(18.20 hodin)
(pokračuje Říman)
Nicméně sami dobře víte, že to není tak úplně pravda, protože schengenský režim tady ještě nějaký pátek nebude.
Netýká se to jenom, i když hlavně, pouze nákladní dopravy, týká se to i osobní dopravy, zejména v období prázdnin, o svátcích, v sobotu a neděli, a je opravdu tristní, když člověk přijíždí třeba na hraniční přechod v Rozvadově, najednou se dálnice rozšiřuje na osm a více pruhů, vidí před sebou obrovskou celnici, kterou jsme před lety postavili za desítky, možná stovky milionů korun, a ať je tam těch aut na půl hodiny, 20 minut nebo na hodinu, tak je vždycky z české i německé strany otevřen pouze jeden pruh, jedno pracoviště a vy musíte čekat. To jsme to potom nemuseli stavět.
Je mi jasné, že je to otázka i na za vámi stojícího kolegu ministra vnitra, nicméně jsem si k zodpovězení této interpelace vybral vás. Otázka je zjevná - jestli s tím hodláte něco dělat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Dámy a pánové, vážený pane poslanče, musím říci, že je tady celá řada faktorů, které ovlivňují propustnost hraničních přechodů v České republice, a tudíž čekací dobu na odbavení. Mezi tyto faktory patří zejména značný objem mezinárodní nákladní dopravy a její každoroční nárůst o cca 11 až 14 %. Nejvíce se to projevuje právě na hraničním přechodu Rozvadov, v Náchodě, Cínovci, Pomezí, Vojtanově a Břeclavi-dálnici. Dále je to skutečnost, že ČR je v tomto druhu přepravy zboží významným tranzitním státem, dále značné množství regionálních přeprav mezi sousedními státy. Od roku 1995 byl zaznamenán nárůst v rozmezí 110 % v Jiříkově až po 340 % na přechodu Harrachov.
Nedostatečná je infrastruktura, která existuje na některých hraničních přechodech. Infrastruktura nemůže sledovat stálý nárůst kamionové přepravy, protože držet takovéto tempo zdokonalování a rozšiřování příslušné infrastruktury není v možnostech kapitoly Ministerstva financí.
To, co je problém, tak jsou zejména neodpovídající komunikace a nedostatečné parkovací plochy před hraničními přechody, a to na obou stranách státní hranice. Rovněž kapacita některých hraničních přechodů již neodpovídá stávajícímu zatížení. Týká se to Hodonína, týká se to Hatí apod. Tyto problémy jsou na některých hraničních přechodech a byly na některých hraničních přechodech v minulých letech postupně eliminovány úpravami technologie odbavování, zejména ve Folmavě nebo Hodoníně, popř. stavebními úpravami, rozšířením hraničních přechodů, což se dotklo Chotěbuzi.
Pokud jde o státní hranici s Polskem, současný počet hraničních přechodů určených pro mezinárodní kamionovou přepravu bez omezení tonáže je ve vztahu k jejímu objemu a meziročnímu nárůstu nedostatečný. Další příčinou je rozdílná technologie odbavování a nestejný rozsah procedur vykonávaných orgány sousedních států, a to i při výkonu společných služeb. V některých případech, např. na úseku státní hranice s Německem, není v průběhu 24 hodin nepřetržitě zajištěna plynulá návaznost celního odbavení na činnost spedičních firem. Jejich činnost je časově omezena především v nočních hodinách. Některé kamiony přepravující zboží do států EU přijíždějí na německé hranice, aniž by byl znám příjemce zboží v EU, a teprve na hranicích je prostřednictvím spedičních firem řešeno umístění zboží včetně zajištění celního dluhu, což celní procedury přirozeně prodlužuje. Způsobuje to čekání kamionů v celním prostoru, blokování míst na odstavném parkovišti apod. Tyto věci se nedají z pohledu pravomocí a kompetencí Celní správy žádným způsobem regulovat, urychlit ani usnadnit. V řadě případů německé, ale i polské celní orgány vyclívají zboží přímo na státní hranici, a to i zboží přepravované na podkladě karnetu TIR, nikoli až na vnitrozemských celních úřadech, jako to při dovozu praktikuje česká strana. Rovněž toto prodlužuje dobu potřebnou pro odbavení při výstupu z České republiky.
Musím říci, že další příčinou je také počáteční poměrně nízký objem přeprav zboží uskutečňovaný ve společném tranzitním režimu. Další faktory, které přirozeně ovlivňují nárůst čekacích dob, jsou státní, náboženské a jiné svátky, které nenavazují na svátky v sousedních zemích, což spolu se zákazem jízd nákladních vozidel ve dnech pracovního klidu a pracovního volna způsobuje okamžitou kumulaci nákladní dopravy před hraničními přechody. Značná část přepravců a dopravců nereaguje na vývoj situace na hraničních přechodech. Projevuje se zde i určitá nepružnost a konzervatismus v obchodních kontaktech, v dodavatelských a ručitelských vztazích. Řada dopravců má své trasy, své speditéry a není ochotna je měnit v závislosti na vývoji situace.
Dalším problémem je i přetrvávající neznalost celních a ostatních předpisů souvisejících s dovozem, vývozem a tranzitem zboží ze strany některých dopravců spolu s předkládáním neúplných dokladových materiálů. Pokud jde o další faktor, tak je to i nutnost provádění fyzické celní kontroly zboží přímo na hraničním přechodu na základě vypracovaných rizikových profilů zboží dopravců, obchodníků, a to i u zboží přepravovaného pod mezinárodními ručicími dokumenty. Musím říci, že na jednu stranu toto opatření často komplikuje situaci na hraničních přechodech, současně je Celní správa kritizována za to, že neprovádí dostatečně často a v dostatečně velkém rozsahu právě tyto fyzické celní kontroly a že se v převážné míře spoléhá na údaje, které jsou deklarovány v příslušných dokumentech a příslušných dokladech. Typickým příkladem mohly být i některé akce, které se prováděly na jihomoravských hraničních přechodech.
Pokud jde o opatření, která jsou prováděna v rámci Celní správy k eliminaci dané situace, která je - a v tom s vámi souhlasím - nepříznivá, a musím říci, že je nepříznivá téměř permanentně. Cílem je tedy maximální využívání daného počtu odbavovacích míst. Celní správa uplatňuje požadavky na flexibilitu odbavujícího personálu, je vyvíjen tlak na zvýšení podílu přeprav v rámci zjednodušených postupů ve společném tranzitním režimu, podporuje se zavádění elektronického celního řízení. V rámci dvoustranných partnerských jednání je prioritou nezbytnost koordinace činností všech složek působících na státní hranici. Celní správa se účastní zpracování mezinárodních projektů směřujících k optimálnímu řešení situace na hraničních přechodech. I když finanční prostředky v rámci kapitoly Ministerstva financí jsou omezené a meziročně dochází spíše k poklesu investic v rámci Celní správy, jsou a byly prováděny v rámci možností stavební úpravy na hraničních přechodech.
Musím říci, že tady ne vždy dochází k symetrické činnosti na druhé straně. Typickým příkladem je plnění dohody se slovenskou stranou, týkající se výstavby některých pracovišť pro Celní správu na slovenské straně hranic. Musím konstatovat, že když česká strana tuto dohodu dodržela a investovala příslušné finanční prostředky do výstavby pracovišť Celní správy na české straně, tak slovenská strana recipročně tyto dohody zatím nedodržela a v současné době zvažuje i přehodnocení původně plánovaných investic, zejména s ohledem na současný vstup Slovenska spolu s Českou republikou do EU. To se týká zejména situace na hraničním přechodu v oblasti Hodonína.
Dalším důležitým opatřením je optimální směřování průjezdu vozidel na základě jednání se zastupiteli regionů.
***