(15.00 hodin)
(pokračuje Votava)
Navíc kromě několika stovek průkazů vydaných českým ministerstvem stavebnictví neexistuje žádná jejich evidence. Je proto žádoucí dobu platnosti takovýchto oprávnění omezit a požadovat, aby osoby oprávněné k projektové činnosti byly osoby autorizované podle požadavků tohoto zákona.
Konkrétní pozměňovací návrhy předložím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, byl jste jediný, kdo byl přihlášen do obecné rozpravy. Zeptám se, zda se této rozpravy chce ještě někdo zúčastnit. Pan poslanec Václav Mencl má slovo.
Poslanec Václav Mencl: Problémem, o kterém jsem se zmínil a který pokládám za nevyřešený, jsou rozdílné podmínky pro přístup k výkonu vybraných činností ve výstavbě v České republice pro české občany a pro státní příslušníky jiných států Evropské unie. Český občan obdrží právo vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě na základě příslušného vzdělání, praxe a zkoušky zvláštní způsobilosti, státní příslušník jiného státu Evropské unie obdrží právo vykonávat vybrané činnosti v České republice na základě odpovídajícího vzdělání a praxe a zkoušku vykonává, pouze pokud nesplňuje požadavek odpovídajícího vzdělání.
Zatímco způsob udělování práva vykonávat vybrané činnosti pro české občany je naší vnitřní věcí, způsob pro občany jiných států Evropské unie stanoví příslušné směrnice Evropské unie.
Předložená novela zákona je svou přísností na maximu možnosti, které tyto směrnice umožňují. Jsme tedy v situaci, kdy na své občany klademe vyšší požadavky než na cizí státní příslušníky. Dovolte mi konstatovat, že pro to nevidím žádný vážný důvod. Naše vysoké školy poskytují velmi kvalitní vzdělání, praxe má vysokou profesionální úroveň, naše stavebnictví ostatně vždy bylo a je významným exportním odvětvím.
Při projednávání novely tohoto zákona ve výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj padlo velmi zajímavé a přitažlivé odůvodnění výše uvedeného rozdílu v přístupu k českým občanům a občanům jiných zemí, a to, že doma je vždy režim udělování práva vykonávat odborné činnosti přísnější, a proto může být v hostitelské zemi mírnější. Abych toto tvrzení ověřil, požádal jsem náš Parlamentní institut o zpracování studie, kterou mám před sebou a je vám samozřejmě všem k dispozici. Jmenuje se "Regulace povolání architekta v některých evropských státech". V jejím světle se výše uvedené zdůvodnění rozdílných režimů pro domácí a cizince ukazuje jako minimálně řečeno problematické. Část zemí, jako je např. Nizozemsko, Finsko, Dánsko, Švédsko, totiž regulaci profese nemají. V další skupině zemí je požadováno vzdělání a praxe. Mezi ně patří např. Francie a Belgie. Třetí skupina zemí, např. Maďarsko a Slovinsko, požaduje vzdělání, praxi a vykonání zkoušky. Důležitý je pohled na naše nejbližší sousedy: Polsko požaduje vzdělání a praxi, v Německu je právní úprava obsažena v zemském zákonodárství, ve studií zkoumaném právním řádu Saska a Porýní-Falcka je předepsáno vzdělání a praxe. Požadavek vzdělání, praxe i zkoušky má ve svém právním řádu z našich sousedů pouze Slovensko a Rakousko.
Liberální duch evropské směrnice tedy není náhodný a odpovídá i trendu liberalizace v oblasti výkonu povolání v celé budoucí Evropské unii. Proto si v podrobné rozpravě dovolím předložit pozměňovací návrh, který podmínky udělování vybraných činností ve výstavbě pro české občany přiblíží podmínkám pro státní příslušníky jiných členských zemí Evropské unie v České republice.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Václavu Menclovi. Zaregistrovala jsem přihlášku panu poslance Pavla Hrnčíře, kterému nyní uděluji slovo. Prosím.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, chtěl bych zareagovat na vystoupení poslance Votavy, který zde přednesl určité stanovisko k návrhu zákona, a zejména pak se dotkl oblasti tzv. zvláštních způsobilostí, které byly v minulosti vydávány jako oprávnění k projektové činnosti, a podle mých informací podle tohoto režimu projektuje nebo provádí činnost ve výstavbě několik tisíc lidí v oboru stavebnictví. Přednesl tady stanovisko, že vydávání těchto zvláštních způsobilostí je předmětem snad nějakých nekvalitních projektů, nekvalitní činnosti a že kvůli tomu musíme přistoupit k procesu autorizace v této oblasti.
Ptám se tedy vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, pana poslance, aby zde uvedl konkrétní důvody, konkrétní nekvalitní projekty, konkrétní nekvalitní stavby, které jsou zdrojem jeho názoru, že jsou nekvalitní, a musí být tedy řešeny novou formou vydávání autorizace. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Jsme stále v obecné rozpravě. Táži se nyní, kdo dále se hlásí do obecné rozpravy k tomuto zákonu. Pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, myslím, že kolega Votava bude reagovat na slovo kolegy Hrnčíře, možná, že se k tomu ještě odhodlá. Je si nemyslím, že by šlo o nějaké nekvalitní projekty těch, kteří mají dneska zvláštní oprávnění. Ale spíš jde o to, aby v jedné profesi byl zaveden jeden stejný režim. Rozumím, že toto je opatření po přijetí zákona o autorizaci, které přetrvává z minulosti. Týká se to mnoha odborníků, kteří jsou dnes ve věku - nevím - 70 let, kteří už stejně těch projektů mnoho nenadělají, ale nicméně ti nejmladší toto oprávnění mohli mít. Když si člověk spočítá, kdy to mohli dostat poslední a jakou musí mít praxi, tak jim je dnes 45 let. To jsou ti nejmladší, kteří mohou oprávnění mít. A myslím si, že v tomto věku jim nic nebrání, aby si nechali provést řádnou autorizaci podle tohoto zákona jako všichni ostatní. To znamená, jde tady vlastně o to, aby se nový režim už srovnal pro všechny v té profesi, aby neexistovaly režimy dva. Souhlasím s tím, že je asi dosti nesprávné, kdyby se starý režim zrušil ze dne na den, tak jako se to navrhuje ve vládním návrhu zákona.
Hodlám v této věci předložit pozměňovací návrh, možná že budou i další, aby tato oprávnění skončila svoji platnost do 12 měsíců po nabytí platnosti tohoto zákona, to znamená, aby tam byla ještě nějaká doba na doběhnutí a eventuální přípravu těchto odborníků na provedení řádné autorizace.
Takže já si sám nemyslím, že jde o nějaké nekvalitní projekty, ale jde o sjednocení režimu pro stejné profese. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, v reakci na toto vystoupení se hlásí do obecné rozpravy pan poslanec Pavel Hrnčíř.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní místopředsedkyně, chápu možná stanovisko pana poslance Vymětala, ale pečlivě jsem poslouchal projev pana poslance Votavy a z něho jsem zaznamenal, že se jedná ve vládním návrhu o reakci na to, že zde je velká nespokojenost s prováděním projektů podle režimu zvláštní způsobilosti, a ptám se tedy ještě jednou, zda by byly panem poslancem tady předneseny konkrétní návrhy za těch deset let, možná i více, kdy tento režim zvláštní způsobilosti funguje, že najednou je zde tento režim likvidován. Nechápu proč tedy pan poslanec Vymětal tady obhajuje stanovisko, které docela chápu, ale chtěl bych slyšet od předkladatele, aby svůj názor opřel o konkrétní stanoviska.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Václav Votava.
Poslanec Václav Votava: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v reakci na pana poslance Hrnčíře: To není to, že by byly projekty nekvalitní nebo ve velké míře nekvalitní. Je to o tom - myslím, že to řekl pan poslanec Vymětal - o sladění, a abychom v podstatě měli jasně zkoušené, autorizované projektanty, protože z vlastní zkušenosti vím, jak se průkazy odborné způsobilosti v tehdejší době vydávaly. Dneska požadavky na projektanta jsou daleko tvrdší a daleko přísnější, např. od doložení projektů, které projektoval, od zkoušky, kterou musí vykonat, kdežto v době, kdy se vydávaly průkazy způsobilosti, toto nebylo.
***