(17.30 hodin)
(pokračuje Gross)
Takže to je ten důvod, proč se na ně tento zákon nevztahuje a nemůže vztahovat, dokud třeba nedojde k tomu rozhodnutí, že např. rychlá záchranná služba by zůstala státní. Ale to je opravdu zásadní politické rozhodnutí a do té doby se na ně tento zákon vztahovat nemůže. To je k té první připomínce, která v rozpravě zazněla.
Dále otázka, která zazněla v několika vystoupeních, tj. otázka podmínek pro přijetí do služebního poměru. Proč se zde opět objevuje podmínka vykonání základní vojenské služby nebo náhradní vojenské služby. Důvod je následující. Důvod je ten, že podle legislativních pravidel každý návrh zákona musí vycházet z platné právní úpravy. My v tuto chvíli máme platný branný zákon a základní vojenská služba je v ČR stále uplatňovaná, byť my tady víme, v této sněmovně, že v poměrně krátké době toto přestane. Ale každá vládní předloha podle legislativních pravidel musí vycházet z platného právního vztahu a ten je takový, jaký je, to znamená, že v tuto chvíli se branná povinnost v ČR uplatňuje.
Pokud jde o další poznámku, že náhrady by měly být násobkem minimální mzdy a ne absolutní částkou, což je jedna z těch diferencí, která, pokud toto bude schváleno, tak jak to je nyní navrženo, tak je ve vztahu k vojenskému služebnímu zákonu. Důvod je takový, a kdyby tady byl ministr financí, případně ministr práce a sociálních věcí - který tady je - tak ta argumentace spočívá v tom, že minimální mzda je vlastně administrativním zásahem vlády schopna z týdne na týden, ze dne na den poskočit třeba o tisíc, o dva tisíce korun. Pokud se toto váže na násobek minimální mzdy, tak potom samozřejmě dochází k astronomickým dopadům na státní rozpočet. Toto je jeden z bodů, kde ministr práce a sociálních věcí také několikrát uplatňoval, aby se naopak sjednocení ve vztahu k vojenským zákonům posunulo směrem k tomu, co je v této předloze. Takže ano, ta diference tady je, ano, chceme to sjednotit, ale spíše tímto směrem nežli tím extendováním vazby na násobek minimální mzdy.
Otázka, co bylo důvodem pro stanovení jako podmínky pro ukončení služebního poměru termín 31. 12. toho roku, ve kterém příslušník dovrší 65 let, a s vazbou na to, že to bude znamenat zakonzervování bezpečnostního sboru a že by to mělo být dříve. Možná si pamatujete, že můj předchůdce Václav Grulich přijal administrativní rozhodnutí, resp. rozhodnutí ve služebních věcech, které znamenalo, že nikdo nesmí být v řídicích funkcích, pokud dosáhl 60 let. Toto muselo být zrušeno vzhledem k nálezu Ústavního soudu, resp. mezinárodním závazkům, které ČR má, takže tady můžeme pouze debatovat, jestli je vhodná hranice 65 let, nebo tam má být 70, nebo 66. Ale to asi nebylo přesně tím směrem, kterým ta námitka šla.
Proč je navrhována účinnost k 1. 1. 2005 a proč není k 1. 1. 2004. Já jsem rozpolcen. Jsem rozpolcen proto, že jsem v této sněmovně před rokem navrhoval a vláda tehdy schválila, aby účinnost tohoto zákona nebyla ani 1. 1. 2004, ale aby byla s účinností 1. 1. 2003, to znamená, že již v tuto chvíli mohl tento zákon platit. Problém samozřejmě nespočívá v ničem jiném nežli v ekonomických možnostech, které nyní jsou. Dostanu se k tomu za chvíli v připomínce -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo vlády, já vás ještě přeruším.
Opravdu žádám pana ministra kultury, pana předsedu klubu ODS, pana kolegu Maštálku a ostatní, jestli chtějí diskutovat, nechť diskutují mimo sněmovnu, protože to je velmi vážná věc, o které tady diskutujeme, a vy to většinou nevnímáte. Za chvilku budeme hlasovat a je důležité, abychom celý ten zákon projednali v klidu a pořádně.
Děkuji za uklidnění sněmovny.
Prosím, pane místopředsedo vlády, máte znovu slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Děkuji, pane předsedající.
Takže ten problém není v ničem jiném nežli ve finančních možnostech tohoto státu.
Zcela jasně prohlašuji, že není pravda to, co zaznělo ve vystoupení pana místopředsedy Langera o tom, že se slibuje nějaký nárůst, který není. I to, co vláda schválila, je zcela jednoznačně pozitivní dopad na příslušníky bezpečnostních sborů, který znamená, že k okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, tak jak je vládou předložený, průměrný služební příjem příslušníka bezpečnostního sboru bude činit 31 767 korun i při tom koeficientu 0,95. A v okamžiku, kdy se dostaneme na koeficient 1,00, to bude 38 393 korun. Je to hodně, paní poslankyně a páni poslanci, pokud vláda musela vést debatu chvíli o učitelích, chvíli o lékařích, chvíli o zdravotních sestrách, chvíli o uměleckých pracovnících, galerijnících a mezi tím o příslušnících bezpečnostních sborů. Jsem velmi rád, že vláda i za těch ekonomických možností, které jsou, schválila to znění tak, jak ho schválila, a schválila je se znalostí ekonomických dopadů a s vědomím, že je schopna tomuto dostát.
Je velmi jednoduché v tuto chvíli přijít s návrhem na zvýšení koeficientu, tak jak tady zaznělo, na 1,2. Je velmi jednoduché přijít s návrhem na zavedení příspěvku na bydlení - ještě se k tomu vrátím za chvíli. Je velmi jednoduché přijít s návrhem na účinnost k 1. 1. 2004. Ale musí k tomu tato sněmovna říci i "b", to znamená, že bude souhlasit s příslušnými rozpočtovými dopady, které se samozřejmě promítnou i do celkové rovnováhy státního rozpočtu při bilanci příjmů a výdajů a při schvalování konečného deficitu státního rozpočtu. Jinak je to prostě falešná hra, jinak je to ta hra, kterou rozhodně já nechci hrát s příslušníky bezpečnostních sborů, že jim tady něco slíbíme a potom sněmovna neschválí příslušné navýšení rozpočtové kapitoly. A my prostě budeme mít služební zákon s malým objemem finančních prostředků, a sice budeme muset ten zákon naplnit, ale jediným způsobem, jakým by ho šlo naplnit, že budeme propouštět, aby se příslušný objem finančních prostředků rozprostřel na menší objem příslušníků, a tím se sníží kvalita veřejné služby, kterou jednotlivé sbory v ČR předkládají. Čili já samozřejmě jako resortní ministr se nebráním a vůbec nechci bránit, naopak bych to přivítal, kdyby bylo možno dát lidem, kteří spadají pod můj resort, případně pod ostatní bezpečnostní sbory, více, ale musí tato sněmovna umět říci i to "b", to znamená, že na to skutečně prostředky uvolní a nebude potom kritizovat nerovnováhu výdajů a příjmů státního rozpočtu, alespoň v této položce, o kterou třeba by dnes tímto politickým rozhodnutím sněmovna tuto věc udělala. Protože pak bychom byli v situaci, kdy prostě budeme muset to hledat jinde. Velmi si dovedu živě představit situaci, že ministr financí mě postaví do situace, že sice zvýší dramaticky platy, ale omezí se provozní prostředky. A my budeme mít dobře placené příslušníky bezpečnostních sborů, kteří nebudou mít na benzin, nebudou mít na telefon a nebudou moci vykonávat řádný výkon služby. Čili jenom na tuto relaci upozorňuji, protože se snažím, alespoň pokud to jde, při mém nejlepším vědomí dělat tu práci tak, abychom se za žádný krok, který uděláme, nemuseli stydět a dělali jsme ho s vědomím všech dopadů, které to má.
Takže dospěje-li sněmovna k závěru, že se účinnost zákona má posunout k 1. 1. 2004, já to jedině přivítám, jako poslanec tento návrh podpořím, ale musí to být i s tím deklarovaným vědomím rozpočtových dopadů na bilanci příjmů a výdajů a s přijetím tohoto závazku, že se pak nikdo nebude zlobit, že o toto naroste třeba deficit veřejných rozpočtů. Pokud by tato deklarace nebyla, tak prostě pro ten pozměňovací návrh se dá hlasovat jen velmi obtížně.
K dalším vystoupením, která zde zazněla. Pan místopředseda Langer hovořil o tom, že bude mít dlouhé vystoupení proto, že se jedná o návrh zákona, který naplňuje jeden ze základních úkolů státu. Já mu za jeho vystoupení děkuji, i když spíše to byla obhajoba chyby, kterou udělali na konci minulého volebního období, kdy odmítli návrh zákona, který už v tuto chvíli mohl být v účinnosti. Ale řada věcí, o kterých pan místopředseda Langer hovořil, jsou věci, o kterých se musí vést řádná debata, protože já třeba říkám, že s ním souhlasím v tom, že i mně se nelíbí jedenáct složek platu, který z tohoto zákona vyplývá. V tom má pan místopředseda pravdu. Ale problém je, že já musím reflektovat, a bohužel musí to reflektovat i tato sněmovna, mezinárodní závazky, které ČR má, a úmluvy Mezinárodní organizace práce, které prostě jednoznačně striktně stanoví, že každý stát, a to i pro příslušníky ve služebním poměru, musí zvlášť oceňovat tu práci přesčas, tu práci v sobotu, v neděli, tu práci o svátcích.
***