(18.20 hodin)
(pokračuje Patočka)
Tato krátká diagnóza ČNB ve svém stručném vyjádření navazuje na stejné vyjádření ke stejné problematice v minulých letech, míním roky 1999 - 2001, a potvrzuje skutečnost, že české banky se vrhly na výhodnější kořist, než je úvěrování podnikové sféry, a touto kořistí jsou čisté úvěry vládě. Tyto úvěry měly následující vývoj. V roce 1998 činily úvěry vládě 42 mld., v roce 2002 313 mld. Klientské úvěry činily v roce 1998 1047 mld., v roce 2002 715 mld. Čili v této fázi klientských úvěrů došlo ke snížení o 331 mld. Tento údaj bohužel ve zprávě České národní banky za rok 2002 chybí.
Myslím si, že toto je zcela průkazné. Vláda se snaží kdeco podporovat, stále změkčuje sociální prostředí, tyto své potřeby kryje prudkou emisí státních dluhopisů, které ochotně nakupují banky místo toho, aby poskytovaly úvěry domácím podnikům, kterým samozřejmě tato pomoc chybí. Tyto podniky se stále více a více dostávají do ekonomických obtíží, krachují, produkují nezaměstnanost a tito lidé hledají pomoc od státu. Je to jakýsi začarovaný kruh, ve kterém těmi nejslabšími články nebo hráči jsou domácí podniky a jejich zaměstnanci. To, že emise státních dluhopisů není zaměřena na kapitálové výdaje, na vyvolání investiční poptávky, je bohužel také zcela zřejmé.
Když to shrnu, tak soukromé investice jsou stále rychleji a dlouhodobě vytlačovány rostoucím státním dluhem. To je věc, kterou jsme tady komentovali už mnohokrát, a považuji za nutné to zde zdůraznit zejména proto, že mi tato argumentace ve zprávě ČNB chybí. Při pohledu na predikci makroekonomického vývoje, kterou zpracovalo Ministerstvo financí loni po volbách, bude mít očekávaný růst státního dluhu do roku 2006 zcela zničující dopad na dosud "žijící" české domácí podniky. Protože projednáváme zprávu České národní banky o inflaci za rok 2002, považuji skutečnost, že se ČNB tomuto velmi závažnému tématu ve své zprávě poměrně, mohu to říci, vyhnula, za špatnou.
Myslím, že i na našich společných zasedáních rozpočtového výboru a vedení ČNB jsme o tom hovořili, upozorňovali, ale bylo zřejmé, že představitelé České národní banky zřejmě asi tento problém řešit neumějí. Dovolím si přednést ilustrativní příklad. Protože geneze poklesu úvěrů od roku 1998 má samozřejmě mnoho příčin, soustředím se na poslední dva roky, kdy došlo v tomto sektoru ke snížení o 60 mld. Kč, což jen při určitém propočtu nějakého modelového podniku 300 lidí a cca 400 až 500 mil. výkonu, tak bylo vlastně odúvěrováno 2000 podniků a toto odúvěrování modelově zasáhlo 600 000 jejich zaměstnanců. Domnívám se, že to je velmi závažná diagnóza stavu, který se projevuje v naší domácí ekonomice. Je zřejmé, že domácí podniky se zcela vegetativně snaží svoji finanční situaci konsolidovat oddalováním plateb. Tím dochází k řetězovému nárůstu platební neschopnosti, která je i v této zprávě komentována, a to zejména u malých a středních podniků, které nemají žádnou záruku svého zahraničního vlastníka.
Na koho vlastně tato situace působí? Malé a střední podniky zaměstnávají 60 % ekonomicky aktivních osob, představují 52 % výkonu české ekonomiky a 37 % exportu České republiky. Domnívám se, že ani z pozice vlády, ani České národní banky se mi nejeví, že by tam vznikl nějaký zájem tento sektor domácích podniků podporovat. Spíš vidím snahu o podporu podniků pod zahraniční kontrolou, ale této skupiny určitě ne. Myslím, že to je věc, kterou by měla vnímat i koaliční část sněmovny.
Jen bych si dovolil prostřednictvím vás, pane předsedající, pana guvernéra požádat, aby v té budoucí zprávě ČNB zajistila u bank výkaznictví o rozsahu a struktuře úvěrování malých a středních podniků. Tyto úvěry by měly být obsaženy v kapitole Emise, aby tam bylo zřejmé, jaká je geneze vývoje.
Na závěr bych řekl, že je zcela nesporné nebo politováníhodné, že nejsou vytvářeny příznivější podmínky pro domácí český průmysl, zejména v této fázi brzkého přechodu do Evropské unie. Tuto skutečnost považuji za mimořádně nebezpečnou pro celkovou ekonomickou stabilitu našeho státu a jeho obyvatel.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Jiřímu Patočkovi. Omlouvám se, že jsem si okamžitě nemohl vzpomenout na jeho jméno, když se přihlásil do rozpravy, a věřím, protože pan guvernér ho pozorně poslouchal, že mu nemusím tlumočit jeho žádost.
Vidím přihlášku pana kolegy Stanislava Recmana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Pane předsedající, pane guvernére, kolegyně a kolegové, budu maximálně stručný. Spíš bych se chtěl pana guvernéra zeptat na problematiku ekonomického růstu. Vycházím ze zprávy, kterou nám předložil. Na straně 5 se říká, že bankovní rada 30. ledna letošního roku projednala a zveřejnila nové makroekonomické prognózy pro horizont příštích šesti čtvrtletí, přičemž tato makroekonomická analýza, jak se uvádí i v této zprávě, očekává postupné urychlování domácího ekonomického růstu v letech 2003 a 2004 jako důsledek předpokládaného hospodářského oživení v zahraničí a postupného uvolňování měnových podmínek v průběhu roku 2003.
Já jsem přesvědčen o tom, a statistiky ve světě, v Evropě i v České republice to dokládají, že prognóza o zrychleném ekonomickém rozvoji ve světě je dnes již historií, je dnes již minulostí. Situace je jiná. Nastává určitá stagnace, někde pokles. Je možné to doložit na statistice z okolních států, především Spolkové republiky Německo, ale i takových světových tahounů, jako jsou Spojené státy americké, Japonsko a některé další státy. Chci zde uvést, že svým způsobem i Ministerstvo financí ČR na to reagovalo, že snížilo o jeden procentní bod prognózu ekonomického růstu České republiky na letošní rok ze 3,3 % na 2,3 %.
Chtěl bych pana guvernéra požádat, jestli by mohl říci, jakým způsobem - s uplynutím reality pěti měsíců rozvoje ekonomiky ČR a ve světě - on hodnotí tu situaci v roce 2003, jakým způsobem se na to dívá Česká národní banka a jaký to bude mít dopad do měnového vývoje a měnového rámce roku 2003. Ptám se z toho důvodu, že svým způsobem budeme mít zase možnost a příležitost vrátit se k měnovému vývoji až ve druhém pololetí letošního roku, což už bude pozdě, a pak když budeme hodnotit měnový vývoj za rok 2003, to bude v podstatě za 12 měsíců. Takže, pane guvernére, jestli mohu požádat o odpověď na tuto otázku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Věřím, že pan guvernér rozuměl otázce velmi dobře. Do rozpravy se přihlásil dále pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych mít jen jednu formální poznámku, která myslím, že je lehce napravitelná. Bod, který projednáváme, se jmenuje Zpráva o měnovém vývoji, ale projednáváme zprávu banky, která se nazývá Zpráva o inflaci. Já vím, že to první je podle zákona, to druhé je, protože si sněmovna řekla, že to bude v jedné zprávě. Rozpočtový výbor to vyřešil, protože to dal do závorky.
Takže myslím, že bych mohl poprosit pana guvernéra, aby při příští zprávě tady také byl podtitul Zpráva o měnovém vývoji a aby stejný název byl v programu, protože pokud někdo hledal zprávu o měnovém vývoji, tak samozřejmě pod takovýmto titulem nebylo nic vydáno. Děkuji.
***