(14.50 hodin)
(pokračuje Tlustý)

A určitě k tomu budete přičítat, budete přece muset přičítat ty platby, které za něj platí zaměstnavatel. Očekával bych, že by vláda měla můj návrh přivítat a říci, že jí v něm chybí jediné, že jí v něm k těm dvěma číslům chybí ještě třetí. A to je, kolik z toho je ukládáno nebo kolik plyne právě na ono důchodové pojištění, protože chcete-li sdělit našim zaměstnancům relaci, ve které se dočkají výše svého důchodu, tak ta relace přece nebude nic jiného než funkce, ve které se bude odvozovat výše důchodu od nashromážděné částky. A jestli vážně myslíte, že tato relace má být prohloubena a zavedena, tak vy, vážená vládní koalice, budete potřebovat zaměstnancům tento údaj zpřístupnit. A není žádný přirozenější způsob, než ho zpřístupnit na výplatní pásce.

Jestli není důvodem pro kritiku tohoto návrhu jenom to, že jsem ho navrhl já, tak se domnívám, že byste mohli snad jedině chtít, aby ta dvě moje čísla byla nahrazena tím vaším jediným. To by snad možná se ještě dalo před rozumně uvažující veřejností ustát. Ale v podobě, ve které ta kritika probíhá, nezlobte se na mě, je čím dál zřetelnější, že o věc vám vůbec nejde. Vždyť vy popíráte svou vlastní reformu, kterou jste tak slavně před týdnem prezentovali.

Toto vysvětlení bych ukončil velmi jednoduše slovy předsedy rozpočtového výboru. Tady jde o pravdu a já té pravdě nedávám žádné přívlastky, ani kladné, ani záporné. Někomu se to bude líbit, někomu se to nebude líbit, ale podle mého názoru je nesporné, že by mělo být usnadněno - a zdůrazňuji slovo usnadněno - aby zaměstnanec viděl, v jaké skutečné výši je zdravotně a sociálně pojištěn. Ať si pak s tou informací udělá, co chce, ať se mu líbí, či nelíbí.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má nyní pan poslanec Vojíř, poté ještě jednou pan poslanec Karel Vymětal.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, myslím, že teď už je zjevné, že se jistým způsobem točíme v kruhu. Na jedné straně zazněla fakta a je to zřejmé a je úplně jedno, jestli šlo o poměr 58 : 47 nebo 53 : 47. Myslím, že je nicméně zjevné, že dochází k tomu, že to, co má zaměstnanec napsáno nyní na výplatní pásce, k tomuto číslu se bezesporu přímo váže odvod zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatele. Myslím, že na této definici se všichni shodneme. Tudíž je zjevné, že spojím-li tyto dva výdaje podnikatele, budu tomu záměrně říkat, tak dojdu k tomu, že uvidím cifru, která - a já vám uvedu druhý příklad, jestliže jsem uvedl na začátku první - je velmi klíčovou pro jedno velmi důležité jednání. Já už šest let jednám o kolektivní smlouvě. Šest let přesvědčuji své partnery o tom, že musíme samozřejmě určitým způsobem, zvyšuje-li se např. produktivita práce, se podílet na tom, že část je zaměstnanců, část je podnikatele, ale že také musíme dávat pozor na to, že jestliže zvyšujeme určitým způsobem základ mzdy, tzn. hrubou mzdu, tak v tomto případě se přímo promítne i zvýšení odvodu sociálního a zdravotního tím zaměstnavatelem. To znamená, že je zjevné, že např. vyjednáme-li po dohodě 10procentní zvýšení, je zjevné, že dojde ke zvýšení nikoli pouze o 10 %, ale že dojde ke zvýšení zhruba asi o 13,5 % z celkové částky. Ta zátěž je ne 10 %, ale 13,5 %. Myslím, že to je přece naprosto zjevné. Tady dochází k tomu, že se zřejmě levice tohoto důkazu bojí a že nechce připustit, aby došlo k tomu, co zde mí předřečníci řekli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Karel Vymětal, poté se připraví pan ministr a poslanec Škromach.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nevím, jestli se levice něčeho bojí, ale čeho se bojí pravice, jsem tady už řekl. Zatím na to nikdo nereagoval a já se nedivím, je to přirozené. Ale začínám si připadat jak v blázinci. Předkladatel tvrdí, že zaměstnavatel za zaměstnance něco platí. Přece to není pravda! Snad by předkladatel měl vědět a mohl vědět, že zaměstnavatel platí z objemu vyplacených mezd. Tečka. A to je v každé výroční finanční zprávě každého podniku. Tedy ne za zaměstnance, platí to ten podnikatel za sebe, poněvadž je to zákonem uložená povinnost. Tak si nedělejme z lidí blázny!

Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, ač je jednacím jazykem této sněmovny čeština, mám pocit, že zřejmě používáme každý ten svůj jazyk, a z tohoto důvodu se dostáváme do nekonečného řetězce různých vystoupení a reakcí. Velmi bych prosil, abychom si zkusili naslouchat a respektovali své názory, ale zejména si zkusili naslouchat.

S faktickou poznámkou pan navrhovatel Tlustý, poté pan ministr Škromach.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Dámy a pánové, vítám, že jsme se přesunuli do argumentace aritmetiky čtvrté třídy základní školy, ale suma mzdových prostředků je samozřejmě tvořena platbami za každého zaměstnance a jako empirický důkaz bych nabídl kolegovi, aby si kladl otázku, co se stane, když jeden zaměstnanec odejde do jiného podniku. Samozřejmě se ta suma o tu jednu položku změní a přemístí do toho sousedního podniku. Čili je jasné, že ta částka je vázána na tu osobu, na toho zaměstnance, nikoli na zaměstnavatele.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Škromach.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, myslím, že debata, tak jak je tady vedena, je bohužel z toho, že každý používá své prostředky, ale také znalosti zákona. Nemohu souhlasit ani s panem poslancem Kalouskem. Zkrátka a dobře to, co chceme sdělit zaměstnancům na výplatních páskách, je, že zaměstnavatel má nějaké své náklady. Prostě má. Když v elektrárně zdraží elektrickou energii, tak to taky nebude dávat zaměstnancům na výplatní pásku nebo nebude psát do elektrárny, že mu zdražili energii. Prostě je to jeho podnikatelské riziko, je to jeho způsob podnikání a on si nese své riziko. Když si vytvoří zisk, tak také řekne, že zaměstnancům do toho nic není. To je prostě jeho právo a nikdo ho nezpochybňuje. A právo zaměstnance je - zaměstnanec má své náklady, má své platby daní, pojistného a ty platí. Proč by ho mělo právě zajímat, co zaměstnavatel platí státu na sociální pojištění, které mu ukládá zákon? To není náklad zaměstnance, to je náklad zaměstnavatele stejně jako náklad na elektrickou energii, stejně jako náklad na suroviny, stejně jako náklad na jiné energie. Bohužel je otázka schopnosti či neschopnosti podnikatele či manažera, jak dokáže s těmito náklady zacházet. Zkrátka a dobře, tlak na mzdy - mzda je jeden z ukazatelů, který je vstupním ukazatelem pro ekonomiku podnikatele, a ta firma s tím musí nakládat stejně jako s cenou za elektrickou energii, stejně jako s cenou za materiál a musí se podle toho umět zařídit.

Myslím, že celá ta debata je tady právě proto - a proto byl předložen ten návrh - aby bylo možné tady naopak vytvářet prostor přenést tento náklad, který je nákladem zaměstnavatele, na zaměstnance. Myslím si, že to tady ani kolegové z ODS nepopírají. Dneska to bude na výplatní pásce, zítra to převedeme do mezd přímo zaměstnancům a ti budou přímo ze své mzdy platit toto pojistné.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP