do posledního, Academia Praha 2000, pod heslo "stejný", tak tento slovník tam uvádí: shodný, totožný, tentýž, úplně s něčím kryjící nebo mající tytéž vlastnosti jako něco jiného. Z toho tedy vyplývá, že pokud by rozhodnutí o prodloužení licence mělo mít stejné - a znovu cituji slovník - totožné, shodné, tytéž právní účinky jako rozhodnutí o udělení licence, nutně by muselo zakládat nárok na prodloužení licence, neboť jedním z právních účinků rozhodnutí o udělení licence je, že takový právní nárok zakládá. Kdyby rozhodnutí o prodloužení licence takový nárok nezakládalo, je použití výrazu "stejné" naprosto nesprávné. A z toho důvodu je normativní text významově řekl bych neurčitý.
A na konec k tomuto bodu. Rozhodnutí, kterým se prodlužuje doba platnosti licence, je přece jiným rozhodnutím než rozhodnutí, jímž se licence uděluje. Proto nemůže mít stejné právní účinky. Nemá totiž stejný účel, nemá totiž ani stejný obsah.
Je třeba brát zřetel na skutečnost, že každé jednotlivé rozhodnutí je určeno kontextem právní úpravy, z níž vychází. Proto je stanovisko moje k návrhu pana poslance záporné. Uvidíme, jak bude vypadat, jak říká, jeho změněný nebo kompromisní pozměňovací návrh.
A nyní stručně pro pana zpravodaje Plevu, snad to uslyší.
Pokud jde o definici pojmu "skrytá reklama", je v zákoně o regulaci reklamy rovněž pojata tak, aby dopadala na mediální oblast. Je to úmyslně, když se podíváte do tohoto zákona. Rámec této regulace tvoří ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a také § 2 odst. 5.
A teď bych byl rád, kdybyste věnovali pozornost tomu, co řeknu.
Skrytou reklamou se podle tohoto zákona - rozumějte zákon o regulaci reklamy - rozumí "reklama, u níž je obtížně rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označená". Na tuto definici pak navazuje pravidlo zavedené v § 2 odst. 5, které stanoví, že "reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělená od ostatního sdělení".
Při porovnání definic skryté reklamy uvedených v obou zákonech, tedy jak v zákonu mediálním, tak v zákonu o regulaci reklamy, je tedy zřejmé, že úprava skryté reklamy v zákoně o regulaci reklamy je prostě přísnější než v mediálním zákoně, podle jehož dikce je nezbytným definičním znakem záměrně sledovaný "reklamní účel". Definice skryté reklamy podle mediálního zákona by tudíž nedopadala např. na některé formy tzv. redakční reklamy.
To je stručné zdůvodnění toho, proč nepodpořím tento návrh pana poslance Plevy.
Toliko moje připomínky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: O slovo se přihlásil zpravodaj poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Protože jsem byl panem ministrem nepřímo vyzván a protože jsem slyšel jeho slova, dovolím si krátkou reakci.
Pokud by byl vypuštěn tento pozměňovací návrh, který je pozměňovacím návrhem výboru, i když jsem ho, pravda, předkládal ve výboru já, dojde k tomu, že bude možné pokutovat provozovatele za zařazení téměř jakéhokoliv filmu. Filmy totiž často bývají, protože jsou to drahé záležitosti, sponzorovány určitými firmami a ty firmy sledují reklamní účel.
***